Projekty v mateřské škole

Pro porozumění, co to je projektové vzdělávání, jak je možné jej realizovat v mateřských školách a jaké benefity to má pro dítě i učitele, je třeba se podívat k jeho kořenům. 

Ty jsou spojovány se jménem Johna Deweye a dobou hledání cest, jak zlepšit vzdělávání v USA koncem 19. a začátkem 20. století. Tehdy se začaly řešit a propagovat nové myšlenky komplexního vzdělávání a začínala se rozvíjet pragmatická pedagogika. Moderním pedagogickým proudem se začal teoreticky zabývat hlavně zmíněný John Dewey.  Jeho hlavní myšlenkou bylo, že se člověk učí z tzv. problémových situací. Jde o situace, ve kterých musí hledat řešení, které jsou pro něj nové.  Prostředkem řešení je vymýšlení, zkoušení různých postupů a experimentování. Dá se říct, že dítě „cestou pokusů a omylů dochází k různým myšlenkám a názorům, které pomáhají se orientovat v dané situaci“ (Singule, 1991, s. 29). Zkušenost je zde hlavním bodem vzdělání. Dítě ji získává na základě vlastní činnosti, kdy je motivováno zájmem o získání odpovědi nebo řešení úkolu či situace.  Na práci J. Deweye navázal William H. Kilpatrick. Ve své studii o projektové metodě ustoupil od řešení problémů a „vytyčil základní téma pro řešení projektu: stanovení cíle, plánování, provedení, posouzení“ (Singule, 1991, s. 31). Cílem projektové metody je tedy aktivita žáka a dítě si osvojuje i ty poznatky, které nejsou hlavním cílem projektu.

Komplexní vzdělávání

V současném pojetí chápeme projektovou metodu tak, že děti pomocí řešení úkolů, problémů nebo situací ze života sledují stanovený cíl. Jde o komplexní formu výuky (Zormanová, 2012; Kratochvílová, 2016). Projektování se v posledních letech začalo využívat v různých stupních vzdělávání, ale lze jej využít i v mateřských školách. Cíl projektu si stanovují děti ve spolupráci s učitelkou. V průběhu projektu pak při řešení stanoveného problému využívají své dosavadní znalosti a zkušenosti a podle svých schopností je dále rozvíjejí, osvojují si nové dovednosti, hodnoty. Aktivita dětí je klíčová a učitelky by ji měly akceptovat a nechat na dětech, jak se rozhodnou k cíli dojít. Rozhodující je, aby učitelky uměly využít vhodné situace k projektové výuce a využít projektovou metodu. Projektová metoda jako taková je typická pro některé vzdělávací přístupy, např. Reggio pedagogiku.