Online archiv

Rozhovor s Jaroslavem Valůchem

Mariusz Szczygieł je pro Čechy záhada. Brilantní polský spisovatel, který píše o Češích pro Poláky a jeho knihy přitom hltají tisíce čtenářů po celém světě. Ví se o něm, že jej fascinuje Halina Pawlowská, se sochařem Davidem Černým létal v jeho soukromém letadle a přátelil se s filozofem Egonem Bondym. Co si ale myslí o českých školách?

Metodu kritického čtení si obvykle spojíme s výukou humanitních předmětů. Dokážeme si představit, že rozebíráme historické texty či díla literátů. Jak ale tyto metody využít v exaktních předmětech? Vyzkoušeli jsme si je s učiteli na tématu Objevy Edisona a byli jsme mile překvapeni výsledkem. „Učení“ může být pouhým časem stráveným ve škole, jakkoli, resp. i čímkoli stráveným. „Učení“ ale může být i poznáváním, které přináší radost a potěšení z dobrodružných objevů.

V rámci literatury o výchově a vzdělávání zapomínáme na staré klasiky vlastní literatury. Při otevření knihy rozhovorů Karla Čapka s prvorepublikovým prezidentem Masarykem se snad každý pozastaví nad moudrostí a nadčasovostí Masarykových myšlenek v rámci výchovy i nad naší vlastní neschopností je realizovat.

Polovina dětí nemá svůj vzor! Čím nižší socioekonomický status rodičů, tím méně jejich děti věří škole jako instituci! Více než třetina dětí v ČR nepovažuje své otce za hodné! Děti, které aktivně tráví volný čas, se cítí v životě více šťastné než děti ostatní! Tyto a mnohé další nejnovější poznatky ze života současných dětí přinesl unikátní výzkum „Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let“, který realizoval Národní institut dětí a mládeže v letech 2010 až 2011. Tazatelé vyzpovídali 2 238 dětí z celé ČR, které tvořily reprezentativní vzorek. Dále proběhlo 16 skupinových polostrukturovaných rozhovorů s žáky základních škol, jichž se celkem zúčastnilo více jak 100 dětí. Získané výstupy jsou určeny nejen realizátorům projektu Klíče pro život, ale všem pracovníkům, kteří se věnují dětem a mládeži ve školních družinách, školních klubech, střediscích volného času a v nestátních neziskových organizacích, a další široké veřejnosti, třeba rodičům dnešních dětí. Seznamováni s nimi budou u tzv. kulatých stolů, kde se také povede o těchto zjištěních odborná diskuse.

Doba bezduchého biflování je, doufejme, dávno za námi. Po žácích a studentech už chceme něco jiného – samostatné, kritické myšlení. Ale dokážou to? A můžeme jim v tom nějak pomoci?

Dobrý den, do třídy k nám přišel chlapec z Kazachstánu, který mluví velice špatně česky. Respektive vůbec. Chodí na doučování češtiny. Jak ho ale máme hodnotit z jakýchkoliv předmětů, když ničemu nerozumí? O předmětu Český jazyk ani nemluvím. Děkuji, Zdena G.

Rozhovor s Peterem Zamarovským

V západním světě nejsou smlouvy škol a rodičů o chování dětí ničím novým pod sluncem, ve Velké Británii jsou dokonce povinné. Podle psychologů představují šanci, ale pouze v případě, že to nebude jen formalita.

Rozhovor s Jarkem Cemerkem

Rubrika Názor je od toho, aby se mohlo psát o věcech, které jdou proti proudu. Já jednu takovou mám: myslím si, že tři roky mateřské jsou pro ženu i dítě příliš. Opírám se o zkušenost svou i názory odborných autorů, kteří se v Česku málo publikují. Můžete se mnou nesouhlasit, budu ráda, když mi napíšete svůj pohled.