Když žáci chodí za školu…

Chození za školu a neomluvené hodiny si zajisté zaslouží pozornost na základní i střední škole. Jaká je prevence záškoláctví a co dělat tehdy, když rodinou omluvené absence ve škole ohrožují vzdělání žáků?

Záškoláctví je asi nejčastější výchovný problém, který školy řeší. Týká se zejména žáků středních škol, za školu ale chodí i děti na prvním stupni. Podle České školní inspekce zamešká průměrný žák na základní škole asi 93 hodin za rok, na střední škole asi 140 hodin. Pokud mají děti absence neomluvené, průměrně to bývá 37 hodin ročně. Co ale se žáky, kteří zameškají daleko víc hodin? Jak je dostat zpátky do lavic a proč je to pro ně dobré?


Ohrožené dítě

„Pokud žák dlouhodobě a opakovaně nedochází do základní školy a má neomluvené hodiny, přičemž se se zákonnými zástupci žáka není možné domluvit, škola kontaktuje OSPOD. V takovém případě se totiž evidentně jedná o ohrožené dítě. Situace je složitější, pokud jde o středoškoláka, nebo pokud je to tzv. skryté záškoláctví, kdy žák omluvenky sice má, ale je jasné, že není nemocen a je viděn mimo školu,“ vysvětluje Petra Novotná, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí. 

Záškoláctví může mít nejrůznější podoby. Žák buď omluvenky nenosí vůbec, nebo si je píše sám, případně je má od rodičů či od lékaře. Důvody, jež vedou k absencím, mohou být různé. Často jde o děti z rodin sociálně znevýhodněných, kdy sami rodiče do školy nechodili a nevidí ve vzdělání hodnotu ani příležitost. Mnohdy svěřují větším dětem jejich mladší sourozence na hlídání. Může jít o rodiče s nízkými rodičovskými kompetencemi, kteří nemají energii a schopnosti na to, aby své dítě argumentačně přemohli a dostali ho do školy. Můžou to být ale i rodiče příliš zaměstnaní, kteří nemají čas na dostatečný dohled nad absencemi svého potomka. Někdy jsou absence objeveny s časovým zpožděním, protože se dítěti daří absence falšovat nebo oddalovat kontrolu docházky. 

Co má tedy dělat škola, když do ní žák nechodí? „Pokud dítě zameškává a nemá dostatek podkladů pro klasifikaci, čeká ho na konci pololetí přezkoušení. Tam se ukáže, jestli má potřebné znalosti. Je nutné zdůraznit, že docházka do školy je zejména věcí rodičů, a pokud ji zajistit nezvládají, je třeba jim pomoci posilovat jejich kompetence,“zdůrazňuje Petra Novotná.


Skryté záškoláctví

Jelikož je zodpovědnost za školní docházku dítěte primární zodpovědností rodičů, jsou to také oni, kteří můžou dítěti omlouvat absence. Zejména u menších dětí pak někdy rodiče kryjí záškoláctví například i v případě, kdy nejsou schopni nebo ochotni vstát a dítě do školy vypravit. U starších dětí pak někdy rodiče omluvenkami řeší to, že se mu do školy prostě nechce. 

„Ve chvíli, kdy má dítě absence omluvené, škola toho kromě přezkoušení na konci pololetí moc nenadělá. Je ale třeba rodiče ‚otravovat‘ a neustále jim zdůrazňovat, že není v pořádku nic nedělat a umožňovat zahálku svým dětem,“ vysvětluje Petra Novotná. Občas se stává, že dospívající děti svým rodičům „přerostou přes hlavu“ a zejména osamělí rodiče pak snadno povolí a píšou svým teenagerům omluvenky, aby rodina neměla problémy. 


Neomluvené hodiny

Pokud má žák dvacet pět a více neomluvených hodin, hlásí škola situaci OSPOD. Již se totiž jedná o ohrožené dítě, kterému musíme s návratem ke vzdělávání pomoci. Jako vhodný nástroj pro řešení situace uvádí Novotná tzv. případovou konferenci, kterou svolává obvykle OSPOD, ale může ji svolat i škola nebo školské poradenské zařízení. Je to platforma, kde se na jednom místě sejdou všichni, kteří k problému záškoláctví mají co říci, tedy např. třídní učitel, výchovný poradce, metodik prevence, ředitel školy, rodič, pracovníci OSPOD, lékař, školní psycholog. Společně si stanoví cíl – v tomto případě návrat dítěte do školy. Dítě je někdy přítomno celou dobu, někdy pouze zčásti. 

„Výsledkem případové konference má být to, že si každý účastník odnese úkoly, jejichž naplnění má vést právě k tomu, že se dítě vzdělávat zase začne,“ vysvětluje Petra Novotná. Cílem není zjistit „kdo za to může“, ale díky roli facilitátora na konferenci se snažit o pozitivní výstupy a změnu. Kontrola se provádí na další konferenci. „Někdy se stane, že případová konference situaci vyřeší, ale pořád záleží hlavně na rodičích a na jejich schopnosti se o dítě řádně starat. Pokud to rodiče neumějí, vyplatí se jim v tom pomáhat,“zdůrazňuje Petra Novotná.


Placená zóna