Online archiv

Co chce český volič?

Ivana Vajnerová, 3/2010
Jaké hodnoty považujeme v životě za důležité? A jak se to odráží v našich volebních preferencích? Mění se v průběhu života sympatie k levici či pravici a čím jsou tyto změny ovlivněny? Sociologické výzkumy v mnohém potvrzují pravdivost psychologických teorií lidských hodnot a potřeb.

Najdi si svého terapeuta!

, 3/2010
Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

Cítím se méněcenná. Kde se mám léčit?

Tomáš Novák, 3/2010
/ Poradna /

Dokážete se smířit se svými démony?

Jan Benda, 3/2010
Zažili jste někdy situaci, v níž jste jednali v rozporu se svým přesvědčením? Chtěli jste něco udělat, ale přemohl vás pocit silnější než vy? „Co to do něj vjelo?“ říkáváme v takových chvílích. „Co ji to popadlo? Vůbec jsem ji nepoznával…“

Co má dobro a zlo společného s ekonomikou?

Barbara Hansen Čechová, 3/2010
Který autor se u nás v loňském roce prodával lépe než Paulo Coelho, Michael Viewegh nebo Dan Brown? Odpověď je více než překvapivá: na žebříčcích bestselerů zabodoval oproti výše zmíněným čtenářsky daleko náročnější traktát Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterého se loni prodalo více než 33 000 výtisků. U čtenářů vyhrál, na akademické půdě propadl. Co nám Sedláček a přijetí jeho knihy říká o dnešku?

Umíte chytit své publikum?

Barbara Hansen Čechová, 3/2010
Škola komunikačních dovedností II .

Kalendárium

, 3/2010
březen 2010

Zeptali jsme se psychologa Karla Netíka, který testoval budoucí soudce

Dak, 3/2010
* V poslední době se v médiích objevila kritika výběru soudců a státních zástupců, který podstatným způsobem ovlivňují psychotesty uchazečů. Pavel Prunner, jeden ze dvou psychologů, který je v ČR oprávněn adepty testovat, se prý nechal slyšet, že to on rozhoduje, kdo se stane soudcem. Prunnerova předchůzce, psychologa a soudního znalce Karla Netíka, jsme se zeptali: Jak vznikl stávající systém výběru soudců?

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 3/2010
Podvodné praktiky provozovatelů hazardu Pana Alfonze reklama přesvědčila, že vydělávat peníze prací je staromódní a zdlouhavé. Dal se na hazard. Dnes závidí těm, kdo nemají nic. On má půlmilionový dluh. Podle kanadské studie 60 % zisků z provozování hazardních automatů pochází od patologických hráčů. Provozovatelé hazardu bezostyšně a rafinovaně klamou. To lze ukázat na příkladu tzv. „výherních“ čili proherních a hazardních automatů. Mezi klamavé praktiky majitelů a provozovatelů těchto automatů patří nadhodnocování pravděpodobnosti výhry oproti prohře. Vítězná kombinace se často objevuje nad nebo pod kombinací hráče, takže se v něm vzbuzuje iluze, že výhra mu unikla jen o vlas. Iluzi vyhrávání zvyšují i malé a časté výhry provázené mohutným blikáním a rachtáním. Velké prohry se odehrávají naproti tomu tiše a rychle. Při každé prohře by naopak mělo znít táhlé zavytí, jehož délka a intenzita by odpovídala výši prohrané částky. Symboly výher jsou někdy větší než symboly proher. Tyto přístroje navíc vzbuzují falešný dojem, že hráč má situaci pod kontrolou, ačkoli opak je pravdou. Jak by tedy vypadala pravdivá reklama hazardních heren? Namísto neonové návnady o výši jackpotu by měly herny uvádět třeba toto: „Obchodní aktivity této herny už přivedly 5894 osob do výkonu trestu. Dále jsme se zasloužili o rozpad 9316 manželství, o 112 infarktů, 108 zpronevěr a 63 přepadení. Máme také na svědomí zanedbávání nebo zneužívání 1140 dětí a rozvoj 673 případů závislosti na alkoholu a drogách. Naší zásluhou předčasně ukončilo školní docházku 92 nezletilých. Nápoje a jídlo tady dáváme zdarma. Činíme tak proto, aby nám někdo neodešel dřív, než bude oškubán.“

Mají se sexuální devianti školního věku povinně léčit?

, 3/2010
/ Před šesti lety zneužil a zavraždil dnes už devatenáctiletý Robin ve vsi Kmetiněves svou třináctiletou spolužačku. Dnes je volný. Pro svůj nízký věk nemohl být souzen a soud mu nemohl nařídit ochrannou léčbu tak, jako je to obvyklé v případě sexuálních deviantů nad 15 let. Nařízena mu byla pouze takzvaná ochranná výchova, na doporučení ústavu se k ní přidala ještě léčba v psychiatrické léčebně. /

Povaha klamu

Stanislav Komárek, 3/2010
podoteky Stanislava Komárka

Jak vyroste?

, 3/2010
Bude syn vysoký po tátovi a dcera drobná po mamince? Co když tomu bude naopak? Výška potomků rodiče tradičně zajímá, snaží se ji odhadnout už v batolecím věku - jenže genetika není jediným faktorem, který konečnou výšku člověka ovlivňuje.