V moderní psychologii bývá popisován"syndrom superwoman"- chování typické pro"superženy", které zvládnou nemožné. Nositelka tohoto typu chování bývá ovlivněna mediálním obrazem ideální, vysoce výkonnéženy. Časopisy nazývají dotyčné"ženami do nepohody". Tyto ženy chtějí mít"superdítě", nakonec ale mohou spíš vychovat zneurotizovaného potomka."Superžena"poněkud připomíná"tu lepší"ze ženských hrdinek televizní reality show Výměna manželek. Oproti požadavkům na aktérky onoho pořadu ovšem nejen peče, vaří, smýčí, pečuje o muže a děti, ale dosahujetaké vynikajících výsledků v zaměstnání. O svých motivech přitom příliš nepřemýšlí. Na otázku"proč"odpoví nejspíše:"Protože to je potřeba."Mívá pocit vlastní nepostradatelnosti, má sklon k perfekcionismua pečování o druhé. Neumí říci"ne"stále se stupňujícím požadavkům. Nikdy se nenaučila požádat o pomoc okolí. Nezbývá jí tedy nic jiného, než zatnout zuby a vydržet. Jak dí rčení: nemožné na počkání, zázraky do třídnů. Sebe sama si přes objektivně vynikající výkony příliš neváží. Práce kolem ní je tolik, že ji nikdy nelze zvládnout a pokud není zvládnuta, vnímá to jako projev své vlastní nedostačivosti, neřku-li provinění.Vzhledem k vynikající výkonnosti, nadhledu a schopnostem těchto žen (bývají opravdu šikovné a chytré) se nelze divit, že na muže pohlížejí realisticky, ne tedy obdivným pohledem"zdola nahoru". U silnějšíhopohlaví mívají pověst"dobrých kamarádek","parťaček do nepohody","holek, na které je spolehnutí". Traduje se, že muži nijak neprahnou po sňatku s tímto typem žen. Ony jsou totiž opravdu všechnojiné než bezradné, slabé, neschopné orientovat se v poryvech vichrů úkolů a složitosti světa - což je postoj lichotící pánské ješitnosti. Tato"seznamovací kosmetická vada"mužům nebrání v tom, aby superženyvyužívali. Na jejich práci a zodpovědnosti někdy dokonce až parazitují."Superdámám"to snad ani nevadí, nebo se aspoň tak tváří. Jsou ctižádostivé a asertivní a s nadhledem hovoří o mužském světě povolání, kde sežena sice prosadit může, ale musí být dvakrát tak dobrá jako muž. Na druhou polovinu lidstva pohlížejí velmi kriticky, leč na jejich enormním výkonu to nic nemění.Supermatka musí mít superdítě, ber kde ber. Potomek je prezentován jako všestranně vynikající. Není divu, vždyť už v době těhotenství mu maminka pouštěla citlivě vybranou Mozartovu hudbu, aby tím podle jedné americkéstudie rozvíjela jeho intelekt i schopnosti vnímání. Je-li potomek neklidný, považuje ho matka za temperamentního, nedokáže-li chvíli počkat a chce vše hned - je asertivní, cítí-li se snadno dotčen a nepřiměřeně se brání - mázvýšený cit pro spravedlnost, má-li záchvaty vzteku - je upřímný, reaguje-li vztahovačně až vztekle na kritiku - je velmi citlivý, je-li roztěkaný - má mimořádně široký rozsah pozornosti, vyrušuje-li často ve vyučování -nesnáší nemoderní a konzervativní pedagogické postupy, je-li náladový - je emočně mimořádně diferencovaný, je-li u něj od smíchu k pláči jen kousek - citlivě diferencuje své emoce, je-li hašteřivý - strádá mezi primitivy, má-lisklon volit si záporné vzory a jednat podle nich - zajímá se o nekonvenční osobnosti, je-li věčně je v pohybu - jeho nadprůměrné schopnosti vedou k nadprůměrné aktivitě, je-li impulzivní a popudlivý - jedná nekonvenčně,snaží-li se získat za každou cenu pozornost - umí se prosadit, nemá-li opravdové kamarády - intelektuálně a osobně ční nad úrovní vrstevníků, začne-li mnohé a nic nedokončí - má všestranné a široké zájmy, chová-li senepřiměřeně či infantilně - je spontánní, nepřizná-li, že udělal chybu a svaluje vinu na druhé - je vynikající diskutér, vychází-li těžko s druhými - je nepochopen primitivy, není-li schopen překonávat překážky - je povznesennad klacky, jež mu jsou házeny pod nohy, neplní-li úkoly zadané učitelem - intelektově pedagogy převyšuje a proto je jimi šikanován.Ne že by jistá idealizace ve smyslu hodnocení poloprázdného džbánu jako poloplného musela být vždy na škodu. Problémem však zde jsou nadměrná očekávání a vnímání nejrůznějších talentů i tam, kde nejsou. Krasobruslení,klavír, cizí jazyky (raději dva než jeden) málem od tří let, běžná dětská kresba povýšená na umělecký artefakt, figurka z plastelíny svědčící pro mimořádný sochařský talent, potřeba pohybu coby fikce mimořádného talentutanečního, náhodná, byť neotřelá metafora jako odraz talentu budoucího spisovatele. I technika a přírodověda má samozřejmě zelenou. Dům z kostek postavený poněkud nepořádně a tudíž nakloněný připomíná pražský Tančící důmpotažmo i staroslavnou šikmou věž v Pise. Pokud náš malý výtečník zrovna neutrhává mouchám křidýlka a netahá kocoura za ocas, je u něj zaznamenán mimořádný zájem o živou přírodu. Nadhodnocení vloh, zájmů a schopností nezůstávábez následků. Potomek supermatek se stává členem nejrůznějších kroužků, a tím pádem nemá ani chvíli volna. Stejně tak jej ale nemá ani jeho matka, která zvládne (často díky druhému autu v rodině) transportovat potomka z kroužkudo kroužku. Co by pro něj neudělala? Výsledek daného velkého snažení je objektivně dosti malý. Tedy jak se to vezme - zneurotizováno může být jak dítě, tak matka. Ne vždy je samozřejmě vše takto vyhraněné, leč jistá křečovitostve snaze získat pro dítě nejlepší výchozí pozici pro start do života bývá pravidlem.Chování"superžen"je výsledkem souhrnu příkazů, zákazů, doporučení, požadavků, varování, představ i očekávání, které si dotyčné odnesly z rodiny (a školy) do života a zvnitřnily je natolik, že se staly součástíjejich osobnosti. Velké nároky jsou pak promítány na projekční plátno vlastní úspěšnosti, jejíž součástí je i dítě. Průměr nebo dokonce podprůměr naprosto nestačí. A výsledek? S odstupem času zbude z velké snahy jen zklamání.Proti syndromu se musí postavit sama žena: především musí snížit nároky, jež na sebe klade, a uvolnit tlak vyvíjený na dítě, které nemusí být premiantem, aby bylo šťastné."Superžena"musí pozměnit své priority: musížít a ne jen plnit úkoly, přijímat i to, co má k dokonalosti daleko, a věnovat se i sobě samé bez pocitu, že správné je pečovat jen o druhé.

Placená zóna

PhDr. Tomáš Novákilustrační foto Václav Bunda