Pac a pusu na rypáček
Život vskutku dohání fantazii. Když mi žákyně 7. B přinesla lístek od maminky „Omluvte stav domácího sešitu naší Julči – okousalo jí ho prase“, hned jsem si vzpomněl na povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme chovali užitečné zvíře. Groteska vypráví o rodině, jež chovala pašíka v bytě činžovního domu. Viz: „Zpočátku žil Bivoj ve vaně, a nebýt toho, že ji rozšlápl, mohl v ní žít i dále. Babička, přestože prase byl její nápad, odmítla již po třech měsících sdílet s ním komůrku. Upřímně řečeno, nebylo divu, protože náhodný návštěvník by už jen stěží poznal, kdo je v pokojíku pánem a kdo pouze hostem. Také vůně šafránu, který babička po léta sbírala, byla přehlušena čímsi jiným...“ To, co bylo v 60. letech komickou nadsázkou, se dnes stalo skutečností. Lidé doma chovají nejen pejsky či rybičky, ale i prasátka, která s nimi sdílejí gauč, nechávají se venčit na vodítku a vesele kvičí při okusování domácích sešitů. Kdo by to řekl, že klauni Š + G budou předjímat budoucnost podobně jako Jules Verne.
Život vskutku dohání fantazii. Když mi žákyně 7. B přinesla lístek od maminky „Omluvte stav domácího sešitu naší Julči – okousalo jí ho prase“, hned jsem si vzpomněl na povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme chovali užitečné zvíře. Groteska vypráví o rodině, jež chovala pašíka v bytě činžovního domu. Viz: „Zpočátku žil Bivoj ve vaně, a nebýt toho, že ji rozšlápl, mohl v ní žít i dále. Babička, přestože prase byl její nápad, odmítla již po třech měsících sdílet s ním komůrku. Upřímně řečeno, nebylo divu, protože náhodný návštěvník by už jen stěží poznal, kdo je v pokojíku pánem a kdo pouze hostem. Také vůně šafránu, který babička po léta sbírala, byla přehlušena čímsi jiným...“ To, co bylo v 60. letech komickou nadsázkou, se dnes stalo skutečností. Lidé doma chovají nejen pejsky či rybičky, ale i prasátka, která s nimi sdílejí gauč, nechávají se venčit na vodítku a vesele kvičí při okusování domácích sešitů. Kdo by to řekl, že klauni Š + G budou předjímat budoucnost podobně jako Jules Verne.
Život vskutku dohání fantazii. Když mi žákyně 7. B přinesla lístek od maminky „Omluvte stav domácího sešitu naší Julči – okousalo jí ho prase“, hned jsem si vzpomněl na povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme chovali užitečné zvíře. Groteska vypráví o rodině, jež chovala pašíka v bytě činžovního domu. Viz: „Zpočátku žil Bivoj ve vaně, a nebýt toho, že ji rozšlápl, mohl v ní žít i dále. Babička, přestože prase byl její nápad, odmítla již po třech měsících sdílet s ním komůrku. Upřímně řečeno, nebylo divu, protože náhodný návštěvník by už jen stěží poznal, kdo je v pokojíku pánem a kdo pouze hostem. Také vůně šafránu, který babička po léta sbírala, byla přehlušena čímsi jiným...“ To, co bylo v 60. letech komickou nadsázkou, se dnes stalo skutečností. Lidé doma chovají nejen pejsky či rybičky, ale i prasátka, která s nimi sdílejí gauč, nechávají se venčit na vodítku a vesele kvičí při okusování domácích sešitů. Kdo by to řekl, že klauni Š + G budou předjímat budoucnost podobně jako Jules Verne.
Související články
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.