Česko má vysoký počet odkladů školy

Česko se řadí k zemím s největším počtem odkladů školní docházky na světě. A jejich počet podle odborníků letos ještě rapidně vzroste. Kvůli uzavírání škol v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními totiž o odkladu uvažují i rodiče, kteří by své děti do školy za normálních okolností poslali.

České mateřské školy navštěvuje přes 360 000 dětí, kolem 100 000 z nich by mělo příští rok nastoupit do první třídy. Do školních lavic se jich ale kvůli odkladu školní docházky posadí o zhruba 20 procent méně. To s sebou přitom přináší řadu problémů jak pro děti, tak pro pedagogy. „Ze zkušeností z klinické praxe a z pohledu do zahraničí vyplývá, že se u nás institut odkladu školní docházky nadužívá, což neprospívá ani dětem, ani vzdělávacímu systému. Jedná se o výsostně český fenomén, který v západním světě nemá obdobu. Aktuálně se celková odkladovost pohybuje kolem 23 procent dětí, s meziročním nárůstem jedno až dvě procenta. Tak velké číslo představuje veliký balík rizik a nejistot, který je spjat jak se zdravým a přirozeným vývojem dětí, tak s nutným přizpůsobováním pedagogickému procesu a v neposlední řadě s ekonomickými a personálními nejistotami, kterým jsou školy a školky každoročně vystavovány,“ vysvětlil klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Většina dětí je v období dosaženého šestého roku života zralá a připravená na školní docházku. V poslední době ale převládá trend dávat odklad i dětem, které ho nepotřebují. „Nejčastějším důvodem k odkladu školní docházky je nezralost dítěte, logopedické nedostatky nebo problémy s udržením pozornosti. Odklad se častěji řeší u chlapců. Týkat by se měl kolem pěti procent dětí, u zbylých 18 procent dětí je odklad zbytečný. Zbytečnými odklady jsou nejvíce ohroženy děti ze sociálně slabšího prostředí, které v důsledku nižší stimulace plně nerozvinuly svůj potenciál. Potom jsou to děti z přespříliš ochranářského rodinného prostředí, ve kterém rodiče věří, že dítěti prodlužují dětství, jedná se ale spíš o danajský dar,“ řekl Petr Nilius.

Tématu se budeme věnovat podrobněji a s psychologem Petrem Niliusem v některém z následujících čísel přineseme rozhovor.

red