Online archiv

Kategorie: VĚDA

Umění na hřbetech knih

3/2010
Výtvarní k Mike Stilkey maluje svá umělecká díla zásadně na hřbetech knih. Ke svému dosud největšímu výtvoru využil 500 knih, které byly slepeny k sobě, aby se dílo nerozpadlo. Jeden z jeho nejmenších artefaktů (na snímku) se jmenuje Šedá kočka. Je vytvořena na vazbě jedenácti knížek a docela dobře by se vyjímala i v domácí knihovničce. Stilkey, kterému je 34 let, nejraději používá silnější knihy s pevnou vazbou, případně maluje i na hřbety objemných časopisů a říká, že k této technice ho inspirovaly postavy ukryté v knihách, které ožívají jen v představách čtenářů. Možná, že by podobné umělecké dílo našlo uplatnění i u vás doma - podle výzkumu České akademie věd má totiž 99 procent českých domácností vlastní knihovnu. Patříme k nejnáruživějším čtenářům na světě a na poměrně malém tuzemském trhu působí 4000 nakladatelství. Nakladatelé se však teprve nedávno začali cíleně orientovat na menší náklady jednotlivých titulů - mnohé těžko prodejné starší tituly plnící sklady či pulty obchodů s levnými knihami by mohly posloužit právě jako „plátno“ pro podobná umělecká díla.

Jsme opravdoví, nebo jen hrajeme role?

Ondřej Roubal, 2/2010
Jsme v kontaktu s jinými lidmi sami sebou nebo si nasazujeme masky, hrajeme role a naše identita je ve skutečnosti jiná? Psychoanalytici hledají identitu člověka v něm samém, sociologicky orientované směry však zajímá, jak jedince ovlivňuje společnost a jak on působí na ni

Citát měsíce

David Hume, 2/2010

1. února 1844 se narodil zakladatel APA Granville Stanley Hall

2/2010
Jeden z pionýrů americké psychologie Granville Stanley Hall založil v roce 1887 první americký psychologický časopis American Journal of Psychology a o čtyři roky později Pedagogical Seminary, který byl přejmenován na Journal of Genetic Psychology. V roce 1881 na univerzitě Johna Hopkinse založil psychologickou laboratoř, která je považována za první v USA. Když byla v roce 1899 založena Clarkova univerzita, byl jmenován jejím rektorem a zůstal jím po dobu 31 let, do roku 1920. V roce 1892 svolal zakládací setkání Americké psychologické asociace (APA) a byl zvolen jejím prvním prezidentem. Hallovým prioritním výzkumným zájmem byl vývoj dítěte, který považoval za analogický lidské evoluci. V tom byl ovlivněn Ernstem Haeckelem. Hall původně studoval teologii, pak filosofii a teprve potom psychologii. Když Wilhelm Wundt publikoval v roce 1874 své Základy fyziologické psychologie, Hall se rozhodl odjet studovat k Wundtovi do Lipska. V roce 1909 pozval do USA Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga na přednáškové turné. V roce 1915 založil Journal of Applied Psychology. Z řady publikací jsou nejvýznamnější dvě knihy: dvoudílná Adolescence a Aspects of Child Life and Education, která vyšla v roce 1921, tři roky před jeho smrtí. Ve své práci o adolescenci, publikované v roce 1904, zdůraznil tři charakteristiky: konflikt s rodiči, poruchy nálad a rizikové chování. Mnohé jeho striktní pedagogické a psychologické názory jsou dnes překonány, ale jeho místo v dějinách psychologie zůstává. 6. února 2009 zemřel český psycholog, filozof a antropolog, teoretik komiky a mystifikátor Vladimír Borecký. Léta pracoval jako klinický psycholog, od roku 1991 působil na katedře kulturologie FF UK. Je autorem u nás ojedinělých teoretických prací, které zkoumají oblast komična, humoru a smíchu (Teorie komiky, Imaginace, hra a komika), ale i tragikomického výkladu o mašiblech (magorech, šílencích, blbech) Zrcadlo obzvláštního. 7. února 1870 se ve Vídni narodil Alfred Adler, psycholog, psychiatr, zakladatel individuální psychologie, jednoho z hlavních hlubinných psychologických směrů. Do roku 1911 spolupracoval s Freudem, poté začal pracovat na vytvoření vlastní školy. Jejím názvem chtěl vyjádřit, že každý člověk je svébytné individuum, které funguje jako celistvá bytost. Dalším důležitým termínem Adlerova systému je životní styl, způsob, jakým se jedinec začleňuje do společnosti a jenž představuje podstatný princip určující vývoj každého jednotlivce. Za rozhodující faktor vývoje považuje Adler pocit nedostatečnosti, pramenící ze srovnávání s jinými lidmi či z vlastní orgánové méněcennosti. Pocit nedostačivosti je podle Adlera do značné míry motivující, vede k překonávání překážek, u některých jedinců se však může rozvinout v komplex méněcennosti, charakterizovaný hluboce zakořeněnou malomyslností. Veškeré lidské chování je podle individuální psychologie orientované na individuální cíl, byť nemusí být vždy vědomý nebo vědomě záměrný. 23. února 1883 se narodil německý filozof a psychiatr, představitel existencialismu Karl Theodor Jaspers. Působil jako profesor psychologie a přes psychologii dospěl k formulaci svých filozofických názorů, které byly ovlivněny myšlenkami E. Husserla a S. Kierkegaardema. Existence je věčná neuspokojenost, protože ustavičně přesahuje samu sebe k absolutnímu bytí. Jaspers klade důraz na hraniční prožitky existence, v nichž člověk objevuje sám sebe a nahlíží, že poslední rozhodnutí je v jeho rukou, tedy uvědomuje si svobodu, která je vždy svobodou v dané situaci; přesto však všechna svobodná rozhodnutí člověka zavazují. K hraničním prožitkům řadí nejen strach ze smrti, ale například i vědomí rozpornosti vědeckého poznání.

