Příliš černé brýle

Co si vlastně pod takovou hraniční poruchou osobnosti představit? Pokud nám bylo dáno toto onemocnění do vínku, tak jsme křehčí, méně emočně stabilní a prožíváme vysokou intenzitu emocí. V důsledku toho se dostáváme do vnitřního víru emocí a myšlenek, které se navzájem zintenzivňují, a sami si tak zkreslujeme realitu, která může vypadat následovně: „Nikdo mě nemá rád. Za nic nestojím. Nechci žít.“ Jako kdybychom si nasadili černé brýle, přes které nevidíme nic jiného než katastrofu. V takové chvíli si chceme ulevit, a tak sáhneme po nějaké formě neefektivního jednání, které nám – alespoň na chvíli – přinese kýženou úlevu. Může se jednat o požití návykových látek, způsobení bolesti od cigaret, pořezání.  

Nenávidím tě, neopouštěj mě - zvládání hraniční poruchy osobnosti

Fyzická bolest nás zpřítomní. Díky ní utečeme vnitřnímu uragánu, po kterém však mnohdy následují výčitky, proč jsem se opila, proč jsem se pořezal. I přesto, že tento popis může znít strašlivě, je zde naděje podložená řadou výzkumů a lety praxe, že se nemusí jednat o konečnou stanici, ale o zastávku, z které vyrazíme budovat život, který stojí za to žít. Naděje spočívá v terapii a v programu nazvaném dialektická behaviorální terapie, během nějž klienti dostanou pochopení, porozumí tomu, co se jim děje, a zároveň si do života odnesou řadu dovedností, což však neznamená vyloučení medikace. Takovým způsobem pracujeme v denním stacionáři v Psychiatrické nemocnic Bohnice, kde po vzoru Marshy Linehan dělíme dovednosti do čtyř hlavních témat: a) všímavost, b), tolerování stresu, c) regulace emocí, d) mezilidské vztahy 

Trocha statistiky 

Pro lepší porozumění hraniční poruchy osobnosti je užitečné znát několik demografických údajů. Například 75 procent lidí s touto diagnózou jsou ženy a až 75 procent lidí si úmyslně ublíží alespoň jednou během svého života. Asi 10 procent osob spáchá sebevraždu. Kvůli jejich sebevražedným tendencím tvoří lidé s tímto onemocněním asi 20 procent pacientů v psychiatrických léčebnách, přestože tvoří jen asi 2 procenta populace USA. Jedná se tedy o nejběžnější poruchu osobnosti. 

Jednou nahoře, jednou dole - Hraniční porucha osobnosti

U lidí s hraniční poruchou je statisticky velmi pravděpodobné, že budou mít další doprovodné obtíže, které se nazývají komorbidity. Mezi nejčastější doprovodné problémy patří deprese, panická porucha, posttraumatický stresový syndrom a poruchy užívání návykových látek. Doprovodné problémy mohou léčbu zkomplikovat, protože problémy mají tendenci být ve vzájemném vztahu a vzájemně se ovlivňovat způsoby, které mohou léčbu ztěžovat. Například pokud se k hraniční poruše připojí deprese, ta může následně způsobit, že předchozí problémy budou prominentnější a hraniční porucha tak může ztížit i vyřešení deprese. Statistiky však nemohou ukázat, že bez ohledu na stereotypy působí jednotliví lidé s tímto onemocněním velmi odlišně. Všichni mají společné to, že prožívají hluboké emoční obtíže, někdy doslova emoční horskou dráhu. 

Přečtěte si také: Hraniční porucha osobnosti - vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání.

Pokud se podíváme na fakta, zjistíme, že množství sebepoškozování i počet sebevražd, který se většinou počítá na 100 000 obyvatel, roste. V USA zaznamenali značný nárůst od roku 2009, kdy do našich životů vstoupily sociální sítě v mobilních telefonech. Za osm let tedy v USA vzrostl počet sebevražd dívek ve věku 10–14 let o 151 % a u dívek ve věku 15–19 let o 70 %. 

Generace Z, děti narozené po roce 1996, jsou první generací, která vyrůstá s mobilními telefony. Jak taková generace tráví svůj čas? Přijdou domů ze školy a jsou na telefonech. I v důsledku toho je celá generace křehčí, méně odvážná v podstupování rizik, úzkostnější, depresivnější a roste počet lidí, kteří nikdy nebyli na rande. 

Jak na to? 

Dialekticko-behaviorální terapie posiluje schopnost zvládat (i subjektivně vnímané) těžké životní situace. Tato metoda tak lidi podporuje, aby se nepoddali svým emocím a neefektivnímu jednání, které může být destruktivní. Dialektika léčby odkazuje k cíli vyřešit neodmyslitelné „protiklady“, překonání protichůdných emočních stavů jako třeba láska a nenávist vůči jedné osobě nebo situaci. Při praktikování dovedností dochází k posilování svobody, kdy nedržíme své emoce pod pokličkou a kdy nás zároveň nezasáhnou jako tsunami. 

