Stručný psychologický slovník

Pavel HartlPraha, Portál 2005, 311 s.Recenzovaný slovník je stručnější alternativou Psychologického slovníku, který vydal Pavel Hartl společně se svou ženou Helenou v roce 2000 a který obsahuje přes 11 000 hesel. Stručný psychologický slovník čítá přibližně 6 000hesel, je cenově dostupnější (375 Kč) a je určen nejširší veřejnosti.Slovník obsahuje hesla napříč mnoha psychologickými disciplínami, ale nevyhýbá se ani termínům z jiných oborů, které s psychologií nějak souvisejí. Najdeme zde proto hesla jako např. propaganda, charita, gamaaminomáselnákyselina či hermafrodit. Průměrná délka hesla nepřesahuje dvacet slov. Definice neobsahují jména, a tak se z nich čtenář nedozví nejen to, kdo příslušný termín poprvé užil, ale ani to, podle koho je nazván (např. ericksonovskáhypnóza, Jungova typologie apod.). Kromě věcných hesel najdeme ve slovníku také hesla jmenná, která přinášejí základní biografické údaje o významných světových i domácích osobnostech z historie psychologie. Několika kresbamislovník ilustroval Jan Hanibal.Jak upozorňuje Pavel Hartl v předmluvě, hesla mají úmyslně co nejkratší rozsah. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že slovník je v tomto směru nevyvážený - rozsah, který je jednotlivým heslům věnován, často neodpovídá jejichvýznamu. Například definice jednoho ze stěžejních psychologických pojmů - vědomí - zabírá méně než dva řádky ("obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit"). Naproti tomu několikanásobně více prostoru je věnovánopojmům marginálním (např. hubenost, kybersex, masturbační prostituce, osud či telefyzika).Další drobnou výhradu mám k obsahu definic jednotlivých hesel. Slovník tohoto typu samozřejmě nemůže obsahovat detailní výklad pojmů (jako je tomu např. u Psychologického slovníku z roku 2000). Přesto by však bylo žádoucí,aby byly termíny definovány přesně a hlavně aby definice vystihovaly nejpodstatnější vlastnosti a znaky definovaného pojmu. Některé definice v recenzovaném slovníku však tento požadavek nesplňují. Jako ilustraci můžeme použítpojem medián. Tento statistický termín je v psychologické literatuře velmi frekventovaný, často však bývá zaměňován za modus či průměr. Čtenář, jemuž se tato tři nejčastěji užívaná vyjádření střední hodnoty pletou, vrecenzovaném slovníku najde u hesla medián tuto definici:"způsob vyjádření střední hodnoty dat vhodný pro některé případy, kdy je průměr dobře necharakterizuje."Troufám si odhadnout, že většinu uživatelů tatodefinice neuspokojí. Není sice nepravdivá, neobsahuje však informaci, která medián charakterizuje nejvýstižněji - medián je hodnota, jež dělí řadu podle velikosti seřazených dat na dvě stejně početné poloviny.Přes uvedené drobné výhrady je Stručný psychologický slovník vítaným obohacením našeho knižního trhu. Nejširší veřejnosti může být slovník praktickou pomůckou pro rychlou orientaci v psychologickém pojmosloví. Studenti aodborná veřejnost využijí spíše staršího, ale podrobněji zpracovaného Psychologického slovníku.