Online archiv

Peter WalkerPraha, Mladá Fronta 2003, 96 s.Tato pestrá publikace nabízí mnoho zajímavých a zábavných cvičení pro děti od neútlejšího věku. Autor je odborníkem na rehabilitaci se zaměřením na cvičení s kojenci, batolaty i většími dětmi a jejich rodiči. Děti podle nějpotřebují cvičení, aby neztratily svou přirozenou pružnost. Cvičení je však musí bavit a měly by se při něm cítit bezpečně. Proto autor zdůrazňuje i psychickou stránku tělesné aktivity a posílení důvěry dětí k rodičům přispolečném cvičení. Rehabilitační cvičení jsou zaměřena především na zklidnění a protažení. Autor využívá prvků jógy a snaží se děti naučit také hluboké dýchání"do břicha". Každý cvik je srozumitelně popsán v několikakrocích. Názorné fotografie vztahující se ke každému kroku pak zaručují jeho správné pochopení a provedení. Nechybí ani zdůraznění hlavního přínosu pro tělo dítěte i jeho rodiče a praktické poznámky. Pro většinu aktivit stačíměkká podložka, ale příručka popisuje i několik cvičení na velkém míči. Cviky jsou rozděleny podle partií do tří skupin a v ideálním případě by dítě mělo cvičit třikrát týdně a vždy dokonale procvičit jednu oblast. Pro odvážnéděti jsou určeny mosty a cviky na udržení rovnováhy. Zde dospělý přebírá aktivní roli. Pomáhá dítěti dostat se do neobvyklých poloh a zažít tak vzrušující pocity umocněné důvěrou v oporu. Vrcholem akrobacie je salto vzad spomocí. Nakonec autor navrhuje výlet do ZOO. V této hře si děti představují různá zvířata a hrají si na ně. Tímto zábavným cvičením se protahují. Navrhovaný scénář lze použít i pro cvičení se skupinou dětí v mateřské škole,protože"zvířecí polohy"děti provádí bez asistence. Kniha pomůže rodičům i dětem najít motivaci a povede je ke správnému pochopení i provedení všech cviků. Publikace patří do edice"Žijeme s dětmi"a oceníji především rodiče dětí od 1 do 4 let.

Pam SchillerPraha, Portál 2004, 126 s.Výzkum fungování lidského mozku - nejúchvatnější jeden a půl kilogramové hmoty na světě, přináší mnoho zajímavých výsledků. Chceme-li podpořit vývoj dítěte, můžeme připravit dětem nejrůznější zábavné aktivity, které mají vliv nautváření struktury mozku a jeho schopností. Po narození se totiž již nevytvářejí nové nervové buňky, ale dramaticky roste množství spojení mezi nimi. Při učení se vytvářejí složité systémy mozkových drah - to je podstatafungování mozku po celý život. Děti mají pro učení biologické předpoklady. Mozek tříletého dítěte je dvaapůlkrát aktivnější než mozek dospělého člověka. Chceme-li probouzet v dětech to nejlepší, čeho jsou schopny, je škodatakového potenciálu nevyužít. Aktivity nabízené v knize však nejsou návodem, jak malé dítě co nejvíce naučit, ale pomáhají dětem rozvíjet předpoklady k budoucímu učení. Kniha je tematicky rozdělena do dvaceti kapitol, jako jeVoňavý svět (vůně a mozek), Rytmus mého života (duševní a tělesné cviky a mozek), Přeskoč, přelez, natáhni se (tělesné cvičení a mozek) nebo Začínáme Mozartem (hudba a mozek). Nejzajímavější částí knihy byly pro mne úvodykapitol s výsledky výzkumů a aplikací na podporu vývoje mozku. Dále jsou uvedeny jednoduché činnosti a hry (např. nápady na využití čichu ke zvýšení mozkové kapacity). Téměř v každé kapitole najdeme také nápady pro práci seskupinou dětí. Jsou popsány velmi stručně a jednoduše, např.:"Vystřihněte podložky z papíru a dejte je na stůl. Dělejte jeden den všechno obráceně. Zahrajte dětem pochod, při kterém mohou vymýšlet různé styly chůze."S tím kontrastuje uvádění celých textů známých písniček, jako je Halí, belí nebo Když jsem já sloužil. Mnoho činností vychází"ze života"a lze je lehce zařadit do běžného denního režimu. Najdete tu i legrační hříčky,obměny klasických her, využití pohádek atd. Na obálce knihy se uvádí, že hry jsou určeny pro děti od 1 do 5 let, ovšem v knize nalezneme více her použitelných až pro děti starší (např. hledání lichých a sudých čísel, činnostivyžadující znalost čtení a psaní, přetahování provázku atd.). V knize není nijak rozlišeno, pro jaký věk jsou jednotlivé hry určeny, nicméně knihu mohou dobře využít rodiče a učitelé nejen předškoláků, ale i nejmenšíchškoláčků. Nabídka je tak široká, že pro tvořivé rodiče a učitele je inspirací téměř nevyčerpatelnou.

