Z kantorky uklízečkou

V současné době dochází k čím dál četnějším výskytům šikany na pracovišti, a to v různých podobách, ať už jde o mobbing, bossing či staffing. Tyto pojmy označují systematické agresivní jednání na pracovišti namířené proti jednotlivci nebo skupině osob s cílem získat pocit převahy či výhod.

Výrazným znakem různých druhů agresivního chování na pracovišti je jeho trvalost či opakovanost. Takové chování by mělo obvykle trvat podle právní praxe přibližně šest měsíců s četností jednou týdně. Ekvivalentem, i když ne zcela přesným, je pojem šikana na pracovišti. 


Rizikové povolání

Pedagogická profese je povolání psychicky a fyzicky náročné, proto je prostředí školy pro vznik mobbingu a bossingu značně rizikové. Jestliže se pedagogický pracovník stal obětí šikany, je vhodné si hned na začátku ujasnit, zda je zaměstnavatelem soukromý či veřejný subjekt, a zda se v případu šikany na pracovišti uplatní zákoník práce. 

Na vzniku šikany se může podílet celá řada rozdílných faktorů. V případě, že v organizaci školy nejsou nastavené hodnoty a pravidla, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu konfliktu. Každý jednotlivý případ šikany je svým způsobem jedinečný. Stejně tak jsou rozmanité i možnosti obrany. Opomenout nelze atmosféru na pracovišti. Pracovní klima má moc ovlivňovat hlavně vedení školy. Dochází-li k bossingu či mobbingu, je to jasný důkaz toho, že jde o velmi nezdravé pracovní prostředí a že došlo k narušení sociálních vztahů. Jedná se o tzv. patologické chování, tedy abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou společensky nebezpečné a nejsou v souladu se standardními sociálními, ale i právními normami společnosti. Ať již je motivace mobbera jakákoli, výsledkem jeho počínání je narušení sociálního klimatu na pracovišti.

Své o tom ví bývalá pedagožka z jižní Moravy. Poslechněte si její příběh.


Placená zóna

Hana Pavezková