Zeptali jsme se Ludmily Čírtkové, forenzní psycholožky, na „kauzu Poprad“

dak, 2/2010
* Při protiteroristickém cvičení slovenské policie na letišti v Popradu umístili policisté výbušninu do zavazadla nic netušícího cestujícího. Co podle vás bylo motivem testu – že se takový člověk bude chovat přirozeněji, nenápadněji než například figurant?

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 2/2010
ovládají před svědky. Tam, kde existuje větší riziko nebo kde k násilí došlo, je správné volat policii. Odstraňte z okolí opilého člověka nebezpečné předměty. Pamatujte, že v kritické situaci je lépe být blíže dveřím. Osvědčuje se také udržovat bezpečnou vzdálenost. Na útok z delší vzdálenosti se dá lépe reagovat a fyzický odstup napomáhá i odstupu psychologickému. ? Hovořte klidným, hlubším a tišším hlasem a vyhněte se prudkým gestům a pohybům, které by si druhý mohl vykládat jako možný útok nebo ohrožení. Opilý, zfetovaný, duševně nemocný nebo rozčilený člověk vnímá totiž často spíše právě tyto složky komunikace než věcné argumenty. Schopnost vnímat složité věty je u intoxikovaných lidí zhoršená. K možnému agresorovi mluvte jednoduše a jednoznačně. Oslovujte ho jménem, dáváte mu tak najevo respekt a spíše se uklidní. Případně mu nabídněte, aby se posadil. Jestliže to přijme, riziko útoku pronikavě klesá. ? V případě násilí či vyhrožování je třeba vyvodit důsledky: např. podat trestní oznámení, trvat na tom, aby se agresor protialkoholně léčil, nebo se přestat s agresivním člověkem stýkat. Od roku 2007 existuje možnost na dobu deseti dnů vykázat útočníka ze společných prostor. Lze se také obrátit na soud. Ten může vydat předběžné opatření, kterým mu uloží dočasně opustit společně obývaný prostor a jeho okolí, zákaz do něj vstupovat a setkávat se s obětí. Platí měsíc a dá se prodloužit. S opilým člověkem nemá význam se přít nebo ho přesvědčovat o nutnosti léčení. Po vystřízlivění může být ale takový rozhovor prospěšný. Vleklé rodinné problémy řešte. Pomoci může např. poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, i o svátcích se lze obracet 24 hodin na Centrum krizové intervence, tel.: 284 016 666.

