Pocity prázdnoty, podrážděnost a poruchy soustředění - tak může vypadat náš návrat do běžného života krátce po dovolené. Popsány jsou i fyzické příznaky jako třeba poruchy spánku, nedostatek chuti k jídlu a nadměrná únava.
* Nadměrné očekávání Psycholog Tomáš Novák doporučuje neupínat se k dovolené jako k prostředku utužení rodinné či partnerské sounáležitosti (naopak lze očekávat, že můžeme být unavení, nervózní, děti neklidné, školáci budou odreagovávat napětí předcházející vysvědčení, starší děti by možná byly raději jinde a s někým jiným, kampaňovitý záchvat výchovy vztahy s potomky spíš zhorší). Partneři i rodiny, kteří v průběhu roku nejsou zvyklí trávit volný čas společně, mohou být celodenní vzájemnou přítomností zahlceni, zejména v omezeném prostoru. * Řešení problémů ve vztahu Psycholožka Ivana Veltrubská varuje před společnou dovolenou partnerů v akutní krizi, například při objevení nevěry. Jet by měl raději každý sám a citově zraněný partner by si měl vybrat takový typ dovolené, který mu umožní načerpat co nejvíce sil. Pokud je ale mezi partnery po krizi obnovená komunikace, oba se snaží jeden druhému se otevřít a své problémy řešit, doporučuje jim naopak společnou cestu jako „druhé líbánky“. Děti je v takovém případě lepší poslat na tábor nebo na prázdniny s babičkou a dědou. Pro toho, kdo se chce vyrovnat s partnerskou či osobní krizí, navrhuje psycholog Novák poněkud netradiční pobyt: „Odjeďte do kláštera. Například v Želivě si mohou muži i ženy za mírný peníz pronajmout původní mnišskou celu a zaplatit si lehkou stravu. Osaměle lze meditovat jak v cele, tak v přilehlých lesích.“ Pokud se rozhodnete pro dovolenou každý zvlášť, neměli byste protějšek provokovat odjezdem do destinací proslulých „sex turistikou“ (oblíbené lokality jak k navazování krátkodobých heterosexuálních, tak homosexuálních vztahů).
Jedna dovolená už nestačí
Daniela Kramulová, 7-8/2010
češi si chtějí užívat volno častěji a ne vždy s rodinou V posledních patnácti letech se dovolenkové trendy v Česku mění - když se v médiích objevují zprávy, že Češi jezdí častěji na kratší dovolené než dřív, zpravidla se dávají do souvislosti s tím, že lidé jsou v horší finanční situaci a šetří. Podle Tomia Okamury, viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, je vysvětlení složitější a svědčí o tom, že jsme na tom naopak lépe.
Dusno, málem na rozvod. Příčina? Spory s tchyní a tchánem. I takhle stroze by se dala popsat situace některých českých domácností.
Od flirtu ke znásilnění
Eva Jedelská, 7-8/2010
Prastará hra na vábení a unikání se snadno může vymknout aktérům z rukou. Neverbální erotické signály, které ženy vysílají takřka mimoděk, už dávno nemají svůj původní, jednoznačný účel. Mohou přesto muže přimět k sexuálnímu násilí?
První lásky pod dohledem
Ivana Vajnerová, 7-8/2010
Prázdniny jsou živnou půdou a ideální příležitostí pro pubertální lásky. Mnozí rodiče panikaří, matky začínají u dcer uvažovat o preventivní antikoncepci. Už tak dost složité soužití s dospívajícím nabývá nových podob.
Během svých cest se Milena Holcová dostala k lidem různých kultur, ras i náboženství tak blízko, jak se to podaří málokomu. Žila s nimi v jejich chatrčích, jedla jejich jídlo, sdílela každodenní starosti. Její pohled na různá etnika je díky tomu prostý předsudků, ale také idealizace a iluzí.
Všeobecně se předpokládá, že ženy jsou v oblasti péče o svůj zdravotní stav zodpovědnější než muži, že pravidelněji chodí na preventivní prohlídky a se zdravotními problémy přijdou k lékaři dříve, než začne být jejich stav skutečně vážný. Mužům je naopak přikládána větší nezodpovědnost, přehlížení, bagatelizování či vytěsňování vlastních zdravotních obtíží. Švédský výzkum mezi vysokoškolskými studenty, jenž byl zveřejněn v časopise European Journal of Public Health, však ukazuje pravý opak. Výzkumníky zajímalo, jak vypadá péče o zdraví současných mladých lidí a jak si uvědomují jeho důležitost do budoucna. Překvapilo je hlavně to, jak velmi se liší udržování zdraví a dobré životní kondice mezi muži a ženami. Výzkumu se zúčastnilo téměř 1300 vysokoškolských studentů, tedy skupina, u které se předpokládá v budoucnu vyšší pracovní funkce a finanční ohodnocení a práce do vysokého věku. Ženy měly horší kondici a méně si udržovaly své zdraví a výkonnost. Podle vědců je to především malé plánování povinností a tím větší výskyt náhlých důležitých úkolů, které mají u mladých vzdělaných žen negativní vliv na čas věnovaný péči o své zdraví. Svůj podíl má také menší časová flexibilita u ženských respondentek, jež souvisí s důslednějším plněním školních povinností a s domácími pracemi.
Poruchy paměti a učení ve starším věku trápí mnoho lidí. Podle studie publikované v Journal of Endocrinology vědci prokázali výborný účinek podávání růstového hormonu právě při těchto zdravotních potížích. Ty jsou podle nich způsobeny právě nedostatkem či poruchou tvorby růstového hormonu v dětství. Terapie růstovým hormonem je přitom obvyklá zejména u dětí, aby bylo dosaženo potřebné výšky. Jeho nedostatek může být objeven hned při narození, jindy se projevuje v průběhu dětství nebo až v dospělosti a jeho důsledkem je vznik různých nemocí. Podávání růstového hormonu v dospělosti kvůli indikaci poruch paměti je však novinkou. Profesor Michelle Nicole se svým týmem z výzkumného centra v Oklahomě se zabývá pozorováním krys s genetickou vadou. Právě ta je příčinou nedostatku růstového hormonu v brzkém věku. Díky této studii bylo prokázáno, že nedostatek růstového hormonu u krysích mláďat vede později v dospělosti k poruchám funkce paměti a ke zhoršené schopnosti učit se. Výzkumníci krysám v době jejich dospívání podávali růstový hormon. Díky tomu zjistili, že časné dodávání této látky do těla zamezí projevům poruch paměti a učení u starších krys. Hlavním přínosem objevu je, že podávání růstového hormonu během puberty u dětí, které ho v dětství měly málo, by mohlo zamezit pozdějším problémům s pamětí a schopností učit se.
Kdo potřebuje léto?
Tereza Boehmová, 7-8/2010
/ Sloupek Terezy Boehmové /