Online archiv

Průměrný podíl neúspěšných žáků u řádného termínu maturitní zkoušky v roce 2004/05 se pohyboval okolo 8 %. Z těch, co neuspěli v řádném termínu, nebylo 8 % úspěšných ani u opravného termínu. V uvedeném školním roce tedy nakonecmaturitu nesložilo jen 0,5 % maturantů. Vyplývá to ze šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Nejnižší podíl neúspěšných žáků byl zaznamenán v obou termínech na gymnáziích (4 %, respektive 5 %). Ve středních odbornýchškolách i učilištích dosahuje neúspěšnost žáků v řádném termínu 10 až 11 %, u opravných zkoušek jsou pak úspěšnější žáci středních odborných škol. Nejvyšší podíl neúspěšných se vyskytuje u maturitní zkoušky v českém jazyce aliteratuře, což je dáno tím, že jde o povinný maturitní předmět.Ústav dále zjistil, že nejpřísněji své žáky hodnotí pedagogové na středních školách, kteří častěji než jejich kolegové ze základních a speciálních škol volí vyšší hranici vědomostí potřebných pro získání čtyřky. Zatímco nagymnáziích a středních odborných školách není neobvyklé, že student pro získání dostatečné musí splnit až třetinu na něj kladených požadavků, základním a speciálním základním školám obvykle stačí, aby žák splnil čtvrtinu,respektive jen pětinu požadavků na něj kladených. Zatímco mezi základními školami se jen výjimečně objevuje škola požadující, aby žák pro získání čtyřky splnil víc než 30 % požadavků, 7 % středních škol chce, aby se studentnaučil alespoň polovinu požadovaných znalostí.Klasické známkování je základním typem průběžného hodnocení (ústní zkoušení, písemné práce) na většině základních i středních škol (98 %), přičemž na víc než polovině škol jej doplňuje bodové či procentuální vyjádření.Přibližně polovina škol používá také slovní hodnocení a pětina pořadí v rámci třídy. Čtvrtina škol používá pro průběžné hodnocení svých žáků pouze známkování, pětina škol kombinuje známkování, slovní hodnocení a bodové(procentuální) vyjádření. Poměrně časté je také používání známkování a bodového či procentuálního vyjádření (15 %) nebo známkování spolu se slovním hodnocením (13 %). Slovní hodnocení používají vedle známkování nejčastějispeciální školy (tři čtvrtiny z nich), nejméně často se k němu uchylují střední školy (čtvrtina).

Letos se v Libereckém kraji pokusně rozjíždí nový model přijímacího řízení na střední školy. Hlavní část přijímacích zkoušek nebude v dubnu na středních školách, ale má proběhnout už 1. února přímo na základních školách v rámcitestování CERMAT. Proti tomu však ostře vystoupila firma Scio, podle níž jde o nesystémový krok, který žáky poškodí. Státní úředníci a někteří odborníci ovšem prohlašují, že za zpochybňováním testů CERMAT jsou předevšímkomerční zájmy společnosti Scio. O co tedy jde?Ústav pro informace ve vzdělávání - Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) už třetí rok realizuje projekt testování žáků devátých tříd, jehož prostřednictvím hodnotí výsledky jejich vzdělávání. Školy se jejúčastní dobrovolně a nic neplatí, protože tento projekt je z větší části placen z peněz Evropské unie. Společnost Scio naproti tomu už několik let nabízí na komerční bázi středním školám testy, které mohou použít připřijímacích zkouškách. Liberecký kraj však letos středním školám doporučil, aby testy CERMAT akceptovaly při přijímacích zkouškách (pro kraj i školy je vzhledem k financování projektu z evropských peněz takové řešení zadarmo).To by ovšem znamenalo, že střední školy mohou prakticky zrušit přijímací řízení (i podle vyjádření CERMAT jsou ale testy vhodné jen jako doplňující kritérium). Pokud by podobný systém začal teoreticky fungovat po celé ČR,společnost Scio by přišla o část svých příjmů. Scio se ovšem nijak netají, že proti podobnému postupu vystupuje z komerčních důvodů, přinesla ovšem i řadu odborných argumentů, proč není výsledky testů žáků ze základních školvhodné používat při přijímacích zkouškách na školy střední.Jde jednak o to, že středním školám takový systém bere právo vybrat si své žáky podle vlastních kritérií. Tato kritéria jsou přitom obvykle známa dlouhou dobu dopředu a žáci si mohou vyzkoušet testy z minulosti, v případětestů CERMAT však takovou možnost nemají. Podle Ondřeje Šteffla ze společnosti Scio je to pro rodiče velmi nepříjemné."Zatímco klasický postup s dubnovými přijímacími zkouškami znají a mohou se zeptat kolegů či známých,zde jsou postaveni do situace, ve které nejsou schopni se dostatečně orientovat,"uvádí.O. Šteffl také upozorňuje, že přesunutí hlavní části zkoušek na základní školy bude nepříjemné i pedagogům základních škol. V současném systému jsou někým, kdo vzhledem k budoucnosti stojí na straně žáka, to znamená, že seho snaží co nejlépe připravit na zkoušky na střední školy. V novém systému by se dostali"na druhou stranu fronty", tedy do role těch, kdo mají dbát o objektivitu výsledků při testech, což by narušilo jejich vztah sežáky. Podle O. Šteffla je navíc pochopitelné, že by se učitelé ze základních škol snažili svým žákům pomoci, a tím by testy prakticky znehodnotili."Představte si modelovou situaci. Michal ve třetí lavici už potřetínahlíží přes rameno premiantce Monice. Byl už dvakrát napomenut a paní učitelce je jasné, že musel opsat minimálně pět otázek. Mělo by následovat odeb rání práce. A zde paní učitelka lehce zaváhá. Michala učí už čtvrtým rokem amá ho ráda. Zná i jeho rodiče... Dovedu z lidského hlediska pochopit, že mu test ponechá,"upozorňuje ředitel jedné základní školy z Liberecka Jiří Vencl. Tím pádem se prý lehce může stát, že se pojem rovné šance stanepouhou frází.

