Na učitelích záleží

Ne na škole, ne na spolužácích, ne na penězích – na učitelích záleží. To je novinka, že? Přesto si myslím, že je důležité opakovat a vyzdvihovat to, na co se často zapomíná. Pro budoucí úspěch dětí je totiž důležité nejen mít například dobrého češtináře na druhém stupni, ale (především) mít laskavou, důslednou a pečující paní učitelku už ve školce.

Ta dětem totiž dává základ do života. Pro většinu dětí je to první instituce, do které strčí nos, a „paníčitelky“ jsou první dospělé osoby mimo rodinu, ke kterým si dítě buduje důvěru a vztah. První taková zkušenost je pro všechny děti důležitá, a pokud se nevykročí tou správnou nohou, může to poznamenat vztah dětí ke vzdělání i v budoucnu.

Znovuobnovený experiment

Podle Jima Taylora z University of San Francisco nám „mateřská škola do života dává něco velmi mocného. Buduje v dětech sebedůvěru, učí je vytrvalosti, disciplíně a také vštěpuje hodnotu vzdělání. A to jsou kvality, které nelze změřit testy“. Přesto existují snahy vliv mateřské školy na budoucí život prozkoumat. Ekonom z Harvardovy univerzity Raj Chetty využil experimentu z 80. let a znovu vyzpovídal ty, kteří se studie zúčastnili. Tehdy to byly malé děti, u kterých se sledovalo, jak se jim daří ve školce a jak dobrý je jejich učitel. S postupem času se sledovaly i jejich výkony na základní a střední škole. S tím, jak děti rostly, vliv mateřské školy slábl, a obecně se tedy mělo za to, že na mateřské škole nezáleží. 

Podle studie totiž ty děti, kterým se dařilo v mateřské škole, neměly na základní a střední škole o nic lepší výsledky než děti, kterým se v MŠ nedařilo. Jenže! Výzkumníci tehdy experiment ukončili, což se ukázalo jako chybné rozhodnutí. Chetty znovu oslovil děti z tehdejšího experimentu, kteří už samozřejmě dávno měly vlastní kariéry a rodiny, a zjišťoval, jak se jim v životě daří. A tady se dočkal překvapení. Vyšlo totiž najevo, že kdo měl v MŠ dobrého učitele a byl jako dítě úspěšný, byl úspěšnější i v dospělosti – studoval univerzitu, víc vydělával, spořil na důchod a měl fungující rodinu. 

Teď už tedy s jistotou víme (i když někomu to bylo jasné už dávno), že na učitelích záleží! V testech se tyto děti možná neprojevovaly nijak výjimečně, ale pokud bychom dali rodičům vybrat, co chtějí pro své děti, asi by většina zvolila úspěchy v životě nad úspěchy v testech. A právě tyhle vlastnosti, které děti povedou k úspěšné životní dráze, se naučí od své první (a většinou hodně milované) paní učitelky. Když navíc pohlédneme ještě dál do budoucnosti, tak pokud bychom jako společnost věnovali více prostředků na kvalitní předškolní vzdělávání, mělo by to i preventivní účinky protože by se tím měl zmenšit počet nezaměstnaných, bylo by méně rodičů-samoživitelů atd.

Jaký by měl být dobrý učitel

Ne nadarmo je rodina často znázorňována jako rozrostlý strom. Strom znázorňuje stabilitu, a to je jedna z nejdůležitějších věcí, které děti potřebují. Bez stability je pro ně svět zmatený a nebezpečný. Pokud vládne stabilita, může se malý človíček rozvíjet, protože je kolem něho bezpečné prostředí, které mu to zajistí. A to platí nejen v rodině, ale i ve škole. Dobrý učitel je stabilní a pro děti předvídatelný. Pokud se jeho nálady mění jako na běžícím pásu, je pro malé děti těžko pochopitelný. Naproti tomu od učitele, který je emočně stabilní, podporuje žáky a vytváří pozitivní klima ve třídě, se dítě více naučí, dosahuje lepších sociálních dovedností a více úspěchů. To, že je učitel emočně vyrovnaný, je důležitější než to, že je pozitivní. 

Učitel tvaruje mysl dětí a pomáhá vytvářet postoje ke světu, k životu, k učení… A vzhledem k času, který děti ve škole stráví, je tento vliv nezanedbatelný. Není to lehká práce, být pro děti vzorem a inspirovat je. Proto by každý učitel měl myslet také sám na sebe a věnovat péči svému tělu i duši. Říká se „spokojená matka – spokojené dítě“ ale když to vztáhneme na učitele, tak to také odpovídá.

Evoluční psychologie

Dobrý učitel je připravený učitel, a vzhledem k tomu, že v mateřské i základní škole platí stejná pravidla jako v životě a v životě platí stejná pravidla už tisíce let, je dobré si je zopakovat. Některé informace z evoluční psychologie mohou být užitečné i v prostředí školy a k tomu, abychom přežili školní rok, je dobré mít je občas na mysli. Podívejme se například do přírody – každá matka brání své děti zuby nehty a snaží se je krýt před predátory. Vždyť záleží na přežití druhu, že… Je to pud, který těžko zmizí. Převedeno do školy – „Pokud budete obviňovat mého Pepíčka, že je zlý na ostatní, tak já jako matka budu zlá na vás!“ Co s takovou ochranitelskou maminkou? Především komunikovat – vysvětlit, že Pepíčkovi nehrozí nebezpečí, a pochválit ji, že je dobrá matka, že ho chrání. Maminku uklidnit a v mírovém sezení dojít ke konstruktivnímu řešení.

Co dalšího nás příroda učí? Že člověk se rodí nedokonalý a že záleží na rodině a na prostředí, jaké dítě společnými silami utvoří. A čím dřív se začne tvořit, tím lépe. Příroda to tak už zařídila, že první roky života jsou pro dítě ty nejdůležitější. Proto i mateřská škola by měla být – když už ne nejdůležitější – alespoň důležitá část vzdělání. Ve školce se formuje malý človíček, pro kterého jsou brzké zážitky ty nejdůležitější pro budoucí úspěch. A všichni si asi dokážeme představit, jaký je rozdíl v tom, když chceme něco naučit čtyřletého caparta a čtrnáctiletého puberťáka. 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

-red-