Online archiv

Vydání: 2/2010

Kam čert nemůže...

Jana Kárníková, 2/2010

Romská otázka?

Petr Tulia, 2/2010
Už dnes je pozdě

Ve škole: šikana, nebo jen škádlení?

Michal Kolář, 2/2010
Ve své poradenské praxi se stále setkávám s tím, že při problémech v dětském kolektivu si pedagogové, rodiče i děti odmítají přiznat, že stojí před šikanou. Je to jen škádlení, říkají. Důsledky této nepřipravenosti mohou být tragické.

Mám užívat léky, když jen trpím nespavostí?

Václav T., 2/2010
/ Poradna /

Fobie ze společného stolování

Jan Jakub Zlámaný, 2/2010
Z hlediska daseinsanalýzy je základním napětím, z kterého vyvěrá většina duševních potíží, narušená polarita mezi tím být sám sebou a zároveň s druhými. Pokud jsme příliš sami sebou a nekrotíme své spontánní chování, mohou nás druzí považovat za egoisty. Pokud si však příliš všímáme druhých a prožíváme s nimi, může se nám stávat, že zapomeneme sami na sebe a necháme se ovládat přáními druhých. V této polaritě klientka Ivana z naší úvodní kazuistiky evidentně stojí na straně druhých – nechává se příliš strhávat lidmi okolo sebe. Symptom „doktora s dřívkem“, jak sama své pocity kreativně popsala – je tělesnou reakcí na to, že mezi klientkou a druhými lidmi je u stolu porušená rovnováha mezi tím být sám sebou a zároveň s druhými. „Doktor s dřívkem“ se objeví vždy, když klientka ztrácí tuto rovnováhu a „propadá“ druhým. Paradoxem zůstává, že fantazijním obrazem, kterým popisuje svůj symptom, je právě postava lékaře. Tato lékařská postava s dřívkem je něčím, co ji chrání před ztrátou sebe sama ve společnosti druhých. Tělesné symptomy zpravidla začínají hovořit tehdy, když duševní svět není schopen odpovídat na tlaky okolního světa. V tomto případě je to tlak konformity – kolik se toho má sníst a jak se správně chovat u stolu. Symptom „doktora s dřívkem“ ji vlastně skrytě chrání před možností ztráty vlastního „Já“ ve prospěch společenských konvencí.

Když se na mě díváte, nezvládnu to!

Lucie Hrdličková, 2/2010
Bojíte se telefonovat před ostatními, být někomu představeni nebo jíst na veřejnosti? Pak trpíte sociální fobií! Sociální fobie patří mezi nejčastější úzkostné poruchy vůbec, trpí jí zhruba každý desátý člověk. Výskyt sociální fobie však může být vyšší, protože se postižení vyhýbají kontaktu s psychologem či psychiatrem a porucha je v mnoha případech neodhalena.

Najdi si svého terapeuta!

2/2010
Čtenáři nám často píší o kontakty na psychology. Zejména ve venkovských oblastech a pro osoby, které nemají přístup k internetu, je obtížné psychologa najít. Přispět ke zlepšení by měla i naše servisní rubrika.

Jsme opravdoví, nebo jen hrajeme role?

Ondřej Roubal, 2/2010
Jsme v kontaktu s jinými lidmi sami sebou nebo si nasazujeme masky, hrajeme role a naše identita je ve skutečnosti jiná? Psychoanalytici hledají identitu člověka v něm samém, sociologicky orientované směry však zajímá, jak jedince ovlivňuje společnost a jak on působí na ni

