Buddy pomáhá mladším žákům

Na většině australských základních škol je běžnou součástí školního plánu tzv. buddy program. Zkušenější buddies, tedy děti z vyšších ročníků, svým svěřencům z nižších tříd pomáhají nejen začlenit se do školy, ale také pochopit složitější učivo, čtou jim knížky nebo si jen tak povídají a sdílejí své zážitky i pocity. Celý program má za úkol propojit děti mezi sebou a vytvořit přátelskou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Buddy program se snaží spárovat starší děti s těmi, které právě ve škole začínají. Hlavním úkolem je podporovat hladký přechod dětí při nástupu do školy a pomoci jim zvládnout novou situaci, která pro někoho může být velmi stresující. Program zároveň podporuje smysl pro komunitu v dané škole. 

Na začátku každého školního roku se prepies (děti v Austrálii začínají v pěti letech předškolní třídou) a prvňáci slavnostně seznamují se svým buddy, starším spolužákem z vyššího ročníku (5.–6. třídy). Budování vztahů mezi dětmi a učiteli je v australských školách jednou z nejdůležitějších věcí.


Věřit dětem

Moje dcera si na začátku minulého školního roku přinesla malou plyšovou hračku s přáním všeho nejlepšího do nového školního roku. Dostala ji od své holčičí buddy, která je ze 6. třídy a letos bude na základní škole končit. Za poslední dva roky si kvůli pandemii moc společných chvil neužily, ale i přesto mezi sebou mají hezký vztah. Na začátku ji Allison navštěvovala častěji, někdy se spolu dívaly na televizi, jindy si zase povídaly nebo se setkaly při výtvarce, kde jí pomáhala. Dnes už má dcera své zázemí i kamarádky a ve škole se cítí dobře. I přesto se vídají venku o přestávkách, kde prohodí pár slov a vědí o sobě.

Pokud by školy chtěly tento program uvést do praxe, musí především věřit svým dětem. Musí věřit v jejich vedení, odpovědnost a schopnost pomoci. Tento program zapojuje pochopitelně také dospělé, aby dohlíželi na to, jak se vztahy vyvíjejí a udržují. Staršímu kamarádovi poskytnou takové rady, aby každý jasně rozuměl své roli. Děti se účastní strukturovaných aktivit společně. Učitelé a rodiče je inspirují k dalším činnostem, které by mohly dělat navzájem a jeden pro druhého. V párování dětí se zohledňuje především temperament, styl a pohlaví. Existují jasné postupy, co dělat v případech, pokud vztah nefunguje na obou stranách.

Placená zóna

Zuzana Tascas