Bobr na koni, medvěd na kajaku

Máte rádi Asterixe? Pak byste mohli sáhnout třeba po Yakarim. Ti dva mají totiž leccos společného. A v lecčems se liší.

Společný je původ ve frankofonním komiksu. Yakariho, mladého indiána z kmene Siouxů, lokalizovaného do oblasti Velkých planin a časově usazeného někdy v 16. až 17. století, nakreslil Derib a napsal Job. Job je vlastním jménem André Jobin (ročník 1927) a Derib Claude de Ribaupierre (1944). Yakariho vymysleli někdy na přelomu 60. a 70. let; první díl řady vyšel roku 1973, ten poslední, devětatřicátý, v roce 2016. Potom šel Job do důchodu.


Řečí zvířat

V češtině vydává Yakariho nakladatelství Slovart. Zatím vyšla čtyři alba, v jejichž názvech se hrdina potkává s „velkým orlem“, „bílým bizonem“, „bobří hrází“ a „králíkem Nanabozo“, který má schopnost zvětšit se a zmenšit podle libosti. Mimochodem, ta alba vyšla v překladu Zuzany Pavlové, básnířky, která debutovala loni sbírkou Oriola. A protože oriola je česky žluva, možná by si s ní Yakari rozuměl. Umí totiž řeč všech zvířat. A navíc má jako totemické zvíře jiného ptáka: velkého orla. Odtud – a pak samozřejmě ze života jeho kmene, ještě pevně vrostlého do koloběhu přírody – vyletují Yakariho dobrodružství.

Mladý Sioux je někdy jejich pozorovatelem, většinou ale aktérem. A nápady autorské dvojky jsou řádně potrhlé, plné kouzel a fantazií. V jednom příběhu se skupina bobrů prohání na koni, v jiném lední medvědi poletují na kajaku, v dalším dějovou linku kreslí „šíp, který nikdy nemine“. Yakari ale nemá kamarády jen mezi reprezentanty americké fauny, má taky lidskou kamarádku, zřejmě svoji budoucí vyvolenou – Nebeskou duhu. A samozřejmě svého koně, zkroceného mustanga, který je jeho symbolickým zrcadlem: je bujný, radostný, pořád v akci.

Placená zóna