Online archiv

Kategorie: Zdraví

VŠE NEJLEPŠÍ, PANE ANDERSENE!

Markéta Fingerová, 5/2009
2. dubna se narodil jeden z nejslavnějších autorů dětských knih Hans Christian Andersen. Děti po celém světě oslavují tento den jako Mezinárodní den dětské knihy již od roku 1967. Letos byla pro oslavu vybrána noc z 3. na 4. dubna. Akci zaštiťuje Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu. Slaví se také v ZŠ Jevíčko.

MATURANTI BLBNOU JAKO PRIMÁNI, JEN CHUŤ DO UČENÍ JE MENŠÍ

Markéta Fingerová, 5/2009
Klára Hladečková vystudovala učitelství biologie a chemie pro střední školy na Přírodovědecké fakultě na Masarykově univerzitě v Brně. Po škole zkoušela studovat doktorát, učila na základní škole, na střední soukromé škole, zakotvila na Gymnáziu v Hořicích. Povídaly jsme si o rozdílech mezi výukou na střední a základní škole.

MUŽI DO ŠKOL!

Jan-Michal Mleziva, 5/2009
V minulém čísle Rodiny a školy byla položena v rubrice Pro a proti otázka, zda jsou učitelé lepší než učitelky, prostřednictvím níž bylo převedeno obdobné téma k diskuzi z oblasti zdravotnictví do školství. Většina uveřejněných odpovědí pocházejících z řad rodičů a učitelů vyjadřovala, že kvalita učitelské práce s pohlavím nesouvisí. K tomuto názoru se zcela přikláním.

EMO STYL JAKO SUBKULTURA?

Jiří Šustr, 5/2009
Černé mikádo, černé oční linky, proklamovaný smutek, těsné kalhoty a trička, nenávist k současnému střednímu proudu - to je EMO. Jedna ze současných nejoblíbenějších subkultur dnešních teenagerů.

MIMOŘÁDNÁ OSOBNOST V DĚJINÁCH TECHNIKY

František Morkes, 4/2009
Největší a nejstarší vysokou školou technického zaměření je v České republice pražské České vysoké učení technické. Jeho počátky sahají do prvních desetiletí 18. století, ale k podstatnému rozvoji školy došlo až poté, co v čele výuky stál František Herget, tedy v období let 1767-1784.

PODPOROVAT TALENTY JE TŘEBA UŽ OD MLÁDÍ

Mgr. Bc. Jana Smetanová, 4/2009
Stále přemýšlíme, jak děti více namotivovat k zájmu o vědu a přírodní vědy. Je to těžká práce s nevelkými výsledky. Jasné ovšem je, že musíme začínat od základní školy a podchytit nadané žáky. Pardubický kraj v této snaze přišel jako první v České republice se soutěží Festival vědy a techniky pro děti a mládež, které se mohou zúčastnit žáci od šestých tříd základních škol až po žáky posledních ročníků škol středních. Děti si vybírají témata podle svého zájmu. Pod vedením vedoucích projektů i odborných konzultantů pracují na projektech, které pak musejí obhájit před odbornou komisí. Hlavní cenou je týdenní zájezd do Francie, kterého se zúčastní nejen nejlepší řešitelé projektů, ale i vedoucí z řad učitelů, rodičů či dalších příbuzných, kteří žákům i studentům při práci pomáhali. Zpracovávané projekty jsou z oblasti přírodních věd: chemie, fyziky, mechaniky, astronomie, historie, biologie, termodynamiky a mnoha dalších oborů. V druhém ročníku se na krajském kole 24. a 25. března v Domě techniky v Pardubicích představilo okolo devadesáti projektů. Překvapily nás svou kvalitou a efektním zpracováním. Bylo vidět, že s nimi žáci strávili mnoho času. Nejlepší jsme ocenili, ale nebylo cílem jen vyhrát. Vždyť cílem soutěže je rozvíjet talent dětí, učit je řešit problémy, naučit je prezentovat výsledky práce, pracovat s informacemi – tedy vše, co je cílem školské reformy.

JAK KVALITNÍ JSOU EVROPSKÉ ŠKOLY?

Tatiana Welch, 4/2009
Evropské školy vzdělávají děti evropských úředníků. Zřizují se ve městech, kde sídlí evropské instituce, a nabízejí vzdělání v několika jazycích. Nyní už i v českém. Jaká je jejich úroveň a s jakými problémy se potýkají? Text:

JAK VYZRÁT NA VLASTNÍ ŽÁRLIVOST

4/2009
Na dotaz odpovídá Mgr. Jan Vodák, Ph. D., partnerský poradce

Neúspěch v prvním kole přijímacích zkoušek… A co dál?