Léto je nenávratně pryč. Vládu převzal podzim plný barev, zralých plodů a kouzelných změn v přírodě. U nás v mateřské škole jsme loni přivítali podzim s velkým elánem. Děti milují vycházky do přírody a učí se citlivě vnímat darypřírody i pomáhat chránit poklady naší krásné země. Vyhlásili jsme soutěž pro rodiče a děti - sběr kaštanů a žaludů, a pro obveselení výrobu draků. A protože naše děti jsou pro nás jedno veliké slunce, které září všemi barvami,byl tu prima nápad využít žaludy a kaštany. Potěšena budou i zvířátka v lese, kterým jsme prostřednictvím mysliveckého sdružení poslali pět pytlů"dobrůtek"na zimu.

S dětmi z naší Speciální mateřské školy jsme se v červnu vydali na školní výlet do skanzenu v Přerově nad Labem. Chtěli jsme navštívit historickou vesničku a seznámit děti s životem našich prababiček. Skanzen nás zaujal i tím,že je bezbariérový (naši MŠ navštěvují i nechodící děti). Skanzen připomíná život v české vesnici 19. století. Našli jsme tam školu i s panem učitelem, chalupu, ve které se narodilo miminko, hospodu, trh nebo ševcovskou dílnu.Děti zvědavě nakukovaly do všech chaloupek a prohlížely si zajímavé předměty denní potřeby, oděvy, nádobí nebo hračky. Vyprávěli jsme si o tom, jak se žilo lidem v minulosti, prohlíželi jsme venkovské chaloupky, odpočinuli jsmesi v ovocném sadu. Ještě jsme si prohlédli úly a stáčírnu medu, košíkářskou dílnu, babiččinu zahrádku plnou voňavých bylinek a jeli jsme domů. Další dny jsme si povídali o zážitcích z výletu, kreslili jsme chaloupky a lidi,kteří v nich kdysi žili.

Nové Veselí, obec u Žďáru nad Sázavou, je známá výrobou kachlových kamen. Práce s hlínou se datuje k polovině 18. století, kdy se jednalo spíše o hrnčířství. Tato tradice nás vedla k tomu, že jsme se rozhodli využít ji v našemškolním vzdělávacím programu. Naším snem bylo vybudovat v mateřské škole vlastní keramickou dílnu. Zhruba před pěti lety jsme začali dílnu realizovat. První fáze spočívala v úpravě sklepní místnosti. Následovala výroba regálůna sušení výrobků a stolů, u kterých se dá nastavit výška, aby mohli dílnu využívat učitelé i žáci místní ZŠ. Elektrickou pec jsme zakoupili díky soukromým finančním příspěvkům pro naši MŠ. Od října 2003 tedy započala svůjprovoz keramická dílna, kterou využívají děti MŠ i ZŠ v zájmových kroužcích a také učitelky ve své tvořivé práci s dětmi. Vyrábíme dárky na Vánoce, k Svátku matek, na Velikonoce, pro partnery MŠ apod. Úspěšnou akcí bylaspolupráce MŠ a ZŠ při organizaci velikonoční prodejní výstavy, kde se také objevily výrobky z keramické hlíny. Děti práce s hlínou baví a my jsme rádi, že můžeme rozšiřovat dovednosti dětí a vychovávat děti v duchu tradic obceNové Veselí.