Občanské sdružení Rytmus a Konto Bariéry - Nadace Charty 77 vyhlásily začátkem prosince držitele cen 7. ročníku Ceny Martina Palase. Ta se uděluje organizacím a lidem, kteří se zasloužili o začlenění dítěte či dospělé osoby stěžším postižením do běžného prostředí. Jednou z mnoha oceněných byla i Základní škola Bezno, která integrovala dívku s dětskou mozkovou obrnou. Přestože jí speciální pedagog doporučil zvláštní školu poměrně daleko od bydlištěnebo školu internátní, zmíněná škola se rodičům sama nabídla, že se pokusí o její výuku (dnes je žačkou 5. třídy). Zástupkyni ředitelky ZŠ Bezno Květě Srbkové předal cenu pražský primátor Pavel Bém (na snímku).Václav Bunda

Sdělovací prostředky nedokážou vysvětlit školskou reformu. Ta totiž na sebe může jen těžko vázat mediálně zajímavé"příběhy". Na diskusi pořádané Stálou konferencí asociací ve vzdělávání o možnostech mediální propagacezměn českého školství to v polovině prosince řekl mediální odborník Jan Jirák. Veřejnost často neví, proč je v českých školách třeba změnit a reformovat způsob výuky. Silnější mediální kampaň by pomohla vyvolat diskusi odůvodech a cílech reformy nejen mezi rodiči, ale také mezi samotnými učiteli. Podle poradce ministryně školství Martina Profanta však ministerstvo žádnou vysvětlující mediální kampaň neplánuje."Informací je dost, chybíale zájem kvalifikované veřejnosti,"řekl. Ředitel základní školy v Sedlčanech Jaroslav Nádvorník ale soudí, že ministerstvo udělalo velmi málo pro propagaci reformy i mezi samotnými pedagogy."Pokud se nepodařípřesvědčit učitele, aby reformu vzali za svou, nebude úspěšná,"zdůraznil.

V souvislosti se snížením trestní odpovědnosti poslanci snížili i hranici pro legální pohlavní styk na 14 let. Podle ministra spravedlnosti Pavla Němce totiž od sebe nelze tyto dvě věci oddělit."Když by spolu například dvastejně staří jedinci vedli pohlavní život a oběma bylo mezi 14 a 15 lety, vlastně by páchali trestnou činnost a museli bychom je oba zavřít,"uvedl. Většině odborníků se však toto rozhodnutí nelíbí."Lidé jako třebaPavel Opočenský už nebudou zločinci. Každá civilizovaná země své děti chrání před zneužíváním,"řekl sexuolog Petr Weiss. Psycholožka Jana Pokorná v MF Dnes navíc upozornila, že argumentace politiků není správná."Například v Německu to mají oddělené - trestní odpovědnost od čtrnácti a sex od šestnácti - a nic se neděje,"zdůraznila.