4/2009
Přes veškeré předchozí studijní předpoklady, nebyl některý z vašich žáků přijat na odpovídající střední školu, kvalitní gymnázium apod.? Nebo jste dokonce vychovatelem či rodičem dítěte, které by si zasloužilo kvalitní středoškolské vzdělávání, ale třeba pod vlivem trémy, stresu či nemoci neuspělo u přijímacích zkoušek, a tak ho čeká například jen méně lákavá varianta střední odborné školy s maturitou nebo hledání dalších variant a posledních volných míst na druhořadých gymnáziích? Máte samozřejmě možnost využít druhého kola výběrových řízení některého ze soukromých gymnázií a středních škol. A my pro vás máme zajímavý tip, zvláště pokud jste z Prahy a okolí. Na Praze 4, poblíž stanice metra C Opatov, začalo v loňském roce fungovat jedno z těch kvalitnějších a finančně dostupných gymnázií - Soukromé gymnázium COGNOS. Gymnázium COGNOS je všeobecné čtyřleté gymnázium, akreditované MŠMT ČR, které poskytuje středoškolské vzdělání s důrazem na přípravu studentů ke studiu na VŠ, na jejich zvýhodnění na trhu práce nebo na soukromé podnikání. Studium je založeno na individuálním přístupu ke každému studentovi, usiluje o zdravý vývoj jeho osobnosti a připravuje ho na úspěšnou profesní kariéru i šťastný osobní život. Pedagogický sbor je složen z pečlivě vybíraných učitelů na základě doporučení a praktického testování ředitelkou školy. Vlastníkem a zřizovatelem školy je Bankovní institut vysoká škola (www.bivs.cz), který díky silnému zahraničnímu partnerovi umožňuje studentům kvalitní vybavení, nízké školné, případně studijní pobyty v zahraničí. „V početně menších třídách může každý učitel věnovat jednotlivým žákům mnohem více pozornosti a péče, kterou aktuálně potřebují. Snažíme se naučit maximum školní látky bez zbytečného stresu a tak, aby studium naše děti opravdu bavilo. Z rozhovorů s nimi i jejich rodiči víme, že k nám do gymnázia chodí rádi a také oceňují, že s nimi velice lidsky řešíme jejich školní i osobní problémy,“ dodává Mgr. Alena Zemková, ředitelka školy.

SMYSLUPLNOST ŠKOLNÍHO TRÁPENÍ

Jan-Michal Mleziva, 4/2009
Devátým rokem mám příležitost sledovat základní školu očima rodiče. Pokud se pokusím toto období vyhodnotit, docházím k závěru: Základní vzdělávání představuje nenahraditelnou ztrátu času. Proč? Protože žákům je každodenně předkládán a následně k domácímu naučení zadáván vypreparovaný substrát učební látky, který je tak odtažitý od života, že nakonec postrádá smyslu. Této formě duševní potravy našich dětí je dáván nádech vážnosti a je stvrzován neustálým ústním či písemným zkoušením. Reakce „Tati, nic mi nevysvětluj, paní učitelka to chce odříkat jen tak, jak to máme v sešitě.“ mě pokaždé přiváděla k šílenství, neboť jsem si uvědomoval, že cílem dítěte není poznat a pochopit, nýbrž pouze získat jedničku. Jednou jsem mezi školními zápisky dcery objevil verše: „Dnes ve škole byla nuda, dnes ve třídě bez oběda.“ anebo „Pan … do třídy vstoupil a žáky testem zaskočil. Všichni žáci se zhrozili, až pana … z okna vyhodili.“ Na první pohled nic zvláštního a odlišného od toho, co jsme ve školních lavicích zažívali před 30 lety. Tehdy však škola představovala základní zdroj informací o světě a každý, alespoň podvědomě, vnímal skutečný smysl účasti při výuce, byť byla sebenudnější.

CO SE DĚJE VE ŠKOLÁCH

3/2009
Hluk kolem nás

MOJE ZKUŠENOSTI S MULTIKULTURNÍ VÝCHOVOU V ŠVP

Jaroslava Ševčíková, 3/2009
Už druhým rokem pracujeme na základních školách podle svých vlastních školních vzdělávacích programů. Jaké jsou naše zkušenosti? Svůj článek zaměřím na multikulturní výchovu, kterou se ve své praxi zabývám.