Online archiv

Kategorie: Pro rodiče

Učení a hraní pro 21. století?

Kryštof Kozák, 2/2010
Při tradičním pojetí výchovy se učení a hraní často dostávají do přímého konfliktu - děti se nejdřív musí „učit“, aby si pak za odměnu mohly jít „hrát“. I když všichni známe Komenského okřídlený slogan „škola hrou“ (který se ale týkal spíše divadelní dramatizace učební látky), ve školách si dnes děti příliš nezahrají. Jsou ale učení i hraní opravdu dva tak odlišné procesy? A nedalo by se případných souvislostí a přesahů nějak pozitivně využít pro vzdělávací proces?

Úvahy šťourala o výběru střední školy

Pavel Táborský, 2/2010
Už v předškolním věku probíhá velmi často prostřednictvím hry bezděčná orientace dítěte ve výběru povolání. Tato herní činnost snad dnes mnohdy nahrazuje chybějící přímý kontakt s pracovním výkonem rodičů, který byl v mnoha minulých stoletích přirozenou součástí života v rodinách zemědělců, řemeslníků a v řadě dalších profesí.

Co kdyby školní docházka nebyla povinná

Jan-Michal Mleziva, 2/2010
Právo na vzdělání zaručené naším ústavním pořádkem se těší jednoznačné podpoře občanů, kdežto povinná školní docházka, jež se k naplnění tohoto práva váže, dokáže naopak budit nevoli, nesouhlas, odpor. Jsem přesvědčen o tom, že tato rozporuplnost, nad níž se většinou vůbec nepozastavujeme, v sobě skrývá zárodky školní neúspěšnosti, degradace vzdělávání a nedůvěry v demokracii.

Jaké jsou výhody a nevýhody ESF pro školy?

2/2010
Tentokrát se s námi ředitelé škol podělili o své zkušenosti s evropskými projekty.

Vila Tugendhat? Skvělý námět na propojení předmětů

Romana Melicharová, 2/2010
Byla jednou jedna krásná vila a ta oslovila britského spisovatele. Tak vznikl úžasný román Simona Mawrera Skleněný pokoj, který ve světě vyvolal novou vlnu zájmu o funkcionalismus, Brno a dějiny České republiky ve dvacátém století. Stejný pokus můžete udělat se studenty středních škol. Dejte jim knihu přečíst a poté propojte předměty dějepis, zeměpis, geologii, literaturu či výtvarnou výchovu. Poznatky související s funkcionalistickou vilou je mohou vtáhnout přímo „do děje“.

Vyměnit přátelství za vztah

Mgr. Jan Vodák, Ph. D., 2/2010
Dobrý den, mám problém a chtěl bych na něj radu, jak se mám zachovat nebo co mám dělat. Je mi 34 let. Při studiu na vysoké škole jsem se seznámil s kamarádkou. Nyní já učím na vysoké škole a ona na základce v tomtéž městě. Už dříve jsem jezdil za ní, protože jsem s ní chtěl chodit. V tu dobu za ní jezdil i kamarád a začali spolu chodit. Po určité době jsme se všichni stali tak dobří kamarádi, že jsme spolu všude jezdívali na výlety, dovolené, zábavy a pořád jsme spolu něco podnikali, prostě jsme byli spolu úplně všude. Nikdy jsem jí však neřekl, co k ní cítím, jen věděla, že mi na ní záleží a že bych chtěl nějakou holku, jako je ona. Já měl i jiné vztahy, ale vždy jsem tyto ženy srovnával s touto, protože se mně vždycky líbila nejvíce. Kamarádovi jsem ji záviděl a měl jsem ji strašně rád, protože je pěkná, hodná a příjemná. V současné době se kamarád s touto holkou rozešel, protože ji podváděl, a našel si jinou, ke které se nastěhoval. Teď už spolu nejsou měsíce a já jsem nyní taky sám. Protože to byl můj nejlepší kamarád a ona nejlepší holkou, se kterou jsme si vždycky rozuměli navzájem, tak jsem začal mezi nimi lítat a utěšovat je, ale pak jsem se rozhodl pro ni. Teď s ní trávím hodně času, abych jí zlepšil náladu a aby nebyla pořád doma. Problém je v tom, že ji mám tak rád, že po této době bych s ní chtěl strašně moc chodit a změnit přátelství na lásku. Ale nevím jak na to, protože mě bere jako nejlepšího kamaráda a snad už všechno o mně ví. Navíc teď bych měl odjet na 3 nebo 4 měsíce na studijní pobyt do Anglie, který chci jen kvůli ní sabotovat a zůstat tady s ní, abych jí byl na blízku. Prosím poraďte mi, jak se zachovat, když mě bude chtít brát pořád jako kamaráda, protože kamarádem už nechci být. Děkuji za radu Martin

Etika jako předmět, nebo životní vzor ?

Václav Mertin, 2/2010
Etický kodex učitele zatím chybí, přitom je jednání učitele stále pod větším drobnohledem žáků, rodičů, celé veřejnosti. Kde všude a jak se projevuje etický pohled na chování pedagogů?

Angličtina na základce? Z mých zkušeností k ničemu

Jana Voborníková, 2/2010
Mám dvě děti na základní škole. Patřím k rodičům, kteří se o kvalitu výuky zajímají a snažila jsem se proto u obou dětí pečlivě vybírat školu a paní učitelku na prvním stupni. Se vším jsem byla celkem spokojena nebo se to dalo po nějaké diskusi se školou zlepšit (například se zavedl matematický kroužek pro nadané žáky).

Otázka pro Hanu Petrákovou, vedoucí Linky bezpečí

2/2010
* Co můžete ze statistiky volání Linky bezpečí říci o problémech současných dětí?

NEZNÁMÍ HRDINOVÉ ANEB JAK SE ŽILO PŘED ROKEM 1989

Maja Bihelerová, 1/2010
V listopadovém čísle jsme přinesli inspiraci, jak učit o českých moderních dějinách v jednotlivých hodinách. Zde můžete najít návod na to, jak z druhé poloviny dvacátého století udělat celoškolní projekt.

Výuční list bude důvěryhodnější

Zoja Franklová, 1/2010
Závěrečné zkoušky učňů se sjednocují podobně jako maturity. Od tohoto školního roku mohou všechny školy, které mají učební obory, provádět závěrečné zkoušky podle jednotného zadání. Úroveň zkoušek na jednotlivých školách bude tedy srovnatelná a nebude možné, aby absolventi něco podstatného z oboru neznali. Nové závěrečné zkoušky by tak měly pomoci zvýšit prestiž učebních oborů.

Co se děje na školách

Lenka Pecharová, 1/2010
Soubor úloh s klíčem ke studijní disciplíně Náhradní výchovná péče