Online archiv

Julia Sorensen Praha, Portál 2012

Peter Ballnik Praha, Portál 2012

PLOŠNÉ SNÍŽENÍ PLATU

Když už naše mateřská školka nese květinový název Sedmikráska, tak proč si nezahrát s dětmi třeba Na básníky. Nápad vznikl na začátku minulého školního roku a tenkrát mě ani nenapadlo, že z toho bude celoroční projekt, do kterého se postupně zapojí všechny děti s učitelkou a rodiči. První básničku o sedmikrásce jsme tvořili společně s nejstaršími předškoláky. Hledali jsme vhodné rýmy k různým slovům. A pak to začalo. Děti poprosily rodiče a pak doma společně vymýšlely básničky o sedmikrásce. Většinou v nich vyznávaly lásku ke své mateřské školičce, jiné zas opěvovaly skromnou kytičku sedmikrásku chudobku. Básničky přinesly napsané do školky, a my k nim hned začali malovat sedmikrásky technikou kresby tuší kolorovanou bretonem. Výtvarné práce se dětem moc povedly. A tak vznikla „Kniha o Sedmikrásce“. Každé dítě v ní mělo svojí vlastní báseň i vlastní ilustraci. Tato kniha byla umístěna v šatně dětí k nahlédnutí všem. Jak se začal blížit konec školního roku, napadlo mně „sedmikráskové básně“ předvést rodičovské veřejnosti na zahradní slavnosti. Děti si veršíky poctivě opakovaly a už se těšily na svá sólová vystoupení. Když nastal den „D“ a děti předvedly svůj program, proběhlo i slavnostní rozloučení s budoucími prvňáčky. Na závěr celé akce bylo každé dítě obdarováno „Knihou o Sedmikrásce“. Jsem přesvědčená, že to pro ně bude ta nejlepší vzpomínka na předškolní léta strávená v mateřské školce Sedmikráska.

Na setkání se skřítkem Podzimníčkem se v naší školce nejvíce těšíme. Loučíme se s létem a oslavujeme vládu podzimu. Pozorujeme změny v přírodě a učíme se pojmenovat všechny přírodniny, které se nám podařilo společně s dětmi i rodiči nashromáždit. Vytváříme tak v dětech povědomí o sounáležitosti s přírodou, rozvíjíme tvůrčí aktivity a jejich představivost. Na zahradě naší MŠ jsme si vybrali stromy a pustili se do práce. Použili jsme trávu, kukuřici, listí, šišky, navlečené šípky a jeřabiny. Na naší zahradě pak vyrostli nádherní stromoví skřítci. Ti na oplátku poradili dětem, aby do školky pozvaly své rodiče, prarodiče a sourozence. A tak jedno loňské říjnové odpoledne byla třída opařanských předškoláků plná k prasknutí. Všichni společně vyráběli skřítky a panenky z březových polínek. Tatínkové vydlabávali dýně. Děti své rodiče pohostily bylinkovým čajem, který krásně provoněl celou školku. Pro naše děti to byla příležitost ukázat, s čím si ve školce nejraději hrají a co je baví. Rodiče měli možnost si prohlédnout nový nábytek, kterým je naše mateřská škola od loňského září vybavena. Bylo to moc krásné odpoledne.

Touto otázkou jsme začínali téma naplánované podle třídního vzdělávacího programu. Během dvou týdnů jsme seznámili děti s profesemi dospělých. Naučily se tak poznávat význam lidské práce a získat k ní kladný vztah. Děti již uměly pojmenovat povolání svých rodičů a dokonce je předvést pantomimou. Získané znalosti využívaly i při hrách na lékaře, na kadeřnictví, na obchod, na dopravu a podobně. Aby učení bylo co nejvíce prožitkové, požádali jsme o spolupráci rodiče dětí. Ti nám zajistili návštěvu sokolovské záchranné stanice a požární zbrojnice. Děti tak měly možnost nahlédnout do zákulisí dvou profesí. U záchranářů si prohlédly interiéry zásahových vozů, vyzkoušely si přepravu zraněného na pojízdných vozítkách. Prohlídku zpestřilo pronikavé houkání a dokonce i skutečný výjezd vozu do terénu. Rozloučili jsme se a spěchali na druhou prohlídku. U hasičů nás přivítala ukázka výsuvného žebříku, na kterou jsme se naštěstí dívali pouze zezdola. Poutavé vyprávění jednoho z hasičů a názorné ukázky výbavy hasičského auta děti velmi zaujala. Dozvěděli jsme se, jak správně postupovat při vzniku požáru, vyzkoušeli si evakuaci z místnosti plné kouře, převlékli se do speciálních obleků. Nakonec jsme si zopakovali společně důležitá telefonní čísla, vyfotili se s hasiči a neradi nasedli do autobusu, který nás odvezl zpět do mateřské školy. Děti si o svých zážitcích ještě dlouho povídaly a my věříme, že nám všem toto setkání pomůže i v situacích, které mohou potkat každého z nás.

