Online archiv

Vydání: 7/2006

Unie hodlá chránit děti před mobily

-red-, 7/2006
Evropská komise zahájila koncem července veřejné konzultace o ochraně dětí a mládeže před nebezpečími, která mohou číhat v mobilních telefonech. Nejde jen o nečekaně vysoké účty, ale i o riziko zneužití dětí pedofily, o přístupk závadným či přímo nezákonným sdělením či nahrávkám anebo o šikanování a vydírání v podobě šíření kompromitujících zpráv a fotografií, uvedla ČTK. Podle květnového průzkumu agentury Eurobarometer disponuje mobilním telefonem70 procent dvanáctiletých až třináctiletých Evropanů a téměř čtvrtina osmiletých až devítiletých dětí. V ČR má mobilní telefon víc než třetina dětí do 13 let a ve věkové kategorii do 16 let už každé druhé. Mobily jim sloužínejen k telefonování a zasílání textových zpráv, ale také ke stahování her a hudby, k zasílání videonahrávek či k přístupu na internet.

Objevte s ČEZ Svět energie

Daniela Kramulová, 7/2006
Vzdělávací program elektrárenské společnosti ČEZ pro základní a střední školy navazuje na úspěšnou čtrnáctiletou tradici a v souvislosti se změnami, jimiž tuzemské školství prochází, nabízí novou koncepci, další materiály,náměty pro děti i odborné vzdělávání učitelům fyziky.

Poradenská psychologie pro děti a mládež

Marie Těthalová, 7/2006
Ilona Pešová, Miroslav ŠamalíkGrada, Praha 2006

Školních psychologů je málo

-red-, 7/2006
Za nejefektivnější pro prevenci sociálně patologických jevů považují všechny typy škol podporu mimoškolních aktivit. Účinná je podle nich i prevence v rámci vyučování. Naopak nejméně efektivní jsou podle zástupců škol přednáškya besedy a překvapivě také programy peer aktivistů. Vyplývá to z nedávného šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle něj má naprostá většina škol stanovený minimální preventivní program a na většině pracuje i metodikprevence sociálně patologických jevů. Velmi málo škol ovšem zaměstnává vlastního školního psychologa - nejméně působí na základních školách; na středních a speciálních školách jsou angažováni častěji, i zde však jde jen o 14procent škol. Vliv na to, zda škola zaměstnává školního psychologa, má i její velikost. Psycholog je na každé velké škole s více než 500 žáky, zatímco školy do 100 žáků ho angažují jen naprosto výjimečně.

Univerzita Palackého bude propagovat exaktní vědy

-red-, 7/2006
Přibližně 40 milionů korun získala Univerzita Palackého v Olomouci od státu na popularizaci přírodních věd mezi mladými lidmi. S jejich pomocí se budou olomoučtí vědci snažit v následujících letech zastavit klesající zájemstředoškoláků o chemii, fyziku nebo matematiku. Připravují například přírodovědný tábor nebo další ročníky letní školy chemiků, na které si středoškoláci nejen prohlédnou laboratoře a pracoviště chemiků, ale mohou si ivyzkoušet řadu efektních pokusů. „Zájem o přírodní obory upadá nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Nejde ani tak o množství zájemců, těch je obvykle dost, ale o jejich kvalitu, se kterou to už bývá horší.Všeobecně talentovaní středoškoláci si často vybírají spíš humanitní obory. My je potřebujeme přesvědčit, aby přišli i k nám,“ řekl ČTK Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Internet do škol - viník nenalezen

-red-, 7/2006
Sedmimiliardový projekt Internet do škol, který byl spuštěn roku 2002, měl zajistit, aby každá základní a střední škola v republice měla vybavené počítačové učebny a připojení na internet. To se však nepodařilo - podle loňskéhošetření České školní inspekce projekt ovlivnil výuku žáků jen minimálně. Inspektoři prověřili 31 náhodně vybraných škol a zjistili, že žádná nesplňuje standardy pro výpočetní techniku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu navícministerstvo školství u tohoto projektu nehospodárně využilo téměř 900 milionů korun.Policie, která případ vyšetřovala, však začátkem prázdnin případ odložila - viníka totiž neodhalila. „Nenašlo se dostatek důkazů, abychom mohli proti někomu zahájit trestní stíhání,“ uvedla v Hospodářských novinách AlenaVokráčková, mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Publicista Jiří Peterka v této souvislosti na serveru Lupa.cz upozornil, že nejde až tak o zmíněnou částku, která byla nesprávně použita, ne však ukradena.Největší část z údajně prošustrovaných milionů (konkrétně 670 milionů korun) byla totiž v časové tísni způsobené skluzem celého projektem použita na platy učitelů, protože hrozilo, že bude muset být vrácena do státníhorozpočtu. Problém je ale podle Peterky v tom, že stát za své relativně velké peníze dostal „velmi málo muziky“. „Výsledné řešení se prodražilo natolik, že vyšlo jen na část škol, místo na všechny, a také na podstatně kratšídobu, než s jakou s původně počítalo. Také kvantitativní parametry (počty počítačů na školu/žáka, vybavenost těchto počítačů a rychlost připojení) nakonec musely být (diplomaticky řečeno),dosti skromné‘,“ zdůraznil. Projektskončil loni v září, ministerstvo školství však chce v zavádění internetu do škol pokračovat. Do roku 2010 má jít na počítačové vybavení škol miliarda korun ročně.