Nemáte své emoce pod kontrolou? S pomocí praktických cvičení DBT se to můžete naučit.

Díky lepšímu ovládání svých emocí tak měníme svůj život, a měnit život pomocí dovedností může každý. Jinými slovy, pro používání dovedností a zvládání zátěžových životních situací nemusí mít člověk diagnózu a může si sám sobě zlepšovat kvalitu života. K tomu nám pomáhá celá řada dovedností, které jsou rozděleny do čtyř skupin: 

1. Všímavost pomáhá být „tady a teď“, plněji prožívat přítomný okamžik, přerušuje ruminaci nad bolestivými prožitky minulosti nebo katastrofickými scénáři budoucnosti. Všímavost tak snižuje napětí a poskytuje způsoby, jak překonat hodnocení druhých i sebe. 

2. Tolerance vůči stresu nás zpevňuje, pomáhá při zmírnění dopadů vyvolávajících událostí, dává nám způsoby, jak se s prožitou i prožívanou bolestí vyrovnat. 

3. Regulace emocí je nápomocná v identifikaci emocí, tedy poznání toho, co cítíme. Následné pozorování a regulace předcházejí tomu, kdy nás emoce pohltí. Cílem je tedy aktivní přístup, kdy pasivně nečekáme na neefektivní nebo destruktivní chování, ale aktivně mu předcházíme. 

4. V oblasti mezilidských vztahů vycházíme ze svého referenčního rámce, posilujeme schopnost nastavování hranic, vyjadřování svých potřeb a přistupování k druhým s respektem.  

Mohlo by vás také zajímat: Život v papiňáku - Hraniční porucha osobnosti ve vztazích

Přístup není samospasitelný, což znamená, že jistá dávka motivace ze strany klientů je nutná. Na druhou stranu je potěšující vidět, jak klienti po čase rozkvetou a přiznávají, že původně nepřišli úplně ze svého zájmu, hlavním tahounem byli rodiče, ale nyní jsou již zde kvůli sobě a chtějí na sobě pracovat, protože si užívají výsledky své píle a tvrdé práce. 

Chce to čas a úsilí 

Terapie obecně představuje velkou časovou investici a vyžaduje odvahu sáhnout si na těžké věci. Jak říkal Antoine de Saint-Exupéry, „ ...nejdále dojde a nejúspěšnější bude ten, kdo nejvíc zápasil sám se sebou“. Jinými slovy, cestou z pekla je tvrdá práce, moře bídy, ale ze zkušeností víme, že se člověk může dostat ven. 

 Kritéria hraniční poruchy osobnosti podle Marshy Linehan:  

1. Značné úsilí vyhnout se reálnému nebo domnělému opuštění či odmítnutí blízkými. 

2. Nestabilita ve vztazích, včetně tendence k idealizaci a následné deziluze ze vztahů. 

3. Problémy s nestabilním pocitem sebe sama, sebeobrazu nebo identity. 

4. Impulzivita v nejméně dvou oblastech (jiných než sebevražedné chování), které jsou potenciálně škodlivé, jako je nadměrné utrácení, riskantní sex, zneužívání návykových látek nebo přejídání. 

5. Opakované sebevražedné chování, včetně myšlenek, pokusů nebo vyhrožování sebevraždou, jakož i úmyslné sebepoškozování, které může nebo nemusí být život ohrožující. 

6. Změny nálady, včetně intenzivní negativní nálady, podrážděnosti a úzkosti. Nálady obvykle trvají několik hodin a zřídka i více než několik dní. 

7. Chronické pocity prázdnoty. 

8. Problémy s ovládáním intenzivního hněvu a rozzlobeného chování  

9. Přechodné paranoidní myšlenky spojené se stresem nebo silná disociace. 

V rámci diagnostiky je třeba naplnit pět z uvedených kritérií. Lze si všimnout, že se kritéria mohou vzájemně ovlivňovat. Nejedná se tedy o izolovaná jezera, ale spíše o říčky, které splývají jedna do druhá, až nakonec splynou v jedno. 

Chcete se o hraniční poruše osobnosti dozvědět více? Navštivte stránky https://nejsempsychopat.weebly.com/ 

Adam Táborský je terapeut a psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice, zakladatel Terapie mezi stromy.

Literatura:

Koons, C. R. (2016). The mindfulness solution for intense emotions: Take control of borderline personality disorder with DBT. New Harbinger Publications. 

Linehan, M. (2014). DBT? Skills training manual. Guilford Publications. 

Linehan, M. M. (2020). Building a life worth living: A memoir. Random House.