Online archiv

Autor: Petr Kukal

Literatura v kostce

Petr Kukal, 8/2019
Osvědčená sendvičová metoda psaní recenzí radí začít pozitivy, pak zmínit případná negativa a pozitivy zase skončit. Recenzentovi dává takový postup možnost vyslovit i své pochybnosti a rozpaky a současně se vyhnout riziku, že bude působit jako zahořklý, povýšený snob. Já tak ovšem klidně působit budu; jediný sendvič, který z recenze na Literaturu v kostce – učebnici plus čtyři čítanky mohu uplácat, je spíš rýžovým závitkem: Pozitivní vrstva je tak tenká, že je přes ni vidět.

GENERACE „F“

Petr Kukal, 8/2015
Český jazyk pro 6-9. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií Zdeňka Krausová, Martina Pašková, Jana Vaňková, Pavel Růžička, Helena Chýlová, Martin Prošek Nakladatelství Fraus, Plzeň 2015

UČÍME SE (UČIT) S TABLETEM

Petr Kukal, 7/2015
Za pět let budou brát mladí učitelé tuhle knížku do ruky se směsicí rozpaků a dojetí. Asi tak jako my dnes napůl nevěřícně a okouzleně listujeme příručkou Co umí kapesní kalkulátor. Problém je, že při současném tempu technologického vývoje začíná historie předloni.

ŽÁK A JEHO SVĚT

Petr Kukal, 5/2015
Řada učebnic Člověk a jeho svět z nakladatelství PRODOS pokrývá obsah stejnojmenné vzdělávací oblasti pro celý první stupeň, jak ji definuje platná verze RVP ZV. Nahrazuje tak dosavadní Prvouku pro 1., 2. a 3. ročník a tradiční Přírodovědu a Vlastivědu, které jsou z velké části již nedostupné jak u distributorů, tak ve skladech nakladatelství.

JAK MÉDIA INFORMUJÍ O ŠKOLSTVÍ

Petr Kukal, 5/2015
Na základě čeho si česká veřejnost dělá obrázek o našem vzdělávacím systému a jeho výsledcích? Tato otázka mě napadla během nedávného diskusního setkání v pražském Divadle Kampa. Diskuse, kterou pořádala společnost EDUin v rámci cyklu Škola života, se zabývala tématem, jak obstojí absolventi alternativních škol v životě. Ve vzduchu se však vznášela podstatně důležitější otázka: Jak média informují o školství?

RODIČE VÍTÁNI?

Petr Kukal, 3/2015
Počátkem roku proběhl v Poslanecké sněmovně PČR kulatý stůl na téma Školské rady. Víc než pravomoci čtyř lidí, kteří mají právo navrhnout odvolání ředitele školy, aniž by museli komukoli dokazovat svou erudici v oblastech školského managementu, však plénum zajímala míra participace rodičů na chodu školy. Přítomní ředitelé se trumfovali v tom, nakolik je jejich škola požadavkům a podnětům rodičů otevřená, a zástupci zřizovatelů je za to uznale chválili.

JAK POROZUMĚT MÉDIÍM

Petr Kukal, 1/2015
Trochu vousatý vtip říká, že v médiích se objevují tři druhy sdělení: pravdivá, pravděpodobná a lživá. Pravdivé je datum a pravděpodobná předpověď počasí.

TVŮRČÍ PSANÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

Petr Kukal, 1/2015
Co je tvůrčí psaní, vlastně nikdo neví. Charakteristiky uváděné v nejrůznějších publikacích i po webech jsou vágní a mnohdy protichůdné - abstrahovat z nich syntetickou definici je v podstatě nemožné. Při vědomé rezignaci na úplnost a přesnost se ale patrně můžeme shodnout na konstatování, že jde o tvorbu textu s jinou než prostě sdělovací ambicí. Autor se při ní snaží čtenáře zaujmout, pobavit, dojmout, vtisknout sdělení estetickou kvalitu.

Co vede školy k odmítání Školních vzdělávacích programů

Petr Kukal, 10/2006
Od září příštího roku mají všechny základní školy a osmiletá gymnázia v ČR povinnost začít v prvním a šestém ročníku (resp. v primě) vyučovat podle svého školního vzdělávacího programu (ŠVP). Čím víc se termín blíží, tím víc se v pedagogických médiích i na stránkách denního tisku řeší otázka připravenosti škol k takovému kroku. A také skutečná ochota ředitelů škol a učitelů samých k jeho přijetí.

Rozvíjení emoční inteligence žáků

Petr Kukal, 7/2006
E. Gajdošová, G. HerényiováPortál, Praha 2006

Poznat, že vám někdo lže

Petr Kukal, 4/2006
Mediální výchova je téma v rámci našich kurikulárních dokumentů poměrně nové. Minimálně je nový důraz, který je na tuto oblast položen. Obsah mediální výchovy je přitom v podstatě jen souhrnem schopností, které žák v průběhu svévzdělávací kariéry kontinuálně získává; specifikum průřezového tématu spočívá v tom naučit děti tuto výbavu používat právě ve styku s médii.Jsou to v první řadě principy věcné argumentace a jistá poctivost v myšlení nacházející prostor v základech takových oborů, jako jsou mateřský jazyk (Jazyk a jazyková komunikace) a OV/ZSV (Člověk a společnost). Neméněvýznamná je i schopnost analýzy a syntézy, induktivní myšlení či preciznost v nakládání s daty, na mnoze rozvíjené v exaktních oborech (Člověk a příroda). Tyto obory mají přirozený vnitřní potenciál k tomu vybavit dětidovednostmi, schopnostmi a motivací, které jim pomohou hodnotit mediální sdělení racionálně a kriticky. Naopak křečovitá snaha provázat ve školním vzdělávacím programu tematické okruhy mediální výchovy s maximem vzdělávacíhoobsahu všech předmětů vede nutně k úžasnému formalismu. Ten bohužel diskredituje smysluplnost mediální výchovy jako celku.V souvislosti s mediální výchovou by ale především měla zaznít myšlenka, kterou nedávno formulovala ředitelka Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze Markéta Pánková, totiž že nejlepší prevencí mediální manipulacejsou kvalitní znalosti: „Lidem samo o sobě nepomůže, že budou umět najít v mediálním projevu jádro sdělení a pak o něm diskutovat. Hlavně musejí na základě svých znalostí poznat, že se jim v tom článku lže.“

Škola podle kalendáře

Petr Kukal, 3/2006
Petr TichýAgentura STROM, Praha 2005