Stalo se již tradicí, že se občas rodiče a děti sejdou odpoledne v mateřské škole a něco pěkného vytvoří. Na podzim jsme s rodinou nasbírali na zoraném poli větší množství kamenů a odvezli je do MŠ. S dětmi ve školce jsme kamenyumyli a pořádně si je prohlédli. Společně jsme určovali, co nám kameny připomínají a jak bychom je mohli využít. Stavěli jsme cesty pro auta a domky pro zvířátka. Když si děti dosyta vyhrály, pozvali jsme rodiče, prarodiče asourozence na společné odpoledne. Nevím, kdo se těšil více, zda děti nebo rodiče. Mnoho rodičů dopředu hlásilo, že mají"svůj"kámen z vycházky. Děti chodily do školky a říkaly, kolik kamenů už je doma připraveno.Účast rodičů byla obrovská. Začali jsme malovat a lakovat. Vytvořili jsme nádhernou sbírku kamenů. Mohli jste vidět domky, auta, lodě, řada brouků se vyhřívala na kamenech, objevil se také tygr nebo zlatá rybka. Každý siodnášel domů krabici plnou veselých kamenů, ale ještě také radost, štěstí a lásku. Pro rodiče to bylo zastavení se ve věčném shonu. Děti měly radost, že právě jejich máma nebo táta (často přijdou oba rodiče) umí tak hezkymalovat a udělali si na ně čas. Druhý den ráno děti nadšeně vykládaly, kam kameny doma vystavily. Kuba říkal:"My jsme doma malovali další."Pár drobných kamenů nám zbylo. Děti rozhodly, že z nich uděláme slunéčkasedmitečná a vyzdobíme naši mateřskou školu. Když teď jdeme na vycházku a děti objeví zajímavý kámen, hned plánují jeho využití. Vztah ke kamenům s námi prožívají i provozní zaměstnanci. Paní školnice objevila v okolí své chatyspoustu zajímavých kousků a sbírka opět narůstá.

Koncem května proběhl v naší škole"Týden zdravého životního stylu", vyvrcholení projektu"Zdravá škola - Škola plná pohybu", ke kterému se naše školní družina již tradičně připojuje. V pondělí si žáci zoddělení nejstarších dětí připravili pro své kamarády pod vedením vychovatelek branou soutěž. V úterý se všechny děti zúčastnily běhu pro zdraví. Ve středu se děti učily nové pohybové hry. Ve čtvrtek se vyřádily na skákacímhradě, který pro potřeby školní družiny zajistilo vedení školy. Vyvrcholením celého týdne byl"Den bez úrazů". Děti si mohly ověřit získané informace o prevenci dětských úrazů. Při praktických činnostech si vyzkoušelysvou zručnost, schopnost reagovat v nezvyklých a nebezpečných situacích, ale hlavně jak se mají chovat, aby k těmto situacím vůbec nedocházelo. Tuto akci nám pomohla metodicky a materiálně zajistit obecně prospěšná společnostPodaná ruka. Týdne zdraví se v naší školní družině, která má pět oddělení, zúčastnilo přibližně 140 dětí a jeho organizace pro nás vychovatelky nebyla nijak lehká. Proto všem vychovatelkám z naší školní družiny patří dík zajejich nápaditost, originalitu a trpělivost.

Když jsme s Adélkou zjistily, že připravená jáma pro základ na plot okolo naší parcely se stala pastí pro malého ježka, domluvily jsme se, že Adélka ježčí nehodu ohlásí dětem v MŠ a všichni společně potom bodlináče vysvobodíme.Abych děti upoutala, poslala jsem do MŠ po Adélce expres rekomando od Tří topolů jako paní ježková. Záchranná akce se uskutečnila v deset hodin. Po velké námaze byl ježek z jámy vysvobozen. Všichni jsme si schouleného ježka nadně kbelíku prohlédli. Někteří odvážlivci ho chtěli hladit. Děti mě mile překvapily, co všechno o ježkovi vědí. Na otázku ohledně stravy Karolínka zmínila jablka, ale Anetka odpověděla správně:"Žížaly, ježek jemasožravec!"Paní učitelka s dětmi připomněla ježkovi, co má dělat v zimě, básničkou"Kam se ježek v zimě schoval". Ježek byl v kbelíku, abychom ho mohli lépe přenést k přilehlému poli. Adélka s Kubíkem ho tamochotně nesli. Paní učitelka uchopila ježka za bodlinky a zvedla ho se slovy:"Podívejte se, jaké má nožičky, čumáček a očka."Opravdu, nyní jsme vše lépe viděli. Ježek byl osvobozen, děti se s ním rozloučily a nanástěnce MŠ se objevily krásné obrázky od šikovných zachránců.

