Máme dneska tuzemák, nebo tuděják?

Jestli je něco opravdu stále svěží, dynamické a flexibilní, tak je to studentský slang. Marně byste v něm dnes hledali výrazy ze Študáků a kantorů typu prófa, psorka (profesorka) či kóna (kompozice).


Každá generace si chce svůj školní ekosystém pojmenovat po svém. Dokazuje to i pozoruhodná bakalářská práce Mluva současných gymnazistů, jejíž autorkou je Kateřina Šrámková z pedagogické fakulty v Plzni. Nové termíny najdete už v samotném pojmenování vzdělávací instituce, viz biflhause či šprthause. A další inovace se jen hrnou – prasák (pracovní sešit), vízum (vysvědčení), bakina (bakalářská práce), ekna (střední ekonomická škola). Tradičně bohaté je názvosloví jednotlivých předmětů jako biola či bižulogie (biologie), infárna (informatika), hudečka (hudební výchova) či ručprčky (ruční práce). 


Krásně aktualizována je dvojice výrazů pro zeměpis a dějepis neboli tuzemák a tuděják. Pro nevábné jídlo ze školní jídelny pak vzniklo zvukomalebné přízvisko čvachtokekele. Zmiňovanou bakalářskou práci lze pohodlně najít na ententýru, jak dnešní mládežníci označují internet. 

Jan Nejedlý