První české Ekoškoly s titulem

-red-, 7/2006
Mezinárodní titul Ekoškola byl 27. června ve Valdštejnském paláci v Praze slavnostně předán vybraným základním školám u nás (na snímku Vladimíra Brady jsou zástupci ZŠ Vítkov, okres Opava).Do projektu Ekoškola, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Českou republikou, je v současnosti zapojeno 70 škol. O získání mezinárodního titulu pokusilo 20 z nich. Tyto školy musely splnit náročná kritériatýkající se ekologické výchovy a jejího praktického dopadu do provozu školy. Čtrnáct z nich bylo nakonec úspěšných.

Děti s televizí v pokojíčku hůře prospívají

-red-, 7/2006
Čtvrťáci s vlastní televizí, herní konzolou a počítačem ve svém pokoji mají horší známky z mateřského jazyka, z matematiky i z dílen než jejich vrstevníci. Vyplývá to z rozsáhlé studie kriminologického výzkumného institutu vněmeckém Hannoveru, o které informovala ČTK. Zvlášť negativní důsledky prý mají počítačové hry. „Čím brutálnější je obsah her a čím častěji jsou hrány, tím horší jsou školní výsledky,“ řekl vedoucí studie Christian Pfeiffer.Desetiletí, kteří mají vlastní televizor, sledují třikrát častěji filmy, které jsou kvůli násilnému obsahu přístupné až od 16 nebo 18 let. U patnáctiletých byla zaznamenána souvislost mezi vlastnictvím televizoru a herníkonzole a pozdějšími sklony k násilí. „Překvapilo nás, jak jasné ty výsledky jsou,“ řekl Pfeiffer. Ke sklonům k násilnickému chování ovšem přispívá kombinace řady dalších faktorů - „nesprávní“ kamarádi, nevhodný typ školy anásilí v rodině, nejvíc rozhodující je však stupeň vzdělání rodičů.

Moudrý učitel rozlišuje žákův školní výkon a kvalitu jeho povahy

Václav Dvořákfoto Jiří Kučera, 7/2006
Úkolem školy není jenom zprostředkovávat informace, ale má děti také vychovávat. Učitel se však musí naučit přemýšlet nad každým slovem, které žákovi řekne. Jeho moc nad ním je totiž větší, než si mnohdy myslí, tvrdí známýdětský psycholog Jaroslav Šturma.Jaroslav Šturma: Když učitel dá žákovi nálepku (hloupý, nebo naopak snaživý), vytváří podmínky pro to, aby se žák takovým opravdu stal.

Feminizované školství prý chlapcům škodí

-red-, 7/2006
Britský expert v oblasti vzdělávání Tony Sewell soudí, že přílišná feminizace školství škodí chlapcům, kteří zaostávají při zkouškách a na trhu práce. Školy podle něj nyní prosazují kvality spojené s dívkami, tedy metodickoupráci a pozornost při vyučování, a zanedbávají kvality spíše chlapecké, tedy soutěživost a snahu vést. Podle Sewella, který sám řídí školu, vede feminizace nejen k tomu, že chlapci ztrácejí o výuku a zkoušky zájem, ale dokoncev některých případech i k vytváření pouličních gangů, kde si hoši uvolňují svou frustrovanou mužskou stránku. Nápravou by podle něj byla změna metodiky zkoušek a výuky s větším důrazem na činnost venku a na dobrodružství.Zejména na první stupeň by mělo být také přijato víc učitelů. „V 50. letech (minulého století) jsme se dali do boje s patriarchátem minulosti a správně jsme řekli, že tento svět nepatří mužům. Ale z vaničky jsme s vodou vylilii chlapce,“ řekl Sewell podle zprávy ČTK. Podle docentky Bethan Marshallové, která přednáší o školských systémech na londýnské King‘s College, ale naopak dnešní školství značně znevýhodňuje dívky. „Říká se jim, že pokud budouposlušné a budou tvrdě pracovat, povede se jim dobře. Ale na pracovišti tomu tak není. Přestože mají chlapci horší výsledky u zkoušek, jsou lépe placeni v zaměstnání,“ připomněla.

