Online archiv

Dobrý den, mám problém a chtěl bych na něj radu, jak se mám zachovat nebo co mám dělat. Je mi 34 let. Při studiu na vysoké škole jsem se seznámil s kamarádkou. Nyní já učím na vysoké škole a ona na základce v tomtéž městě. Už dříve jsem jezdil za ní, protože jsem s ní chtěl chodit. V tu dobu za ní jezdil i kamarád a začali spolu chodit. Po určité době jsme se všichni stali tak dobří kamarádi, že jsme spolu všude jezdívali na výlety, dovolené, zábavy a pořád jsme spolu něco podnikali, prostě jsme byli spolu úplně všude. Nikdy jsem jí však neřekl, co k ní cítím, jen věděla, že mi na ní záleží a že bych chtěl nějakou holku, jako je ona. Já měl i jiné vztahy, ale vždy jsem tyto ženy srovnával s touto, protože se mně vždycky líbila nejvíce. Kamarádovi jsem ji záviděl a měl jsem ji strašně rád, protože je pěkná, hodná a příjemná. V současné době se kamarád s touto holkou rozešel, protože ji podváděl, a našel si jinou, ke které se nastěhoval. Teď už spolu nejsou měsíce a já jsem nyní taky sám. Protože to byl můj nejlepší kamarád a ona nejlepší holkou, se kterou jsme si vždycky rozuměli navzájem, tak jsem začal mezi nimi lítat a utěšovat je, ale pak jsem se rozhodl pro ni. Teď s ní trávím hodně času, abych jí zlepšil náladu a aby nebyla pořád doma. Problém je v tom, že ji mám tak rád, že po této době bych s ní chtěl strašně moc chodit a změnit přátelství na lásku. Ale nevím jak na to, protože mě bere jako nejlepšího kamaráda a snad už všechno o mně ví. Navíc teď bych měl odjet na 3 nebo 4 měsíce na studijní pobyt do Anglie, který chci jen kvůli ní sabotovat a zůstat tady s ní, abych jí byl na blízku. Prosím poraďte mi, jak se zachovat, když mě bude chtít brát pořád jako kamaráda, protože kamarádem už nechci být. Děkuji za radu Martin

Etický kodex učitele zatím chybí, přitom je jednání učitele stále pod větším drobnohledem žáků, rodičů, celé veřejnosti. Kde všude a jak se projevuje etický pohled na chování pedagogů?

V nové rubrice Začínáme se mladí učitelé z praxe podělují o své zážitky. Tentokrát nám napsal dvaceti sedmiletý Richard, který v současné době učí na Základní škole v Plzni.

Společenské změny, které se v naší zemi udály za posledních dvacet let, jsou podle Jiřiny Šiklové opravdu zásadní. Kromě nich jsme v rozhovoru zmínili i autoritu učitelů nebo nepoměr mezi zastoupením mužů a žen ve školách.

Mám dvě děti na základní škole. Patřím k rodičům, kteří se o kvalitu výuky zajímají a snažila jsem se proto u obou dětí pečlivě vybírat školu a paní učitelku na prvním stupni. Se vším jsem byla celkem spokojena nebo se to dalo po nějaké diskusi se školou zlepšit (například se zavedl matematický kroužek pro nadané žáky).

Jedním ze základních problémů využívání finančních prostředků z evropských fondů je z hlediska škol poměrně složitý systém psaní projektů a s tím spojené administrativy, vyžadující specifické dovednosti. Mnohé školy se proto do projektů nezapojily. Ministerstvo přichází nyní se zjednodušenou variantou – tzv. šablonami. Co na to školy?

* Co můžete ze statistiky volání Linky bezpečí říci o problémech současných dětí?

Práce učitele a moderátora je každá „z jiného soudku“, ale přece jen mají něco společného - vystupování před velkou skupinou posluchačů, které je třeba zaujmout a upoutat. Známá moderátorka Štěpánka Duchková v rozhovoru vzpomíná na svá školní léta a nabízí i rady, jak zvládnout třeba trému.

V listopadovém čísle jsme přinesli inspiraci, jak učit o českých moderních dějinách v jednotlivých hodinách. Zde můžete najít návod na to, jak z druhé poloviny dvacátého století udělat celoškolní projekt.