Občanské sdružení Žába na prameni zahájilo projekt Rovné příležitosti v pedagogické praxi zaměřený na zavádění"genderově senzitivní výuky do základních škol". Jeho cílem je vzdělávat vyučující v problematice gender arovných příležitostí. Na projektu bude spolupracovat třicetičlenný tým odborníků z oblasti gender studies, rovných příležitostí, sociologie, psychologie, pedagogiky, metodiky aj. s týmem 40 učitelek a učitelů základních škol.Výsledkem jejich spolupráce by měl být vzdělávací modul pro další vzdělávání pedagogů nazvaný Rovné příležitosti v pedagogické praxi. Ten se nejprve ověří u pedagogů pražských škol a počátkem roku 2007 se jeho prostřednictvímbudou moci vzdělávat i další vyučující po celé republice. Modul jim nabídne metodiku i praktické návody, jak začlenit principy rovných příležitostí do výuky v základních školách. Vše bude také shrnuto do Sborníku dobré praxe.Sdružení také nabídne základním školám v Praze internetový dvouměsíčník a zpravodaj o problematice gender a rovných příležitostí, o její aplikaci do výuky, a také o probíhajících seminářích a akcích. Další informace by měly vnejbližší době být na www.rppp.cz.Další aktuální aktivitou v oblasti gender je příručka Gender ve škole, kterou vydala obecně prospěšná společnost Otevřená společnost. Příručka pro vyučující předmětů občanská výchova, občanská nauka a základy společenskýchvěd na základních a středních školách přináší alternativní pohled na informace a témata, která jsou v těchto předmětech běžně vyučována. Obsahuje 12 kapitol zaměřených na problematiku gender a vědy, osobnosti člověka,společnosti, trhu práce, politiky, práva, médií, jazyka, globálních problémů, náboženství, školství a volby povolání. Součástí příručky jsou praktická cvičení, jejichž prostřednictvím mají žáci a žákyně lépe porozumětgenderovým nerovnostem a uvědomit si podobu a vliv genderových stereotypů. Příručka také obsahuje odkazy na další literaturu a seznam webových stránek, na nichž lze nalézt podrobnější údaje k genderové problematice. Příručka jenabízena bezplatně, v elektronické formě je dostupná na http: //www.osops.cz/cz/projekty/genderova-rovnost/publikace-gender-ve-skole, v tištěné formě je možné si ji do vyčerpání zásob objednat na e-mailové adresepetra.kubalkova@osf.cz. Další informace najdete na www.osops.cz/genderveskole.

Jednou za dva roky organizujeme pro žáky 8. a 9. třídy naší ZŠ Kunín dvoudenní program na podporu prevence sociálně patologických jevů mimo školní budovu. Dvakrát jsme získali prostředky z regionálních zdrojů, letos tuto akcisponzorovali rodiče. Projekt se jmenuje Já, ty, on... my, protože je zaměřen na budování mezilidských vztahů ve vrstevnických skupinách.Vše vypuklo ve čtvrtek 17. listopadu ráno. Autobusem se žáci přesunuli do vedlejší vesnice a ubytovali se v turistické ubytovně TJ Jeseník nad Odrou. Hlavní část programu se konala odpoledne, kdy si lektorky, které přijelyza Vsetína a Příbora, rozdělily žáky podle tříd a následovaly čtyři hodiny plné vyprávění a plnění úkolů týkajících se rasismu, šikany, jiných národností, náboženství a náboženských sekt. Žáci se tak zabrali do práce, že aninezpozorovali, že se za okny setmělo. Celý program zakončili v prostorné tělocvičně"řeckým tancem"a závěrečným hodnocením. Večerní program začal připomenutím státního svátku a shlédnutím Televizních novin. Po nichuž se naplno rozběhly turnaje v tělocvičně a turnaj v šipkách.Další den ráno poručík Miroslava Šálková z Policie ČR se žáky velmi poutavě besedovala s žáky na téma drogy, závislost, šikana, sebeobrana, trestní odpovědnost mládeže. Její kolega podpraporčík Zbyněk Tomšík informoval omožnostech studia na policejní škole. Po obědě se celý projekt hodnotil. Žáci se zamýšleli nad aktivitami a vznikly velmi pěkné a zdařilé výstupy. Ačkoliv zatím nemáme svůj školní vzdělávací program, už nyní víme, že sprojektem budeme dále pokračovat. Jak lépe naplňovat kompetence dané RVP než takto?

