3x bilderbuch: netvor, sliz a tma

Komiksová autorka Toy_Box vyrostla výtvarně na umění ulice, scenáristicky pak na tu otevřenějším, tu skrytějším plédování za kulturní i společenskou alternativu.

To první šlo pseudonymní autorce vždycky na výbornou, v tom druhém pak skoro vždy haprovala. Třeba v Mé knize Vinnetou, pojaté jako rekviem za pražské squaty, obecně pak za možnost jednotlivce žít a tvořit si pod křídlem státu po svém. V novince Tma (vydala Paseka) je to taky tak, i když trošku jinak. V tomto bilderbuchu hraje důležitou roli vítr, který popadne jednoho dne ze země kus černého hadru a mrští ho před okno, za nímž bydlí vypravěččina rodina. Děti na to koukají, a protože máma nemá zrovna čas, projektují si do té nečekané tmy, povlávající ve větvích kousek od nich, všecko možné. 

Samozřejmě nic nového pod sluncem: stačí přihrát z minulosti skvělou knížku Vhrstiho Už se nebojím tmy (2007) nebo o dekádu mladší produkt Milady Rezkové Neboj, neboj. Finální poučení je pak vždycky stejné: strach není venku, za okny, strach je vždy uvnitř, v naší hlavě, v našich rozvířených emocích.

Po stránce výtvarné je ale Toy_Box jedinečná: jistá v detailu vykulené dětské tváře i proměnlivé tmy, deroucí se dovnitř příbytku; suverénní v kompozici, citlivá v barvě; a místy taky ve své kresbě víc než bohatě literární, plná odkazů na nejrůznější beletristickou klasiku. Schválně: Kolik předobrazů dohledáte na předsádce?


Liškoloušci

Až vás to dohledávání přestane bavit, můžete sáhnout třeba po novince v hlavní roli s Hildou, tou modrovlasou holčinou, která si v to v poněkud nadměrné obuvi a se slušivou baretkou na hlavě štráduje napříč komiksově podanými skandinávskými mýty. I když ona tahle knížka vlastně není tolik o Hildě: jmenuje se Hilda uvádí: Tvorové a netvorové (vydala taky Paseka). I když ona má i jiného autora: Luka Pearsona protentokrát vystřídala jistá Emily Hibbsová.

Na první pohled má čtenář dojem trochu nastavované kaše, takového toho parazitního merchandisingu, kterému se daří kolem čehokoli, co nabralo globální popularitu. Harry Potter by mohl vyprávět. Nakladatel titul anoncuje jako knížku, která „vypadla Hildě rovnou z knihovny“. Vlastně to není od věci. Když jsem titul konzumoval s dětmi, posloužil jako skvělý rozcestník k jednotlivým zastávkám, které jsme doposavad absolvovali právě osobně s Hildou: ať jde o komiksy, nebo o beletrizovaný přepis scénářů k seriálu pro Netflix. Jsou tu k mání všichni ti nadpřirození, velcí i malí, tvorové i netvorové: vittrové, liškoloušci, barghestové, nissové, vodní duchové, hafíci, elfové, obři – a samozřejmě trollové. Ta kniha má nejblíž k obrázkové encyklopedii. Každou legendu doprovázejí chápavé komentáře zřejmě autorčina alter ega, které je – stejně jako Hilda – doma tady i tam. Tedy aspoň občas.


Placená zóna