Vyhoření není selhání jedince, ale systému
Irena Smetáčková učí na pedagogické fakultě psychologii. V minulých letech vedla týmový výzkum učitelského vyhoření, jehož výsledky si můžeme přečíst ve stejnojmenné knize. Její autoři si rozhodně nenasazují růžové brýle. Jsou si vědomi, že učitelství je těžké povolání, k němuž určitá míra stresu prostě patří. Ale nesmí přerůst v nebezpečný stav přetížení a vyčerpání energie, který nazýváme syndromem vyhoření. Jak tomu zabránit?
Je nějaký měsíc v roce, kdy obvykle „vyhoří" nejvíc pedagogů?
V našem výzkumu jsme specificky nesledovali, jak se mění zátěže během školního roku. Ale z předchozích studií víme, že silný úbytek energie přichází zejména na konci školního roku, kdy ale zároveň většinu vyučujících povzbuzuje vidina letních prázdnin. Jsou ale i další zátěžová období – blížící se pololetní vysvědčení, mezníky v evidenci podpůrných opatření, ohlášená inspekce či ukončování projektů. Úmyslně ale neříkám, že jde o vyhoření. Vyhoření totiž nevznikne po jednom náročném měsíci. Jde o vyústění dlouhodobého silného stresu, kdy člověk musí na pracovní úkoly vydávat energii ze svých zásob, které nestíhá dočerpávat.
U kolika procent pedagogů se vyhoření projeví?
Náš výzkum se zaměřoval jen na vyučující základních škol. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 2394 učitelek a učitelů obou stupňů. Z nich 16 % nemělo vůbec žádné projevy vyhoření. Naopak 19 % mělo projevy rozvinutého či rozvíjejícího se vyhoření. Jde o poměrně velkou skupinu. Oproti některým dřívějším studiím je to znatelný nárůst. Ale je třeba dodat, že tyto studie používaly jinou metodologii, takže srovnání je komplikované. Zpátky k našim výsledkům – zbývajících 65 % čelilo poměrně často pracovnímu stresu a už to na ně začínalo mít první dopady. Ještě u nich sice nešlo o vyhoření, ale pokud by se nic nezměnilo a jejich stres dál pokračoval či dokonce zesiloval, mohl by se u nich syndrom vyhoření rozvinout.
Hrozí vyhoření více mužům, nebo ženám?
Mnoho zahraničních výzkumů uvádí, že větší podíl vyhořelých je mezi učitelkami-ženami. Ale naše výsledky toto nepotvrdily. V obecné míře vyhoření učitelek a učitelů jsme rozdíl nezjistili. Ale ukázalo se, že ženy měly častější projevy ve fyzické oblasti a muži v emoční oblasti. Bohužel srovnávání žen a mužů, i když pracujeme s velkými čísly, která dovolují statistickou analýzu, pokulhává kvůli jejich velmi nerovnoměrnému zastoupení v učitelské populaci. U žen spíše než u mužů se vyděluje více typů životních konstelací, které se ve vztahu k vyhoření liší. Jako nejohroženější se ukázaly být ženy středního věku s malými dětmi, zvláště tehdy, když žily bez partnera. Je pro ně typické, že už nejsou začátečnice, a očekává se tedy od nich plný výkon bez pomoci okolí. A současně mají málo prostoru jak pro profesní rozvoj, tak pro vlastní odpočinek, protože kmitají mezi školou a rodinou.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.