CO LETÍ U DĚTÍ SBĚRATELSTVÍ

Pravěký člověk byl lovcem a sběračem. Oba tyto pudy přetrvávají dodnes zvláště u dětí, i když místo mamutů a kořínků loví a shromažďují Magic karty, tetovačky z jogurtů, pogy, hokejové kartičky, samolepky s koulícíma očima, dinosauří magnetky, komiksy manga, pazvuky do mobilů či nejnověji (respektive už zase) karty s pokémony. Pravidla jsou jasná: mrkající samolepka nemůže být jedna, musí jich být celá „sérka“, zkrátka musí toho být hodně, rozhodně víc než má Kukal z béčka, a musí to být in. Sbírat figurky z Pána prstenů, když zrovna frčí pokémonské karty, to je jako vydat se do tanečních v potápěčském skafandru. V našem národě houbařů je sběratelský pud rozšířen již po staletí. Za socialismu shromažďovaly děti vše, co jen trochu připomínalo Západ. Obaly od dovozových žvýkaček, čokolád, limonád či šamponů, igelitky, odznaky, komiksy (Čtyřlístek a Pif), plakáty ofocené z Brava, ubrousky, zátky, pivní tácky nebo třeba sirky s barevnými hlavičkami.