Nekrmte čerty, co se krčí v křoví

Doba plná schovaných čertů. Je těžké zaměřit se na to, co je tady a teď, když je před námi období, na které se v naprosté většině těšíme. Budou Vánoce, nebo nebudou? Co bude teď, když prvňáci a druháci začali opět chodit do školy? Jestli se nebudeme chovat zodpovědně, tak asi ne, ujišťují nás politici. Součástí našich životů se staly statistiky a mnohdy i strach. Strach je užitečná emoce, brání nám před „skoky do propastí“. Nemusíme ho ale krmit. Zodpovědnost je důležitá, apel na opatrnost také a heslo „společně to zvládneme“ platí. Jen je škoda, když nás obavy svazují nad míru, když místo racionální obezřetnosti nastoupí hrůza a děs. Jestli vám to pomůže, vězte, že i já se bojím a že jsem mnohem opatrnější, než jsem kdy byla. Opatrnost ale musí být smysluplná. A možná, že nám to celospolečenské uzavření, kdy trávíme čas opravdu jen s těmi, na kterých nám záleží, prohloubí ty vztahy, které jsou pro nás nejdůležitější. Pokud by to ale takto nefungovalo, nebojme se požádat o pomoc. Tohle je strach, který zahánět nesmíme.

Milé čtenářky a milí čtenáři Informatoria 3-8, přeji vám, aby na vás moc čertů v křoví nečíhalo. Abyste advent prožili pokojně a v radostném očekávání Vánoc, které vždycky dovedou k zamyšlení nad tím, co je pro nás to nejdůležitější v životě. Doufám, že je prožijete ve zdraví.

Mgr. Marie Těthalová