Minulý měsíc proběhla v Praze mezinárodní konference Neurověda ve vzdělávání. Diskutovalo se o pravděpodobných modelech školy budoucnosti, při čemž v některých z nich zcela chyběl učitel. Byl nahrazen vyspělými informačními zdroji, tedy počítači. Logicky se nabízí otázka: Zrušíme školu?


Na internetu dnes snadno najdeme techniky, díky nimž se můžeme naučit různé dovednosti i znalosti způsobem, který nám vyhovuje. Můžeme si vyslechnout tisíce přednášek českých i zahraničních osobností na témata, která nás zajímají. Pustíme si krok po kroku pracovní postupy. Výuku tak přirozeně přizpůsobujeme našim zájmům i potřebám.


 


Škola je společenství


Zásadní otázky v oblasti vzdělávání dnes znějí zhruba takto: Proč vlastně sedět ve škole a učit se něco, co už dávno umím, nebo něco, co mě k smrti nebaví a nechci se tomu v nejbližších letech vůbec věnovat? Něco, co mi počítač vysvětlil lépe? Co tedy musí nutně škola začít rychle dělat jinak, aby v blízké budoucnosti zcela nezanikla?


Musí přestat už konečně lpět na reprodukčních schopnostech svých žáků a na poznatcích samotných. Škola má velkou šanci přežít, když se zaměří na schopnosti a dovednosti, které se ve virtuálním světě zajišťují jen těžko. Které to jsou?

Dále čtěte: Škola, kde výuka připomíná drezúru, dělá z dětí roboty https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/rodina-a-skola/89529/skola--kde-vyuka-pripomina-drezuru--dela-z-deti-roboty

Placená zóna

Markéta Klempířová