O čem sní děti

-red-, 7/2006
Koupit Spartu, zblízka si prohlédnout Ježíška nebo si pořídit koně a velký dům. To si přejí sedmiletí školáci. Touha po luxusním domu jim většinou vydrží až do zkoušek na střední školu, nově se k ní přidruží přání zažít sex.Ukázal to průzkum mezi žáky základních škol realizovaný Magazínem MF Dnes. Podle dětského psychologa Václava Mertina ale nemají dnešní děti zas tak jiná přání, než jaká v dětství měli jejich rodiče. „Stejně jako kdysi touží ponejrůznějších věcech. Před dvaceti roky to byly barbíny a jízdní kola, dneska mobily s foťákem, ale dohromady je trápí pořád totéž: škola, kamarádi, že je babička nemocná nebo že se máma zlobí, že se večer nemůžou koukat natelevizi nebo že nemají věci, které by si přály a které mají jejich vrstevníci.“ Podle něj jsou ovšem častěji vystavovány otázkám sexu. „I ve znalostech a dovednostech proto budou vyspělejší mnohem dříve. Jenže to není zralost,ale lepší obeznámenost. Dvanáctileté děti mají leckdy znalosti, jako měli jejich rodiče, když jim bylo dvacet, ale biologicky jsou to stále dvanáctileté děti,“ dodává Mertin s tím, že odtud možná pramení některé rodičovské obavy.

Projekt Malé granty učí pedagogy žádat o peníze

-red-, 7/2006
Celkem 138 pedagogů středních škol se zapojilo do projektu „Malé granty - Projektový management“, který probíhá v Ústeckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Cílem projektu je ukázat pedagogům a studentům, jak získatprostředky pro své nápady a na deseti vybraných školách je uvést do života. Učitelé se naučí psát a připravovat projekty a tuto dovednost pak předají i svým studentům, aby i oni dokázali připravit a řídit projekty, jež samivymyslí. Projekt realizuje občanské sdružení Aisis, financuje jej společnost T-Mobile.Pedagogové se nejprve učili, jak psát a připravovat projekty a jak tvořit projektovou dokumentaci. Sami pak museli nějaký projekt vytvořit. „Chceme rozšířit dovednost učitelů o další kompetenci. Je třeba, aby sezorientovali v projektové problematice, která je většině z nich dosud cizí. Žijeme totiž v,projektové době‘ a i školství v tom není výjimkou,“ říká manažerka projektu Malé granty Jana Udatná. Učitelé podle ní mají mnoho dobrýchnápadů, ale mnohdy je neumí formulovat tak, aby byly lákavé i pro firmy, od nichž potřebují získat peníze. „Nevědí, co firmám nabídnout, jak propojit svůj zájem se zájmem celé komunity,“ uvádí J. Udatná. Pokud učitel pouze žádáo peníze, často se stane, že je odmítnut. Chce-li kupříkladu vybudovat odpočinkovou zónu ve škole, může shánět peníze na křesílka, mnohem zajímavější ovšem je, jako to navrhl jeden z účastníků kurzu ve svém projektu, když sevypíše soutěž na návrhy křesílek mezi studenty a její vítěz pak bude spolupracovat s oslovenou firmou na jejich výrobě.Podle J. Udatné je dobré, že si učitelé mohli vyzkoušet, jak takový projekt vzniká. „Teoreticky třeba věděli, že má mít zajímavý a výstižný název. Stejně si ale každý říká, že důležitý je obsah, až do doby, kdy má projektysám hodnotit - pak mu dojde, že se zabývá nejdříve těmi, jejichž název je zaujal.“ Stejně tak se pedagogové učili, jak napsat stručný obsah projektu, což je první a někdy jediné, co jeho hodnotitel čte. Pokud je napsaný přesněa zajímavě, ocitá se projekt na hromádce těch, které postupují do druhého kola, v opačném případě má často smůlu. Učitelé se také seznámili s fundraisingem - souborem metod a postupů, jak získat prostředky na svůj projekt. Jdenapříklad o to, aby žádající uměl při hledání prostředků jasně formulovat cíl, na který peníze potřebuje, a důvod, proč by měl tuto aktivitu podpořit právě oslovený dárce. „Učitelé v tomto případě musejí přijmout,jazyk firem‘,musejí se přiblížit jejich uvažování,“ říká J. Udatná.Letos na podzim by z účastníků projektu mělo být vybráno deset nejlepších, na jejichž školách pak budou mít studenti možnost zažádat o peníze na projekty, které sami vymyslí. Na každé z deseti škol mohou z projektu Malégranty získat 66 tisíc korun. „Fakt, že peníze dostane jen deset škol, neznamená, že pro ostatní tato akce nemá smysl - všichni učitelé budou umět napsat projekt a požádat o peníze někde jinde,“ zdůrazňuje J. Udatná. „Smyslemprojektu je naučit lidi, jak realizovat svoje sny a svoje nápady.“Pane učiteli, seženete nám na to křeslo peníze?