Online archiv

Byl rok 1990 a televizní moderátor oznamoval výsledky voleb. Pohled na nový vládní kabinet České a Slovenské federativní republiky mě rozradostnil. Vlnitá kštice Valtra Komárka a Petra Pitharta, hejskovská patka Jiřího Dienstbiera i technokratická pěšinka Václava Klause a Petra Millera pro mě znamenala vstup do nové a lepší éry. Vláda mojí země měla vlasy!

Ostrovní stát v jižním Pacifiku je jednou z nejméně prozkoumaných zemí světa. Papua Nová Guinea s šesti miliony obyvateli, hovořícími až 850 jazyky, je téměř šestkrát větší než Česká republika. Do druhé světové války byly v této zemi tajemných pralesů, korálových útesů a vysokých hor až na výjimky používány převážně kamenné nástroje a kanibalismus tu byl na denním pořádku ještě před padesáti lety.

Sexuální atraktivita mužů a žen se řídí poněkud jinými pravidly. Zatímco pro muže je při výběru dlouhodobé partnerky věk ženy nejdůležitější charakteristikou, u ženského výběru nehraje věk potenciálního partnera takovou roli. Jednak proto, že u mužů se ani ve vyšším věku plodnost podstatně nesnižuje (nejméně do 60 let), navíc vyšší věk může znamenat i vyšší postavení v sociální hierarchii a z toho odvozený výhodnější přístup ke zdrojům. Podle psychologa Davida Busse ve všech 37 kulturách, které zkoumal, přikládaly ženy největší důležitost budoucímu nebo aktuálnímu finančnímu zajištění partnerů a jejich společenskému postavení či moci (a to přesto, že muži skórující vysoko v těchto parametrech jsou častěji nevěrní a častěji se i rozvádějí). Vizuální signály potvrzující tyto kvality se přitom samozřejmě transkulturálně liší - od počtu velbloudů, množství a obsahu tetování k autům či značkovým hodinkám a oblekům - ale všude jsou movití muži s vyšším postavením „označkováni“ podobnými ornamenty signalizujícími jejich status.

Zkoumání ženské atraktivity má bohatší tradici, ale v posledních desetiletích vědci (a samozřejmě také vědkyně) mohutně dohánějí svůj dluh vůči mužské populaci.

Filipovi je sedm a jeho máma za mnou přišla s tím, že by potřebovala nějakou radu na jeho „záseky“. Dozvídám se, že Filip je hodný, šikovný, inteligentní kluk, ale čas od času - a poslední dobou vlastně docela často - se najednou „sekne“, že něco prostě nechce.

Je poledne 10. července roku 1973. Prahou projíždí těžký nákladní automobil. Krouží městem a znovu a znovu se vrací do ulice Obránců míru. Čeká, až bude u zastávky tramvaje postávat hodně lidí. Pak do nich v plné rychlosti najede. Za volantem sedí dvaadvacetiletá řidička, která ráno vhodila do poštovní schránky dopis. Stálo v něm: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“

Konec striktního dodržování dietního režimu - nové metody hubnutí zavádějí cheat day, tedy den určený k dietním podvodům. A právě tento den je pomocníkem při hubnutí, ukazují studie holandských odborníků. Cílem předem naplánovaných podváděčích dní je poskytnout lidem bojujícím s kily navíc emocionální odměnu a vyšší motivaci k dodržování dietního režimu ve dnech ostatních. Studie se zúčastnilo 36 žen a mužů, kteří dostali dietní plán na 14 dní. První skupina jídelníček striktně dodržovala, druhá měla jednou týdně povoleno sníst vše, nač mají chuť. Všichni on-line zaznamenávali, co měli kdy k jídlu a dvakrát týdně absolvovali laboratorní testy. Lidé v „cheat day skupině“ se celkově v redukčním režimu cítili komfortněji a tvrdili, že nemají problém v tomto způsobu hubnutí pokračovat. Díky svému hřešícímu dni měli příslušníci - této skupiny mnohem rozvinutější - strategie,, jak se vyhnout pokušení v ostatních - dnech. „Ukázalo se, že díky tomu dochází k samoregulačním -procesům, - které lidem pomáhají udržet si motivaci. Ta má v vliv i na emoce, což v dlouhodobém horizontu působí pozitivně na osobní cíle a výsledky,“ uvádějí autoři studie v Journal of Consumer Psychology. Dokresluje to i odpověď na otázku, zda k tomu, abychom se cítili lépe, potřebujeme sníst něco dobrého. Zatímco „hřešící“ š dietáři s výrokem příliš nesouhlasili, ti, kterým byla mnohá chuťová lákadla odepřena, s názorem naopak souhlasili. h Není tedy d divu, že po zdárném absolvování s striktní redukční diety se tolik lidí rychle vrací k původním stravovacím návykům a jejich snaha zhubnout zaznamenává j jeden jo-jo efekt za druhým.