Radost z pohybu a dýchání může zprostředkovat tai-či

Jak vysvětlit člověku neznalému tai-či, o co jde? „Tai-či je cvičení, které pochází z Číny, má bojový původ a je souladné s taoismem. Cvičí se obvykle pomalu, tím se sjednocuje tělo a mysl a trénuje se rovnováha. Hledáním rovnováhy v těle a mysli při tréninku může člověk najít celistvost a harmonii. To platí pro člověka samotného a také pro jeho fungování s druhými. Navnímat sebe jako celistvou osobnost v plné energii nelze, aniž člověk zakusí svou propojenost a jednotu v rámci celku. Takže když člověk zná svou rovnováhu, lze doufat, že bude také jednat v souladu s rovnováhou většího celku. Tedy se svojí rodinou, s kolegy, s kýmkoli na ulici. Teď nemluvím o žádné morálce. Jen o plynutí a rovnováze energie,“ říká Lenka Ryšková.

Podle Mgr. Ryškové pohyb, meditace a zvědomování sebe slouží jako cesta k tomu poznat své tělo a mysl. „Z toho se pak leccos objeví. Když zpomalíte jakýkoli pohyb, ukáže se, kolik kontroly máte nad svým tělem. Jak čistý záměr umí mít vaše mysl. Jak je mysl a tělo propojené. Na tomto poli se dá udělat spousta práce. Tak jako stromy rostou vzhůru, voda teče dolů a sluneční paprsky hřejí, má i tělo svou danost fungování, která je mu vlastní. Není to něco, co by bylo potřeba dělat, tělo to jako součást přírody umí samo. Pokud bychom chtěli ‚dětským jazykem‘ popsat, jak vypadá v tomto pojetí přirozené postavení těla, dalo by se asi říct toto: Nohy ‚kamarádí‘ se zemí, hlava ‚kamarádí‘ s nebem, síla ‚bydlí‘ v břiše, dech plyne volně a klidně tělem, páteř je pružná, máme dobrou náladu,“ vysvětluje. A jak vypadá pohyb a způsob pohybu? „ Tělo se v optimální pozici pro držení těla pohybuje tak, aby bylo co nejvíce v souladu s měkkostí, uvolněností, přímostí a rovnováhou – tedy v souladu s podmínkami, kdy tělo samo funguje volně, bez velkého úsilí, nejlépe ve smyslu plynutí energie.“

Tai-či i pro děti?

Mnozí dospělí, zejména ti, kteří se v tai-či moc neorientují, se mohou domnívat, že nejde o cvičení, které by bylo vhodné i pro děti. Může je odrazovat, že se jedná v podstatě o bojové umění.  „Cvičení tai-či pro děti není tai-či v podobě, jak je známe pro dospělé. Jedná se spíše o cvičení tai-či inspirované, které pěstuje tai-či principy formou pro děti stravitelnou. Jedná se tedy o cvičení rovnováhy, koordinace, o prohloubení vnímání těla, můžeme trénovat i zpracování konfliktu a reakce na stres. Každopádně v dnešní době velké procento dospělých cvičících cvičí především pro zdraví, nikoli pro bojové dovednosti. Záběr toho, co tai-či kultivuje, je velký. Pokud přece jen chceme mluvit o bojovém umění, pak bojové umění z pohledu tai-či stojí v principu na schopnosti zvládat konflikty. Na síle, která nám při potížích umožní zachovat klid a jednat. Smysl bojového umění je v těle, o které se můžeme opřít, na které se můžeme spolehnout. Takže pro děti tai-či neznamená naučit se pomalu dát někomu pěstí,“ uklidňuje Lenka Ryšková.

A o co v tai-či jde? „O zvládání stresu, o funkční tělo, o propojení těla a mysli. To se s dětmi trénuje krásně. Tělo slyší záměr snadno, když si představíme, že jsme kohout, tygr, voda, drak. Vlastně ‚ztělesnění‘ je úplné promítnutí mysli ve formě představy do těla. To děti umí. Pak jim do tréninku stačí přimíchat trochu stresu, výzvy ve formě rovnováhy nebo malého nebezpečí: ‚jde medvěd, nehýbejte se‘. Nebo jen časovou výzvu: ‚vydržte, než napočítám do deseti‘. To už jako boj často stačí.“

Pomalé pohyby

Co cvičení tai-či nabízí, na čem stojí? „Dospělí cvičí obvykle formu, tedy pomalý pohyb, který je kombinací jednotlivých forem proměňujících se plynule jedna do druhé, statické pozice, které zklidňují mysl, zlepšují posturální držení těla a kultivují energii. Dále párová cvičení a někdy formy s mečem nebo jinou zbraní. Pro děti jako tai-či beru cokoli, co propojuje tělo, pocit a mysl,“ popisuje Lenka Ryšková. „Začít se s ním dá i ve školce. Je to podobné jako s jógou,“ dodává.