Viděla jsem Velrybu!

Dokáže mě uhranout, když filmaři během pár desítek minut vylíčí příběh, do kterého se my psychoterapeuti noříme desítky hodin a jímž lidé žijí desítky let. Síla emocí se v kratším zpracování koncentruje a z lidského osudu se stává hutný vývar s výraznou emoční příchutí. Ve filmech máme možnost sledovat příběhy už hotové. Bývají poctivě vystavěny, většinou podle staletími ověřeného dramatického oblouku s jasným počátkem, zápletkou, vyvrcholením i závěrem.

Takový luxus v psychoterapii nemáme. K příběhům jako terapeuti přicházíme někde uprostřed. Snažíme se s klienty zjistit, jak vůbec jejich příběh začal, co je vlastně jeho zápletka, a uvažujeme, kam by se mohla dějová linie dále ubírat. Dříve než dojde k rozuzlení, se však s námi klienti rozloučí a my se – v lepším případě – ani konce jejich cesty nedožijeme.

Terapeutické procesy trvají měsíce i roky a někdy je těžké příběh vůbec sledovat. Terapeuti mohou mít pocit únavy, už se jim pomyslně klíží víčka. Některé scény se příliš často opakují, jiné se jeví nešťastně sestříhané. Některé osudy jsou příliš dramatické – proletí během pár sezení s okázalým hudebním doprovodem, a než pochopíme, o co vlastně šlo, uzavírají se s otevřeným koncem, který musíme se skřípěním zubů akceptovat.

Dobrých filmových příběhů, které mohu sledovat od začátku do konce, si nesmírně cením. Moje psychoterapeutická mysl v nich má čas a prostor vést fantazijní terapeutický proces. Vytvářím si hypotézy o životech postav před filmem, uvažuji o tom, co je přivedlo do situací, které vidíme. Jaké měli ti lidé rodiče? Jaká traumata prodělali jako děti nebo mladiství? Čím prošli a film nám to neukazuje?
Často si představuji, jaké by to bylo mít hlavní postavu v terapii. Samolibě fantazíruji o happy endu a dojímám se u opravdových konců, které život přináší. Když jsem viděla film Velryba (The Whale, 2022), který vypráví osud obézního učitele Charlieho, uvažovala jsem o tom,  jak by se jeho život změnil, kdybychom se každý týden vídali a mohli spolu mluvit o tom, co cítí, co ho trápí, nad čím uvažuje. Dopadl by Charlie stejně?