Dítě v centru pozornosti

V rámci dopoledního programu byl představen projekt Good Start to School (GSS). Jde o mezinárodní projekt České republiky, Slovenské republiky a Maďarska, který je spolufinancován z evropského projektu Erasmus+. Projekt probíhá v letech 2015–2018 a jeho hlavním výstupem je vývoj nástroje GSS zaměřeného na hodnocení pokroků dítěte v mateřské škole a komunikaci mateřské školy s rodinou. 

Výstupy projektu jsou metodická příručka pro učitele, praktická příručka pro rodiče a evaluační záznamový arch dítěte PREDICT, které společně fungují jako celek.

V rámci celého projektu je zdůrazňováno, že pokud má být učitelka v MŠ průvodcem dítěte na jeho vzdělávací cestě, pak potřebuje nutně spolupracovat s rodinou dítěte. Základem spolupráce rodiny a školy je způsob, jakým jsou rodičům poskytovány informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dětí a jak rodiče na tyto informace reagují. Pedagogové jsou odpovědní za vytvoření kontaktu s rodinou,

Sledovat rozvoj klíčových kompetencí může pomoci nově vytvořený diagnostický nástroj PREDICT. Cílem je, aby se tento nástroj spolu s portfoliem dítěte stal prostředkem ke kvalitní komunikaci mezi rodiči a mateřskou školou.

Individualizace v předškolním vzdělávání

V odpoledním programu jsem se přihlásila na dva workshopy – Individualizace v předškolním vzdělávání Mgr. Hany Nádvorníkové, která je mimo jiné členkou rady Společnosti pro předškolní výchovu, a Umění být učitelem Mgr. Roberta Čapka, Ph.D., který v současné době působí na třech školách jako školní psycholog, didaktický mentor a příležitostný učitel.

Mgr. Hana Nádvorníková definovala individualizaci v předškolním vzdělávání

jako proces zrání a vývoje dítěte, díky němuž se stává jedinečnou osobností vlivem vnitřních a vnějších faktorů, a individualizaci vzdělávání pak jako diferenciaci obsahu, cílů a metod tak, aby respektovala možnosti jednotlivých dětí, co se týče hodnocení. Uvedla také, že hodnocení formativní porovnává pokroky jednotlivého dítěte, nesrovnává děti navzájem, zatímco normativní hodnocení porovnává dítě vůči „normě“, nikoliv jeho posun ve vývoji, a sumativní hodnocení konstatuje dosažený stav až po skončení pedagogického procesu (např. doporučení odkladu školní docházky).

V procesu individualizace se objevuje několik základních principů práce učitelky – poznat, pochopit, přijmout, podpořit. Cílem individualizace je organizovat pedagogický proces tak, aby každé dítě využilo maximum svých možností a zároveň mu učení přinášelo radost.

Na individuální přístup pedagoga mají právo všechny děti (tedy nejen ty se speciálními vzdělávacími potřebami nebo děti mimořádně nadané).