Online archiv

Osvědčená sendvičová metoda psaní recenzí radí začít pozitivy, pak zmínit případná negativa a pozitivy zase skončit. Recenzentovi dává takový postup možnost vyslovit i své pochybnosti a rozpaky a současně se vyhnout riziku, že bude působit jako zahořklý, povýšený snob. Já tak ovšem klidně působit budu; jediný sendvič, který z recenze na Literaturu v kostce – učebnici plus čtyři čítanky mohu uplácat, je spíš rýžovým závitkem: Pozitivní vrstva je tak tenká, že je přes ni vidět.

Český jazyk pro 6-9. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií Zdeňka Krausová, Martina Pašková, Jana Vaňková, Pavel Růžička, Helena Chýlová, Martin Prošek Nakladatelství Fraus, Plzeň 2015

Za pět let budou brát mladí učitelé tuhle knížku do ruky se směsicí rozpaků a dojetí. Asi tak jako my dnes napůl nevěřícně a okouzleně listujeme příručkou Co umí kapesní kalkulátor. Problém je, že při současném tempu technologického vývoje začíná historie předloni.

Řada učebnic Člověk a jeho svět z nakladatelství PRODOS pokrývá obsah stejnojmenné vzdělávací oblasti pro celý první stupeň, jak ji definuje platná verze RVP ZV. Nahrazuje tak dosavadní Prvouku pro 1., 2. a 3. ročník a tradiční Přírodovědu a Vlastivědu, které jsou z velké části již nedostupné jak u distributorů, tak ve skladech nakladatelství.

Na základě čeho si česká veřejnost dělá obrázek o našem vzdělávacím systému a jeho výsledcích? Tato otázka mě napadla během nedávného diskusního setkání v pražském Divadle Kampa. Diskuse, kterou pořádala společnost EDUin v rámci cyklu Škola života, se zabývala tématem, jak obstojí absolventi alternativních škol v životě. Ve vzduchu se však vznášela podstatně důležitější otázka: Jak média informují o školství?

Počátkem roku proběhl v Poslanecké sněmovně PČR kulatý stůl na téma Školské rady. Víc než pravomoci čtyř lidí, kteří mají právo navrhnout odvolání ředitele školy, aniž by museli komukoli dokazovat svou erudici v oblastech školského managementu, však plénum zajímala míra participace rodičů na chodu školy. Přítomní ředitelé se trumfovali v tom, nakolik je jejich škola požadavkům a podnětům rodičů otevřená, a zástupci zřizovatelů je za to uznale chválili.

Trochu vousatý vtip říká, že v médiích se objevují tři druhy sdělení: pravdivá, pravděpodobná a lživá. Pravdivé je datum a pravděpodobná předpověď počasí.

Co je tvůrčí psaní, vlastně nikdo neví. Charakteristiky uváděné v nejrůznějších publikacích i po webech jsou vágní a mnohdy protichůdné - abstrahovat z nich syntetickou definici je v podstatě nemožné. Při vědomé rezignaci na úplnost a přesnost se ale patrně můžeme shodnout na konstatování, že jde o tvorbu textu s jinou než prostě sdělovací ambicí. Autor se při ní snaží čtenáře zaujmout, pobavit, dojmout, vtisknout sdělení estetickou kvalitu.

Od září příštího roku mají všechny základní školy a osmiletá gymnázia v ČR povinnost začít v prvním a šestém ročníku (resp. v primě) vyučovat podle svého školního vzdělávacího programu (ŠVP). Čím víc se termín blíží, tím víc se v pedagogických médiích i na stránkách denního tisku řeší otázka připravenosti škol k takovému kroku. A také skutečná ochota ředitelů škol a učitelů samých k jeho přijetí.

E. Gajdošová, G. HerényiováPortál, Praha 2006