Za vším hledej ředitele

Současní zákonodárci přišli během léta s výbušnou myšlenkou, že za vším stojí ředitel(ka). Učitelé budou pískat podle jejich not. Alespoň tak mluví novela zákona o pedagogických pracovnících. Ředitel by prý měl být více lídrem a učitelé musí poslouchat.


Lze se ptát, zda tuto poslaneckou vizi prosazenou novelou zákona lze považovat za přínos, či naopak za krok zpět. Je to klasicky sporné. Pokud přijmete vizi, že v čele škol stojí empatičtí vzdělaní pedagogové, kteří rozumí výuce, jsou zároveň skvělými manažery, umí učit i jednat s lidmi a úřady, pak je to přínos, byť i tady cítím pachuť diktatury. Bereme-li však v úvahu, že ve vedení škol jsou často lidé jiného ražení, dokonce mnohde dosazeni z politického rozhodnutí, bude to bezesporu druhá možnost. 


Osvícený absolutismus

Na problém se lze podívat i z hlediska historie, jestli tedy má podobné rozhodnutí ve školách vytvářet demokratické, či autoritářské prostředí. Tady to vidím na jasný absolutismus, jako by školy byly udělovány ředitelskému panovníkovi v léno. A ti, co budou mít sakra štěstí, zažijí osvícený absolutismus. Ostatní se budou muset spokojit se škálou absolutistických sklonů svého jmenovaného monarchy 

Placená zóna

Jitka Neradová