Z pohledu dítěte lze vyčíst cenné informace o tom, kam směřuje jeho pozornost a myšlenky. Například odvrácený pohled je spolehlivý vnější signál, podle něhož poznáme, zda dítě o něčem přemýšlí. Relativně časté odvracení pohleduje obvykle znakem připravenosti k učení, zatímco navazování a udržování očního kontaktu při řešení obtížných úkolů může naznačovat, že dítě ztratilo zájem a zanechalo úsilí.Když se dítě na vás nedívá, není možná drzé, ale přemýšlí.

Děti, které ze zdravotních důvodů ve škole dlouhodobě nebo opakovaně chybějí, mohou mít problémy s doháněním učiva, ale nejen s ním. Co všechno by o nich a jejich nemoci měl učitel vědět a jak jim může pomoci?

V moderní psychologii bývá popisován"syndrom superwoman"- chování typické pro"superženy", které zvládnou nemožné. Nositelka tohoto typu chování bývá ovlivněna mediálním obrazem ideální, vysoce výkonnéženy. Časopisy nazývají dotyčné"ženami do nepohody". Tyto ženy chtějí mít"superdítě", nakonec ale mohou spíš vychovat zneurotizovaného potomka."Superžena"poněkud připomíná"tu lepší"ze ženských hrdinek televizní reality show Výměna manželek. Oproti požadavkům na aktérky onoho pořadu ovšem nejen peče, vaří, smýčí, pečuje o muže a děti, ale dosahujetaké vynikajících výsledků v zaměstnání. O svých motivech přitom příliš nepřemýšlí. Na otázku"proč"odpoví nejspíše:"Protože to je potřeba."Mívá pocit vlastní nepostradatelnosti, má sklon k perfekcionismua pečování o druhé. Neumí říci"ne"stále se stupňujícím požadavkům. Nikdy se nenaučila požádat o pomoc okolí. Nezbývá jí tedy nic jiného, než zatnout zuby a vydržet. Jak dí rčení: nemožné na počkání, zázraky do třídnů. Sebe sama si přes objektivně vynikající výkony příliš neváží. Práce kolem ní je tolik, že ji nikdy nelze zvládnout a pokud není zvládnuta, vnímá to jako projev své vlastní nedostačivosti, neřku-li provinění.Vzhledem k vynikající výkonnosti, nadhledu a schopnostem těchto žen (bývají opravdu šikovné a chytré) se nelze divit, že na muže pohlížejí realisticky, ne tedy obdivným pohledem"zdola nahoru". U silnějšíhopohlaví mívají pověst"dobrých kamarádek","parťaček do nepohody","holek, na které je spolehnutí". Traduje se, že muži nijak neprahnou po sňatku s tímto typem žen. Ony jsou totiž opravdu všechnojiné než bezradné, slabé, neschopné orientovat se v poryvech vichrů úkolů a složitosti světa - což je postoj lichotící pánské ješitnosti. Tato"seznamovací kosmetická vada"mužům nebrání v tom, aby superženyvyužívali. Na jejich práci a zodpovědnosti někdy dokonce až parazitují."Superdámám"to snad ani nevadí, nebo se aspoň tak tváří. Jsou ctižádostivé a asertivní a s nadhledem hovoří o mužském světě povolání, kde sežena sice prosadit může, ale musí být dvakrát tak dobrá jako muž. Na druhou polovinu lidstva pohlížejí velmi kriticky, leč na jejich enormním výkonu to nic nemění.Supermatka musí mít superdítě, ber kde ber. Potomek je prezentován jako všestranně vynikající. Není divu, vždyť už v době těhotenství mu maminka pouštěla citlivě vybranou Mozartovu hudbu, aby tím podle jedné americkéstudie rozvíjela jeho intelekt i schopnosti vnímání. Je-li potomek neklidný, považuje ho matka za temperamentního, nedokáže-li chvíli počkat a chce vše hned - je asertivní, cítí-li se snadno dotčen a nepřiměřeně se brání - mázvýšený cit pro spravedlnost, má-li záchvaty vzteku - je upřímný, reaguje-li vztahovačně až vztekle na kritiku - je velmi citlivý, je-li roztěkaný - má mimořádně široký rozsah pozornosti, vyrušuje-li často ve vyučování -nesnáší nemoderní a konzervativní pedagogické postupy, je-li náladový - je emočně mimořádně diferencovaný, je-li u něj od smíchu k pláči jen kousek - citlivě diferencuje své emoce, je-li hašteřivý - strádá mezi primitivy, má-lisklon volit si záporné vzory a jednat podle