Citát měsíce

David Hume, 2/2010

1. února 1844 se narodil zakladatel APA Granville Stanley Hall

2/2010
Jeden z pionýrů americké psychologie Granville Stanley Hall založil v roce 1887 první americký psychologický časopis American Journal of Psychology a o čtyři roky později Pedagogical Seminary, který byl přejmenován na Journal of Genetic Psychology. V roce 1881 na univerzitě Johna Hopkinse založil psychologickou laboratoř, která je považována za první v USA. Když byla v roce 1899 založena Clarkova univerzita, byl jmenován jejím rektorem a zůstal jím po dobu 31 let, do roku 1920. V roce 1892 svolal zakládací setkání Americké psychologické asociace (APA) a byl zvolen jejím prvním prezidentem. Hallovým prioritním výzkumným zájmem byl vývoj dítěte, který považoval za analogický lidské evoluci. V tom byl ovlivněn Ernstem Haeckelem. Hall původně studoval teologii, pak filosofii a teprve potom psychologii. Když Wilhelm Wundt publikoval v roce 1874 své Základy fyziologické psychologie, Hall se rozhodl odjet studovat k Wundtovi do Lipska. V roce 1909 pozval do USA Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga na přednáškové turné. V roce 1915 založil Journal of Applied Psychology. Z řady publikací jsou nejvýznamnější dvě knihy: dvoudílná Adolescence a Aspects of Child Life and Education, která vyšla v roce 1921, tři roky před jeho smrtí. Ve své práci o adolescenci, publikované v roce 1904, zdůraznil tři charakteristiky: konflikt s rodiči, poruchy nálad a rizikové chování. Mnohé jeho striktní pedagogické a psychologické názory jsou dnes překonány, ale jeho místo v dějinách psychologie zůstává. 6. února 2009 zemřel český psycholog, filozof a antropolog, teoretik komiky a mystifikátor Vladimír Borecký. Léta pracoval jako klinický psycholog, od roku 1991 působil na katedře kulturologie FF UK. Je autorem u nás ojedinělých teoretických prací, které zkoumají oblast komična, humoru a smíchu (Teorie komiky, Imaginace, hra a komika), ale i tragikomického výkladu o mašiblech (magorech, šílencích, blbech) Zrcadlo obzvláštního. 7. února 1870 se ve Vídni narodil Alfred Adler, psycholog, psychiatr, zakladatel individuální psychologie, jednoho z hlavních hlubinných psychologických směrů. Do roku 1911 spolupracoval s Freudem, poté začal pracovat na vytvoření vlastní školy. Jejím názvem chtěl vyjádřit, že každý člověk je svébytné individuum, které funguje jako celistvá bytost. Dalším důležitým termínem Adlerova systému je životní styl, způsob, jakým se jedinec začleňuje do společnosti a jenž představuje podstatný princip určující vývoj každého jednotlivce. Za rozhodující faktor vývoje považuje Adler pocit nedostatečnosti, pramenící ze srovnávání s jinými lidmi či z vlastní orgánové méněcennosti. Pocit nedostačivosti je podle Adlera do značné míry motivující, vede k překonávání překážek, u některých jedinců se však může rozvinout v komplex méněcennosti, charakterizovaný hluboce zakořeněnou malomyslností. Veškeré lidské chování je podle individuální psychologie orientované na individuální cíl, byť nemusí být vždy vědomý nebo vědomě záměrný. 23. února 1883 se narodil německý filozof a psychiatr, představitel existencialismu Karl Theodor Jaspers. Působil jako profesor psychologie a přes psychologii dospěl k formulaci svých filozofických názorů, které byly ovlivněny myšlenkami E. Husserla a S. Kierkegaardema. Existence je věčná neuspokojenost, protože ustavičně přesahuje samu sebe k absolutnímu bytí. Jaspers klade důraz na hraniční prožitky existence, v nichž člověk objevuje sám sebe a nahlíží, že poslední rozhodnutí je v jeho rukou, tedy uvědomuje si svobodu, která je vždy svobodou v dané situaci; přesto však všechna svobodná rozhodnutí člověka zavazují. K hraničním prožitkům řadí nejen strach ze smrti, ale například i vědomí rozpornosti vědeckého poznání.

Zeptali jsme se Ludmily Čírtkové, forenzní psycholožky, na „kauzu Poprad“

dak, 2/2010
* Při protiteroristickém cvičení slovenské policie na letišti v Popradu umístili policisté výbušninu do zavazadla nic netušícího cestujícího. Co podle vás bylo motivem testu – že se takový člověk bude chovat přirozeněji, nenápadněji než například figurant?

nešpor/n/oviny

Karel Nešpor, 2/2010
ovládají před svědky. Tam, kde existuje větší riziko nebo kde k násilí došlo, je správné volat policii. Odstraňte z okolí opilého člověka nebezpečné předměty. Pamatujte, že v kritické situaci je lépe být blíže dveřím. Osvědčuje se také udržovat bezpečnou vzdálenost. Na útok z delší vzdálenosti se dá lépe reagovat a fyzický odstup napomáhá i odstupu psychologickému. ? Hovořte klidným, hlubším a tišším hlasem a vyhněte se prudkým gestům a pohybům, které by si druhý mohl vykládat jako možný útok nebo ohrožení. Opilý, zfetovaný, duševně nemocný nebo rozčilený člověk vnímá totiž často spíše právě tyto složky komunikace než věcné argumenty. Schopnost vnímat složité věty je u intoxikovaných lidí zhoršená. K možnému agresorovi mluvte jednoduše a jednoznačně. Oslovujte ho jménem, dáváte mu tak najevo respekt a spíše se uklidní. Případně mu nabídněte, aby se posadil. Jestliže to přijme, riziko útoku pronikavě klesá. ? V případě násilí či vyhrožování je třeba vyvodit důsledky: např. podat trestní oznámení, trvat na tom, aby se agresor protialkoholně léčil, nebo se přestat s agresivním člověkem stýkat. Od roku 2007 existuje možnost na dobu deseti dnů vykázat útočníka ze společných prostor. Lze se také obrátit na soud. Ten může vydat předběžné opatření, kterým mu uloží dočasně opustit společně obývaný prostor a jeho okolí, zákaz do něj vstupovat a setkávat se s obětí. Platí měsíc a dá se prodloužit. S opilým člověkem nemá význam se přít nebo ho přesvědčovat o nutnosti léčení. Po vystřízlivění může být ale takový rozhovor prospěšný. Vleklé rodinné problémy řešte. Pomoci může např. poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, i o svátcích se lze obracet 24 hodin na Centrum krizové intervence, tel.: 284 016 666.