Společně pro děti

Jistě, doba je taková, že nepřeje jakékoli spolupráci s kýmkoli, ale ta tady nebude navždy, a my budeme doufat, že nejdéle s příchodem dalšího školního roku už se vše vrátí do normálu. A upřímně, celá tahle doba covidová rozvoji dětí opravdu nepřeje, v mé školce se zrušilo plavání, výlety za pomoci hromadné dopravy, a vlastně úplně všechno, což je prostě pro náš program velké ochuzení a velká škoda, i když samozřejmě chápu, že se tím minimalizují určitá rizika. Takže budeme vzhlížet směrem k vakcinaci a postupného návratu do normálu, což nám dovolí si zase dělat, co chceme neboli co je v nejlepším zájmu našich dětí.

Jaký máme výběr?

Jak už jsem psal v úvodu, možností máme opravdu spoustu, přičemž je samozřejmě logické, že se musíme orientovat podle lokace, ve které pracujeme. Centrum Prahy bude mít nepochybně mnohem více alternativ než jednotřídní školka v nějakém horském městečku. Tak jako tak se ale kolem nás nachází určitě několik organizací a osob, s nimiž můžeme navázat nějakou tu spolupráci, a to buď jednorázovou (výlet, exkurze) nebo dlouhodobou (pravidelné návštěvy). Pěšky samozřejmě obsáhneme jen určitý rádius několika kilometrů čtverečních, ale pořád ještě je tady nějaká ta hromadná doprava, případně dopravci objednaní na zakázku, kteří naše pole působnosti zvětší o tisíce procent. V návrzích budu vycházet z reality svého prostředí, tak si jej prosím každý přizpůsobte podle svého.

Domovy důchodců

V zemích západní a severní Evropy (u nás zatím ještě ne) není raritou, že jsou do jediné organizace spojeny mateřské školy a domovy důchodců. Tento krok je podpořen řadou výzkumů dokládajících pozitivní přínosy jak pro děti, tak pro seniory, což si dokážeme představit i díky prostému selskému rozumu – děti získávají kompetence ohledně péče, dostávají do podvědomí životní cyklus člověka, zatímco důchodci ‚žijí‘ z nevyčerpatelné energie dětí. Toto spojení u nás zatím není, ale navázat trvalou spolupráci s blízkým domovem pro seniory se mi jeví jako skvělý nápad z mnoha důvodů. Senioři jistě ocení výzdobu tvořenou dětmi, a děti dostanou bezvadné parťáky pro hraní jednoduchých her typu pexeso a podobně.

Útulek pro zvířata a ZOO

Tyto dvě organizace mají samozřejmě zcela odlišnou působnost, ale spojuje je péče o zvířecí říši, která je nejen nákladná, ale také náročná. Jako jednotlivec (případně třída i školka) se můžeme stát sponzory nějakého zvířete, a to se tak stane ‚naším‘, i když je jasné, že adoptovat z útulku do školky psa, případně si občas na návštěvu ze ZOO přivézt třeba medvěda není úplně realizovatelný ani dvakrát chytrý nápad. Jde hlavně o to, že každý z nás může svým drobným kouskem přispět k nějaké dobré věci a společně tak můžeme někomu (ač už tomu daný tvor rozumí nebo ne) zlepšit život. Opět se tak pohybujeme kolem kompetencí péče, pomoci a sounáležitosti. To, že se během celého procesu děti spoustu nových věcí dozví, už je pouze třešnička na dortu celé této anabáze.

Divadla

Pokud náhodou nechceme jenom rozdávat, ale také něco dostávat (což by mělo být v rovnováze), je načase zavolat na pomoc kulturu. Ta má na rozdíl od domova pro seniory, ZOO, útulku a podobných organizací, jedno velké úskalí. Dramaticky se tu liší kvalita služeb. Každý z nás už někdy zažil divadlo (koncert, film…), po kterém mu bylo líto investovaných peněz. Ale jak vybrat to správné, že? Pokud máme ve svém městě nějaké kamenné se stálou scénou, je kvalita v podstatě zaručena, případně si ji lze velmi snadno ověřit.