nich - zajímá se o nekonvenční osobnosti, je-li věčně je v pohybu - jeho nadprůměrné schopnosti vedou k nadprůměrné aktivitě, je-li impulzivní a popudlivý - jedná nekonvenčně,snaží-li se získat za každou cenu pozornost - umí se prosadit, nemá-li opravdové kamarády - intelektuálně a osobně ční nad úrovní vrstevníků, začne-li mnohé a nic nedokončí - má všestranné a široké zájmy, chová-li senepřiměřeně či infantilně - je spontánní, nepřizná-li, že udělal chybu a svaluje vinu na druhé - je vynikající diskutér, vychází-li těžko s druhými - je nepochopen primitivy, není-li schopen překonávat překážky - je povznesennad klacky, jež mu jsou házeny pod nohy, neplní-li úkoly zadané učitelem - intelektově pedagogy převyšuje a proto je jimi šikanován.Ne že by jistá idealizace ve smyslu hodnocení poloprázdného džbánu jako poloplného musela být vždy na škodu. Problémem však zde jsou nadměrná očekávání a vnímání nejrůznějších talentů i tam, kde nejsou. Krasobruslení,klavír, cizí jazyky (raději dva než jeden) málem od tří let, běžná dětská kresba povýšená na umělecký artefakt, figurka z plastelíny svědčící pro mimořádný sochařský talent, potřeba pohybu coby fikce mimořádného talentutanečního, náhodná, byť neotřelá metafora jako odraz talentu budoucího spisovatele. I technika a přírodověda má samozřejmě zelenou. Dům z kostek postavený poněkud nepořádně a tudíž nakloněný připomíná pražský Tančící důmpotažmo i staroslavnou šikmou věž v Pise. Pokud náš malý výtečník zrovna neutrhává mouchám křidýlka a netahá kocoura za ocas, je u něj zaznamenán mimořádný zájem o živou přírodu. Nadhodnocení vloh, zájmů a schopností nezůstávábez následků. Potomek supermatek se stává členem nejrůznějších kroužků, a tím pádem nemá ani chvíli volna. Stejně tak jej ale nemá ani jeho matka, která zvládne (často díky druhému autu v rodině) transportovat potomka z kroužkudo kroužku. Co by pro něj neudělala? Výsledek daného velkého snažení je objektivně dosti malý. Tedy jak se to vezme - zneurotizováno může být jak dítě, tak matka. Ne vždy je samozřejmě vše takto vyhraněné, leč jistá křečovitostve snaze získat pro dítě nejlepší výchozí pozici pro start do života bývá pravidlem.Chování"superžen"je výsledkem souhrnu příkazů, zákazů, doporučení, požadavků, varování, představ i očekávání, které si dotyčné odnesly z rodiny (a školy) do života a zvnitřnily je natolik, že se staly součástíjejich osobnosti. Velké nároky jsou pak promítány na projekční plátno vlastní úspěšnosti, jejíž součástí je i dítě. Průměr nebo dokonce podprůměr naprosto nestačí. A výsledek? S odstupem času zbude z velké snahy jen zklamání.Proti syndromu se musí postavit sama žena: především musí snížit nároky, jež na sebe klade, a uvolnit tlak vyvíjený na dítě, které nemusí být premiantem, aby bylo šťastné."Superžena"musí pozměnit své priority: musížít a ne jen plnit úkoly, přijímat i to, co má k dokonalosti daleko, a věnovat se i sobě samé bez pocitu, že správné je pečovat jen o druhé.

S blížícím se datem zápisu dětí do prvních tříd stoupá nervozita ředitelů škol. Kolik šestiletých dětí letos zase zůstane doma a do školy nenastoupí, protože rodiče požádají o odklad školní docházky? Většina dětí se do školytěší. K Vánocům dostanou tašku a penál a začnou si s nimi hrát. I když řada dětí vykazuje známky menší školní připravenosti, v posledních letech už nejde ani tak o školní zralost jako spíš o rodičovské postoje.

První třída základní školy představuje pro řadu dětí opravdový vstup do světa dospělých. První třída má z psychologického hlediska jiný význam než pozdější ročníky školy. Platí to pro dítě, ale i pro rodiče. Ti sice mají sdítětem bohaté šestileté zkušenosti, přesto si nejsou vůbec jisti, jak se vypořádá s formálním vzděláváním v kolektivu, tedy jak bude prospívat.