Jak zapadnout do nového kolektivu

Změna studijního či pracovního kolektivu nebývá snadná. Ani tehdy, je-li vysvobozením z trápení nebo s radostí očekávaná.

Každá změna znamená ztrátu každodenních kontaktů s kolegy a kamarády, hledání nových kontaktů, cest i oáz klidu, nutnost přijmout nová pravidla. Změna je o to složitější, přicházíme-li do kolektivu, jenž už se sžil, a jsme-li někde „noví“ sami. To se může stát třeba žákům či studentům, kteří se přestěhovali, byli dlouho nemocní či opakují ročník. Učitelé tuto situaci zažívají vždy, když mění zaměstnání.

Co nás stresuje

Podle dotazníků Stress score, které přidělují jednotlivým životním změnám bodové hodnocení, se na nejvyšších příčkách drží úmrtí člena rodiny nebo vážná nemoc blízkých či vlastní onemocnění – 100 až 70 bodů. Poměrně vysoko se objevuje ale i propuštění ze zaměstnání (u dětí a studentů je takovým propuštěním i propadnutí v ročníku či u zkoušek) nebo přechod na jiný druh práce – 40 až 50 bodů. Změny v míře odpovědnosti v zaměstnání, zahájení či ukončení studia a změny v osobních zvyklostech dosahují hodnot 25 až 30 bodů, přechod na jinou školu má hodnotu 20 bodů, stejně je na tom změna pracovních podmínek či pracovní doby. 

Přesáhne-li součet bodů za rok 100 bodů, je ohrožen pocit bezpečí i sebedůvěra, vynořují se pochybnosti a obavy ze zvládání změn. Čím častěji změny zažíváme, tím jsme otužilejší a trénovanější, ale někteří z nás mohou být naopak změnami vyčerpaní a unavení. 


Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola nebo v online archivu.