Online archiv

Ohlasy minulého čísla

Učím už dvaadvacátým rokem na malé škole v obci s tisícem obyvatel a jsem až fanatický zastánce funkčních novot ve výuce. Loni jsem učila třídu prvňáčků spojených se čtvrťáky. Snažila jsem se vyhovět rodičům (tzn. hlavně maminkám), jak jen to šlo - mj. jsem navrhovala třídní schůzky v cukrárně. A asi to byla chyba. Začala se objevovat kritika: že prý chodím často na vycházky a v lese jsou klíšťata, dávám málo úkolů, hraji si s dětmi na úkor učiva, učím nějak „divně“, že jsem šikanovala jednu prvňačku tím, že jsem si na ni „zasedla“, že mám malou autoritu. Kritizovány byly i některé akce mimo školu, například ohýnek na oslavu přečteného Slabikáře. Měla jsem pocit, že se u maminek začal vyvíjet jakýsi zvláštní vztah, který by se dal stručně vyjádřit větou: „Pojďme zkusit, co ta úča vydrží!“ S paní ředitelkou jsme se snažily vše vysvětlit. Pak mě ovšem jedna z matek slovně napadla na ulici a začala se organizovat schůzka rodičů bez účasti učitelů, která posloužila k „praní špinavého prádla“ mé maličkosti. Psychický tlak byl velký: školní psycholožka mi doporučila kontaktovat Českou školní inspekci. Paní ředitelka za mnou stála po celou dobu konfliktu. Byl na ni vznesen požadavek, abych se dostavila na mimořádnou Radu školy a zodpovídala se ze způsobu své práce. Tato rada byla svolána a vyzněla „do ztracena“. Někteří rodiče se mi pak soukromě omluvili, jiní dosud mlčí. Tento školní rok paní ředitelka pověřila vedením bývalých prvňáků kolegyni. Můžete mým kolegům v podobné situaci poskytnout právní a psychologickou radu? Martina Studzinská

Víte, kolik hodin denně stráví vaše dítě u počítače a kolik u televize? A kolik knih přečte za půlroku? Jistě vás nepřekvapí zjištění, že děti dnes čtou méně a o to více se věnují počítačovým hrám. Jak ukázal letošní průzkum firmy Henkel, někteří čeští školáci tráví čas stále pasivněji.

Nepravidelný Učitelský zpravodaj společnosti Scio otiskl 1. září historicky první rozhovor s prezidentem ČR Václavem Klausem na téma školství a vzdělávání. Se svolením autorů přetiskujeme následující ukázku:

Pokud dáme za pravdu předpovědím pesimistů, že rodiče mají na výchovu dětí stále méně času, pak jsou na školu kladeny čím dál větší nároky a zahrnují i požadavek naučit dítě společenskému chování. O obecnějších souvislostech propojení etikety a vzdělávání jsme hovořili s Ladislavem Špačkem, který řadu let působil jako pedagog a nyní je známý také jako autor televizního seriálu o společenském chování.

Ačkoli o vládě Mirka Topolánka se hovoří jako o „udržovací“, nová ministryně školství Miroslava Kopicová už přišla s řadou nečekaných návrhů. I když mnohé z nich zatím nemají šanci uspět, určitě je dobře, že z tak vysokých míst zazněly přinejmenším oživily debatu o směřování českého školství.

Mladí lidé nečtou. To je fakt, o kterém byly už popsány stohy papírů větami moralizujícími, zoufajícími si i upřímně míněnými stesky a apely. Zbytečně. Ke čtení to nikoho nepřivedlo. Cestu, jak přivést mladé lidi ke knihám, je třeba docela určitě hledat jinde. Na přelomu června a začátku prázdnin se v Rožnově pod Radhoštěm sešli učitelé se spisovateli a společně se tuto cestu pokoušeli najít.

Školským expertům pěti parlamentních stran jsme položili následující tři otázky: 1.Co ze školské reformy považujete za nejdůležitější a co naopak za nejzbytečnější ? (Proč je podle vás o její správnosti plně přesvědčeno jen 11 % pedagogů?) 2.Jste pro nějakou formu poplatků za VŠ? 3.Nesníží podle vás státní maturita a zvyšování počtu gymnazistů úroveň gymnázií?