Již delší dobu se potýkáme s problémem nesprávného úchopu kreslícího náčiní, ztuhlostí kloubů ruky a křečovitým držením a manipulací jak tužky, tak např. nůžek u dětí předškolního věku, zvláště u nastupujících prvňáčků. V letošním roce jsme nabídli dětem a jejich rodičům možnost zapojit se do intenzivního třítýdenního tréninku grafomotorických dovedností. Rodiče tuto možnost uvítali, a tak v březnu probíhala tato netradiční aktivita s překvapivým zaujetím všech zúčastněných. Rodiče byli informování o cíli akce na nástěnce, osobně i informačním letáčkem. Samozřejmá byla i denní konzultace s učitelkou. Denně jsme prováděli s dětmi dvoufázový trénink složený z uvolňovacích cviků kloubů ruky, včetně prstů a z grafi ckého vyhotovení pracovního listu. Na tento trénink navazovala třetí fáze domácího opakování. Děti tak denně třikrát cvičily, samozřejmě s vhodnou motivací říkadel a hry a vytvořily tři stejné pracovní listy. Všechny práce byly dětem zakládány do složek a děti sledovaly svoje výsledky na hodnotícím listu. Dbali jsme nejen na lehkost grafi ckého vyjádření, ale i na správné držení těla, natočení listu, vizuomotorickou správnost a koordinaci, držení kresebného náčiní a uvolnění během grafické práce. Zapojily se všechny děti přítomné po čas aktivity ve velkém oddělení a jejich rodiče. Velmi nás překvapil nejen zájem rodičů a dětí, ale také jejich zodpovědný přístup a poctivost domácí přípravy. Vyhodnocení bylo krásným zážitkem pro děti. Byly dekorovány stužkou absolventa grafomotorického tréninku, dostaly omalovánky a sladké odměny, které si domů odnášely se složkou svých prací.

Děti z mateřské školy Lipová na Cihelně se každý rok těší na podzimní výlet do Úštěka na výlov rybníka Chmelař. Ani letos tomu nebylo jinak. Natěšené děti ze třídy Berušek vyrazily se svými učitelkami hned po ránu na vlak. Každé dítě mělo batůžek s nezbytnou svačinkou, pitím a pláštěnkou, kterou naštěstí ani nepotřebovaly. Sluníčko se sice neukázalo, ale obávaný déšť také ne. U rybníka už bylo živo. Rybáři byli v plné práci a děti mohly dobře pozorovat, jak se činí. Líbil se jim nejen lov do sítí, ale hlavně transport ryb do kádí na nákladních autech, která je odvážela. Děti se smály, že kapři jsou na klouzačce. Prohlédly si i prodej ryb, na který už stála dlouhá fronta. Když se dost vynadívaly, prošly se ještě kolem rybníka, posvačily a pohrály si v areálu opuštěného koupaliště. Výlet byl pro děti pěkným zážitkem. Odpoledne nadšeně líčily své dojmy rodičům a druhý den si ve školce postavily loď a na rybáře si hned zahrály.

Naše mateřská škola se od školního roku 2011/2012 zapojila do kampaně Celé Česko čte dětem. S knihami a čtením souviselo i motivační téma pro daný školní rok – Obrázková knížka pro kluky a holky aneb Čteme dětem a s dětmi. Vstupem do kampaně jsme se zavázali ke každodennímu předčítání v délce alespoň 20 minut. Čtení a předčítání dětem bylo vždy součástí denní činností, ale nebylo cíleně zaměřené. V rámci tématu školního roku jsme se na čtení a práci s knihou ještě více zaměřili, a to nejen na poslechové činnosti, ale také na vyprávění, na různé druhy literárních žánrů, na dramatické činnosti. Téma knih a čtení nás provázelo celým školním rokem – nejen běžné denní aktivity a činnosti, pravidelná setkávání s rodiči a spolupráce s nimi, spolupráce s Městskou knihovnou Rakovník, ale také vlastní výstava v Muzeu T. G. Masaryka v Rakovníku s názvem Naše obrázková knížka. Vyvrcholením tématu knih a čtení se na konci školního roku, především pro starší děti, stal pětidenní pobyt ve školce v přírodě ve Šlovicích nedaleko řeky Berounky. Téma knih a čtení nás provázelo i zde, a to nejvíce kniha Milana Zimmermanna a Marcela Alfonso „Pohádky z roztržené kapsy“. V průběhu týdne děti, Knihomůlci, díky vzkazům od lesních skřítků plnily různé úkoly, které postupně vedly k vysvobození Knihožrouta. Kdo byl Knihožrout? Tato pohádková postava velmi nešetrně zacházela s knihami, vytrhávala stránky z knih, trhala listy, jedla písmenka. Knihožrout již však nechtěl být zlý, a proto každé ráno nechával dětem vzkaz – rozházená písmenka na chodbě, na pokoji. Při večerní hře se nakonec podařilo Knihožrouta pomocí osvětlené stezky najít a pomocí zaklínadla ho vysvobodit. Odměnou byla pak dětem perníková písmenka a kniha „Dobrodružství Nad starým mlýnem“, a především slib Knihožrouta, že již s knihami bude zacházet opatrně, nebude krást písmenka, a naopak, knihy si sám v knihovně bude půjčovat a číst. Kromě přeměny Knihožrouta na Knihomůlka děti prožily i další jiná dobrodružství – vyrobily si svoji vlastní květinovou encyklopedii, ozdobily si vlastnoručně trička, našly zlatou rybku, po řece poslaly lodičku z kůry, připravily šipkovanou pro mladší kamarády, zatančily si na karnevale. Pro radost si každý den několikrát zazpívaly i o skřítcích Knihomůlcích. Ke společně stráveným a pohodovým chvílím přispěla především krásná jarní příroda.

