Chůze je nejpřirozenější forma pohybu

Odborníci uvádějí, že zhruba třetina českých dětí má již v šesti letech nějakou získanou vadu nožiček. Je tedy třeba věnovat jejich vývoji hned od narození dítěte pozornost. Jak bychom měli pečovat o dětské nožky, aby se vyvíjely správně?


Měli bychom mít na paměti, že kosti a chrupavky v dětské noze jsou tvárné a v podstatě velmi měkké, a pečovat o nožky dítěte bychom tedy měli už od narození. Ke zdravému vývoji potřebují dětské nohy úplnou volnost pohybu, případně procvičování. Velmi dobře na ně působí chůze nebo běh bosky po přírodním povrchu, jako je písek, drobné kamínky, lesní půda (mech) či tráva (louka). 


Novorozenci a kojenci, o jejichž malé nožičky máme od začátku pečovat, samozřejmě nechodí. I u nich je ale třeba myslet na dostatek volného pohybu. Základ k pozdější ortopedické vadě nohou mohou totiž položit i kratší těsné dupačky nebo ponožky, ve kterých dítě krčí prstíčky a nemůže nohama volně pohybovat.


V současné době většina lékařů radí obouvání botiček odsunout až na dobu, kdy dítě začíná chodit. „Nechme raději dítko ‚osahávat‘ svět i bosýma nožkama. Když dítěti uzavřeme nohu do boty, je to, jako bychom mu vypnuli část receptorů, které v chodidélku má,“ říká na www.radiojunior.cz MUDr. Marie Součková, prezidentka České podiatrické společnosti. „Když přijde malé dítě ke mně do ordinace, hned poznám, jestli je zvyklé chodit naboso a noha okamžitě reaguje, anebo je celý den v botách.“  


Odborníci zdůrazňují, že dítě se musí poprvé postavit a začít chodit samo, protože jen tehdy je již dostatečně pro chůzi vyvinuté. Stavění dítěte, ale i jeho vodění za ruce, pokud ještě nechodí samo, což bývalo kdysi zcela běžné, je pro ně škodlivé. Škodí také přílišné zatěžování dlouhou chůzí, což může někdy hrozit v rodinách nadšených turistů. Batolata a malé děti by měly mít možnost si odpočinout, kdykoli to potřebují.


Časté přezouvání je nutné


Velkou pozornost bychom samozřejmě měli věnovat výběru vhodné obuvi. Noha dítěte roste velmi rychle a boty tak bývají velkou finanční položkou v jeho potřebách. MUDr. Marie Součková navíc zdůrazňuje, že děti by měly mít více párů obuvi stejné velikosti. Doporučuje totiž časté přezouvání do domácí či sportovní obuvi, prostě podle momentální činnosti.


V rodinách, kde je více dětí, se nabízí nošení bot po sourozencích. Finančně slabší rodiny pak kupují botičky v bazarech nebo v tržnicích, kde se často koupí „pěkné kousky“. Nošení botiček po sourozencích nebo jejich nakupování v bazarech však MUDr. Součková rozhodně nedoporučuje, dokonce to označuje za nešvar. „I malé dítě může mít nohu napadenou bakteriální infekcí, nehledě na to, že i krátkodobým nošením individuálně vyšlápnutá bota dalšímu nositeli jeho nohu deformuje,“ zdůrazňuje.


Jak vybírat dětské boty


V první řadě vždycky s dítětem! A přemýšlíte, jakou velikost botiček pro dítě vybrat? Obecně se doporučuje kupovat boty s nadměrkem asi 12 mm (počítá se 6 mm pro pohyb nohy + 6 mm pro růst). Pro děti, které teprve začínají chodit, je však vhodný nadměrek menší, zhruba 8–10 mm pro batolata a mladší školkové děti, větší děti (předškoláci a školáci) mohou pak mít nadměrek i 12–15 mm. Maximálně se doporučuje nadměrek do 17 mm, což platí pro zimní boty starších dětí a dospělých. Při koupi je třeba boty dobře vyzkoušet – dítě by nemělo příliš zakopávat, pokud se mu to děje, znamená to, že je nadměrek příliš velký a může nepříznivě ovlivňovat pohybové vzorce. Může se totiž třeba stát, že v příliš prostorné špičce si dítě botu přidržuje skrčením prstů, a to pro jeho nožku opravdu není dobré. Pokud si nejste jisti, jak velkou botu koupit, volte nadměrek raději menší, tím víc pak ale musíte dbát na to, abyste dítěti boty včas vyměnili za větší – vyměnit by se měly tehdy, když nadměrek klesne na 6–8 mm, u batolat na 4–5 mm. Tento prostor je nutný pro správnou práci nohy při pohybu.


Také je důležité, aby bota měla správný tvar špičky – v podstatě by měla kopírovat tvar špičky nohy. Nadměrek by tedy měl být nad nejdelším prstem, ne nad prostředními prsty, aby se nestávalo, že kvůli zaoblení je bota už vlastně malá. 


Při nákupu je ovšem třeba boty kontrolovat i na šířku. Je třeba brát v úvahu, jaké bude dítě do bot nosit ponožky – tenké na šířce téměř nepřidávají, na rozdíl od teplých zimních ponožek, které mohou přidat i 4 mm. Záleží samozřejmě na tom, jak to cítí samo dítě. Některým dětem širší bota nevadí, pokud jim dobře drží přes nárt, kolem kotníku a paty, ale jiné chtějí mít boty „akorát“… Ideální asi je, pokud padne bota přesně kolem paty a ve střední části nohy, ale v prstové části má víc místa pro pohyb prstů.


Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

PhDr. Helena Chvátalová