Muž, nebo žena?

Olga Pechová, 2/2010
Pohlaví nejasné

Peníze jako adrenalin

Zuzana Hubinkové, 2/2010
Obchodování na burze může přinášet vzrušující zážitky srovnatelné s adrenalinovými sporty či orgasmem. Někteří lidé se upínají k penězům jako k jistotě – v době krize je to však hodnota velmi nestabilní a může se podílet na řadě stresových prožitků. Každý má jinou míru frustrační tolerance, to se odráží i ve vnímání ekonomicky složité doby.

Romantická láska existuje i po letech!

Eva Kubová, 2/2010
Pokud se najde manželský pár, který ještě po dvaceti letech společného života hovoří o zamilovanosti, chápe se to často jako výstřelek a dvojice bývá podezřívána ze lži. Nyní však našli neurologové důkaz, že něco takového je skutečně možné. Bianca Acedvedo a její kolegové z univerzity New York at Stony Brook a Albert Einstein College of Medicine in New York potvrzují tuto vynikající zprávu: Ještě po dvaceti letech manželství to může mezi partnery pořádně jiskřit! Newyorský tým zkoumal 10 manželských párů, které spolu žily průměrně 21 let ve společné domácnosti a manželé tvrdili, že jsou stále zamilovaní. Vědci si vzali na pomoc mangetickorezonanční tomograf, který dokáže detekovat činnost příslušných mozkových regionů. U mladých, čerstvě zamilovaných párů se zaktivovala oblast ve středním mozku, které se říká ventrální tegmentum. Již při pouhém pohlédnutí na fotografii milované osoby se právě tato mozková zóna rozzářila na tomografu v pestrých barvách. Tato oblast mozku je dávána rovněž do souvislosti s uvolňováním dopaminu, neurotransmiteru, který nám umožňuje prožívat pocity extrémní slasti např. při sexu, při požití dobrého jídla, drog nebo právě v době intenzivní zamilovanosti. Experimentátoři opakovali test s dlouhodobě zamilovanými páry a i u nich se mimořádná aktivita ve ventrálním tegmentu (ventral tegmental area – VTA) potvrdila. Helen Fischerová, antropoložka, která se studie rovněž zúčastnila, tvrdí, že je to přímý fyziologický důkaz o existenci celoživotní romantické lásky. Výzkum odkryl i zajímavé rozdíly mezi oběma zkoumanými skupinami. Zatímco u čerstvě zamilovaných se kromě tegmenta zaktivovala i oblast pro pociťování strachu a vášně, tak u dlouhodobě zamilovaných to byly mozkové regiony, které jsou spojovány s pocity vnitřního klidu a tlumením bolesti. Antropoložka Fischerová to vysvětluje tak, že v dlouhodobě trvajícím láskyplném vztahu je se strachem spojená obsese vystřídána klidem. To vše jen znovu podporuje již mnohokrát vyřčené hypotézy, že dlouhodobě stabilní partnerství je důležitým zdrojem životní spokojenosti.

Láska bez prstýnku

Daniela Kramulová, 2/2010
Přestože sv. Valentýn proslul podle jedné z legend tím, že tajně oddával zamilované páry a přes císařský zákaz tak podporoval institut manželství a rodiny (zatímco císař Klaudius II. chtěl mít co nejvíce svobodných mužů, kteří by se stali vojáky), dnes slaví 14. únor jako svátek zamilovaných především nesezdané dvojice…

Chci otěhotnět. proč to zase nevyšlo?

Daniela Kramulová, 2/2010
/ odborná spolupráce

Nejen infarkt a cukrovka, i duševní poruchy jsou civilizační problém

Daniela Kramulová, 2/2010
Přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK Jiří Raboch se dlouhodobě zabývá tím, jak stresové faktory působí na lidský mozek. Je přesvědčen, že za vznikem duševních poruch a nemocí stojí kombinace mnoha faktorů – biologických, psycholologických i sociálních. „Když se nakupí větší počet stresových faktorů, které na člověka působí, může dojít k depresi,“ říká.