Celkem 138 pedagogů středních škol se zapojilo do projektu „Malé granty - Projektový management“, který probíhá v Ústeckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Cílem projektu je ukázat pedagogům a studentům, jak získatprostředky pro své nápady a na deseti vybraných školách je uvést do života. Učitelé se naučí psát a připravovat projekty a tuto dovednost pak předají i svým studentům, aby i oni dokázali připravit a řídit projekty, jež samivymyslí. Projekt realizuje občanské sdružení Aisis, financuje jej společnost T-Mobile.Pedagogové se nejprve učili, jak psát a připravovat projekty a jak tvořit projektovou dokumentaci. Sami pak museli nějaký projekt vytvořit. „Chceme rozšířit dovednost učitelů o další kompetenci. Je třeba, aby sezorientovali v projektové problematice, která je většině z nich dosud cizí. Žijeme totiž v,projektové době‘ a i školství v tom není výjimkou,“ říká manažerka projektu Malé granty Jana Udatná. Učitelé podle ní mají mnoho dobrýchnápadů, ale mnohdy je neumí formulovat tak, aby byly lákavé i pro firmy, od nichž potřebují získat peníze. „Nevědí, co firmám nabídnout, jak propojit svůj zájem se zájmem celé komunity,“ uvádí J. Udatná. Pokud učitel pouze žádáo peníze, často se stane, že je odmítnut. Chce-li kupříkladu vybudovat odpočinkovou zónu ve škole, může shánět peníze na křesílka, mnohem zajímavější ovšem je, jako to navrhl jeden z účastníků kurzu ve svém projektu, když sevypíše soutěž na návrhy křesílek mezi studenty a její vítěz pak bude spolupracovat s oslovenou firmou na jejich výrobě.Podle J. Udatné je dobré, že si učitelé mohli vyzkoušet, jak takový projekt vzniká. „Teoreticky třeba věděli, že má mít zajímavý a výstižný název. Stejně si ale každý říká, že důležitý je obsah, až do doby, kdy má projektysám hodnotit - pak mu dojde, že se zabývá nejdříve těmi, jejichž název je zaujal.“ Stejně tak se pedagogové učili, jak napsat stručný obsah projektu, což je první a někdy jediné, co jeho hodnotitel čte. Pokud je napsaný přesněa zajímavě, ocitá se projekt na hromádce těch, které postupují do druhého kola, v opačném případě má často smůlu. Učitelé se také seznámili s fundraisingem - souborem metod a postupů, jak získat prostředky na svůj projekt. Jdenapříklad o to, aby žádající uměl při hledání prostředků jasně formulovat cíl, na který peníze potřebuje, a důvod, proč by měl tuto aktivitu podpořit právě oslovený dárce. „Učitelé v tomto případě musejí přijmout,jazyk firem‘,musejí se přiblížit jejich uvažování,“ říká J. Udatná.Letos na podzim by z účastníků projektu mělo být vybráno deset nejlepších, na jejichž školách pak budou mít studenti možnost zažádat o peníze na projekty, které sami vymyslí. Na každé z deseti škol mohou z projektu Malégranty získat 66 tisíc korun. „Fakt, že peníze dostane jen deset škol, neznamená, že pro ostatní tato akce nemá smysl - všichni učitelé budou umět napsat projekt a požádat o peníze někde jinde,“ zdůrazňuje J. Udatná. „Smyslemprojektu je naučit lidi, jak realizovat svoje sny a svoje nápady.“Pane učiteli, seženete nám na to křeslo peníze?

Kreslení pomáhá od útlého věku dítěti poznávat skutečnost a vyrovnávat se s jejím vlivem.Čím více dítě vnímá a chápe ze svého okolí, tím víc přibývá detailů nakresleného. Z kreseb tak lze poměrně přesně určit míru připravenosti na školu ale i výši mimoslovního IQ, tedy neverbálních rozumových schopností. „Zralý“,přesněji řečeno „připravený“ budoucí prvák už dovede nakreslit postavu člověka se všemi významnými detaily.I zde je dominance v rodině na první pohled zřejmá. Otec se chová „nečitelně“ -záleží na jeho náladě. V poslední době má problémy v zaměstnání a napětí řeší alkoholem. Matka zvažuje podání návrhu na rozvod, kterýzdůvodňuje nezájmem, alkoholem a ponižováním ze strany manžela. Chlapci otec imponuje, ale vůči matce zaujímá ochranitelský postoj.