Naše mateřská škola ve Zvoli (okres Šumperk), je jednotřídní vesnická mateřská škola rodinného typu pro děti ve věku 3–6 let. Ve vzdělávacím programu se snažíme zaměřit na seznamování dětí s přírodou a světem kolem nás, s tradicemi a zvyky, umožňujeme dětem poznávání nejbližšího okolí v jednotlivých ročních obdobích ve vztahu k rostlinám a živočichům. Proto jsme se snažili hravou a zábavnou formou prožít s dětmi i podzimní období loňského roku. Celým podzimem nás provázel skřítek Podzimníček, kterého si děti vyrobily z přírodních materiálů. Do jeho klobouku přinášely dárky – potravu na zimu – jablíčka, oříšky, kaštany, šípky, mrkev apod. Skřítek Podzimníček nám také pomáhal při uspávání ježečka, mravenečků a broučků. Na zahradě děti vyrobily Podzimníčkovi kamaráda, stromového skřítka, který nám všechny broučky, ježečky a mravenečky pomůže do jara hlídat. Aby mu v zahradě nebylo smutno, rozhodli jsme se s dětmi vyrobit dýňová strašidýlka, a to společně s rodiči. Na pracovní schůzku Dýňování se dostavili nejen rodiče našich dětí, ale také babičky a sourozenci. Tatínkové ochotně pomáhali při manipulaci s velkými dýněmi, děti pomáhaly s vymýšlením obličeje a podoby strašidýlek. Nakonec jsme dýně zdobili různými přírodninami – šípky, kaštany, žaludy, lýkem. Při práci vládla velmi příjemná atmosféra a především radost dětí ze společné práce. Hotové výrobky jsme již za tmy odnesli na zahradu a rozmístili kolem stromu se stromovým skřítkem a zapálili je. Kouzelný pohled na rozsvícené dýně byl pro všechny tou největší odměnou. Všechna dýňová strašidla jsme zapalovali každý den v podvečer, aby rozsvícená zahrada potěšila nejen nás, ale i všechny kolemjdoucí. A že naše strašidýlka je potěšila, jsme se dozvěděli z jejich pochval a obdivu v rozhovorech. Vyvrcholením tohoto období byla společná akce s dětmi naší ZŠ, která v rámci výuky angličtiny nás seznámila se svátkem Halloween a halloweenskou koledou v angličtině. Děti, paní učitelky i s paní ředitelkou za námi přišli v maskách strašidel a v programu – módní přehlídce, soutěži o nejsympatičtější strašidlo, nejlepší škleb a společné diskotéce jsme s nimi strávili veselé dopoledne. Rozloučili se s námi strašidelnou pochvalou. Takto jsme si ten letošní podzim u nás zpříjemnili opravdu kouzelně a s úsměvem na vše vzpomínáme při obědě s halloweenkem neboli kompotem z dýní, kterému takto teď naše děti říkají.

Knížka Jak počítají koťata obsahuje téměř 60 zhudebněných básniček Jiřího Žáčka, některých již známých, jiných zcela nových. Písničky jsou provázeny půvabnými ilustracemi Stanislava Dudy. Kniha je doprovázena hudebním CD, které příznivcům hravého světa básní a melodií obou autorů nabízí nahrávku písní z knihy v podání dětských sborů Radost a Pueri Gaudentes.

Lidovou písničku Nestarej se, ženo má mají rádi malí i velcí. Můžeme ji doprovodit jednoduchými tanečními kroky. Děti stojí čelem do kruhu, mají předem domluvené dvojice, na předehru si podají ruce do vázaného kruhu. V 1.–4. taktu první sloky děti otáčejí kruh chůzí vpravo, v 5.–6. taktu se každý sám zatočí čtyřmi kroky vpravo jednou dokola, v 7. taktu provede dva dupy a v 8. taktu dva tlesky. Na předehru druhé sloky se předem domluvené dvojice natočí proti sobě do postavení bokem do kruhu a podají si ruce do upažení mírně vpřed. V 1.–2. taktu provedou dvojice tři cvalové kroky stranou do přinožení směrem do kruhu, ve 3.–4. taktu tři cvalové kroky do přinožení opačným směrem (ven z kruhu), v 5.–6. taktu se každý sám zatočí čtyřmi kroky vpravo jednou dokola, v 7. taktu provede dva dupy a v 8. taktu dva tlesky proti sobě ve dvojici. Tanec můžeme doprovodit hrou na bubínek nebo tamburínu.