Děti zvířátka milují, ať už jsou živá nebo jen plyšová. A tak se zrodil nápad uspořádat výstavu dětských výtvarných prací s názvem Máme rádi zvířata. Do práce pustily snad všechny děti. Na všech deseti mateřských školách vKopřivnici a v přidružených obcích Lubina a Mniší se stříhalo, lepilo, malovalo, tvořilo z hlíny, přírodních materiálů nebo se o zvířatech povídalo. Prostřednictvím dětských prací jsme prošli faunou a florou lesa a zoologickézahrady, poseděli jsme si na dvorku a sledovali domácí zvířata. Ale to už na nás syčeli hadi, kolem skákaly žáby a opodál seděl na komíně čáp se svými mláďaty. Dostali jsme se také do polárních krajin a shlédli jsme i tajemnýmořský svět. Výstava se konala ve spolupráci s muzeem Fojství v Kopřivnici a trvala téměř celý měsíc červen. S přípravou výstavy jsme měli trochu víc práce, ale vidět jiskřičky v očích dětí, když výstavu shlédly samy, to jistěstálo za to.

Každý rok koncem května vyjíždíme s dětmi na rekreační pobyt do krásné přírody v Janských Lázních. Oceňujeme zde klidné prostředí, které ve spojení s přírodními krásami Krkonoš a čistým ovzduším přináší dětem nejenom zotavení,ale většinou i první zkušenost být někde delší čas bez maminky a tatínka. I letos nás přivítaly kvetoucí louky a kopce plné svěží zeleně. Devět dní jsme hráli různé hry, chodili na krátké procházky i náročnější túry poudržovaných a dobře značených cestách. Měli jsme možnost využít dětské hřiště se skluzavkami, kolotočem a průlezkami přímo u hotelu, zahrát si tenis a minigolf. Navštívili jsme Safari ve Dvoře Králové nad Labem a samozřejmějsme vyjeli lanovkou na vrchol Černé hory. Protože zima byla dlouhá a bohatá na sníh, k velké radosti dětí jsme ještě zbytky sněhu objevili. Po výstupu na rozhlednu se nám naskytl překrásný pohled na zasněžené vrcholky Krkonošs dominantou Sněžky. Ke konci pobytu nás ale ráno čekalo velké překvapení - všechny stráně kolem nás byly pokryty sněhem. To zde pamětníci nejméně čtyřicet let nezažili. Děti byly změnou počasí přímo nadšené. Venku chytalysněhové vločky, začaly si zpívat písničky o zimě a o Vánocích. Toho jsme hned využili. Paní školnice nám vyrobila pěkný vánoční stromeček, u kterého jsme se večer sešli a nejkrásnější dětské svátky si znovu připomněli.Samozřejmě nechyběly ani malé dárečky. Jedno dopoledne jsme využili také k návštěvě a prohlídce mateřské školy v Janských Lázních. Zvláště cenná byla výměna zkušeností s řízením a financováním předškolního zařízení v jinémkraji. V Janských Lázních se úspěšně léčí onemocnění pohybového aparátu a tak jsme denně potkávali děti i dospělé, kteří jsou odkázáni na invalidní vozík nebo pomoc druhého. Děti tak měly možnost během pobytu trávit příjemněčas na čerstvém vzduchu, seznamovat se s horskou přírodou a jejími změnami, ale i poznat, že není nic cennějšího než být zdráv.

Jednoduchou ozdobu na stůl vytvoříme tak, že na menší talířek z umělé hmoty nasypeme přírodniny (kukuřice, šípky, trnky, malá jablíčka, jeřabiny). Doprostřed položíme čajovou svíčku. Podle ročního období vyrobíme věneček, kterýpoložíme na talíř.Pomůcky: čtvrtka, barevný papír, nůžky, lepidloPodzimní nálada: Vystřihneme asi 2 cm široký kruh z tvrdého papíru - čtvrtky velký jako obvod talíře. Na něj nalepíme barevné papírové lupínky. Tento věneček položíme na talíř s přírodninami a svíčkou. Velikost lupínků je asi6 cm.Vánoční nálada: Základ zůstává stejný - talíř s přírodninami a svíčkou. Na kruh z tvrdého papíru nalepíme zvonky z barevného papíru. Každý zvonek je ozdoben mašličkou z lýka a korálkem - přilepené aranžovací pistolí. Velikostzvonku je asi 6 cm.Zimní nálada: Na papírový kruh nalepíme vystřižené sněhuláky z bílého papíru a černého papíru - na hrnec. Velikost sněhuláka je asi 12 cm.Jarní nálada: Na papírový kruh nalepíme vystřižené barevné papírové kytičky. Velikost kytiček je asi 7 cm.Letní nálada: Na papírový kruh nalepíme vystřižené barevné papírové motýly. Velikost motýlů je asi 7 cm.Přírodniny na talířku se svíčkou máme po celý rok a měníme jen věnečky podle ročního období.