Pán much na Spartě

Stalo se to posledního září. Na fotbalové utkání Sparty proti skotskému týmu Glasgow Rangers měli v Praze kvůli rasistickým excesům v předchozích zápasech vstup zakázán domácí fanoušci. Aby však klub předešel prázdným ochozům, využil výjimku UEFA a pozval na duel deset tisíc českých dětí ve věku šest až patnáct let.

Tuzemští komentátoři se rozplývali nad tím, že se zápas „dohrával jakoby za svitu svatojánských broučků a jejich lucerniček, jak děti v ochozech při svém povzbuzování přisvítily mobilními telefony“. Jelikož však naši „broučci“ po celé utkání bučeli a pískali na hráče černé pleti stejně jako předtím dospělí hooligans, vyvolal zápas diplomatickou roztržku mezi Českou republikou a Skotskem. Kauza je to sporná a obviňování našich dětí z prohnilosti jistě nebylo na místě. Koho ale vůbec napadlo, že by hříchy dospělých měly snímat děti? Cožpak nikdo z fotbalových bafuňářů nečetl román Williama Goldinga Pán much? Onu drsnou alegorii o chlapcích, kteří se na pustém ostrově snaží vybudovat svobodnou společnost, ale skončí vzájemným vyvražďováním?

Jan Nejedlý