Jak pít k ovoci nebo zelenině?

Sezonní ovoce a zelenina, které vyrostly a dozrály v české kotlině na tuzemském sluníčku, jsou nám nejen prospěšnější, ale také chutnější, šťavnatější, sladší než produkty, které byly vypěstovány ve sklenících v dalekých krajích – srovnejme jen dovezené jahody, které můžeme koupit již brzy na jaře v obchodních domech, a ty, které utrhneme v červnu na vlastní zahrádce nebo koupíme na farmářském trhu (konkrétně mám na mysli ty naprosto vynikající „sedlčanské“…), nemluvě třeba o rozdílu mezi doma vypěstovaným hráškem a parádními lusky z obchodu – rozdíl ve prospěch těch doma vypěstovaných je nebetyčný… 

Sezonní ovoce a zelenina také obsahují více vitaminů a antioxidantů, které se z dovážených produktů dlouhodobým skladováním a převozem „přes půl světa“ vytrácejí, a vyhneme se také alespoň části chemikálií, kterými se dovážené produkty ošetřují a udržují v dobrém stavu.

Na toto všechno bychom měli myslet, když plánujeme a nakupujeme na obědy a večeře nebo chystáme svačiny školákům – koneckonců čím jiným je obohatit, než právě ovocem a zeleninou?

Měli bychom ale myslet i na to, že každé roční období má na člověka jiné nároky a sezonní ovoce a zelenina je organismu pomáhají zvládat. Na jaře pomáhají s očistou organismu, v létě zvyšují dostatek potřebné vody (melouny), na podzim usnadní přechod z horkého léta a v zimě poskytují dostatek vitaminů.

Podle statistik byla spotřeba ovoce v roce 2017 v České republice 82 kg (v hodnotě čerstvého) na osobu a rok, z toho 57,2 % tvořilo ovoce mírného pásma a 42,8 % jižní ovoce. Spotřeba zeleniny (v hodnotě čerstvé) byla 88,2 kg na osobu a rok. Denní průměrná spotřeba na osobu je tedy podle těchto údajů v ČR necelých 225 g ovoce a necelých 242 g zeleniny. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky uvádí 200 g ovoce a 400 g zeleniny včetně tepelně upravené pro dospělé na den.  

Voda a vláknina

Někdo si možná myslí, že konzumuje-li dost ovoce a zeleniny, nemusí moc pít. Je tomu skutečně tak? „Většina ovoce a zeleniny je tvořena z velké části vodou, obsahuje jí v průměru kolem 90 %. Díky konzumaci ovoce a zeleniny je tedy bohatý na vodu i náš jídelníček. To však nic nemění na tom, že pitný režim je velice důležitý. Ovoce i zelenina obsahují mimo jiné také vlákninu, zejména rozpustnou. Ta je pro naše zdraví velmi podstatná – působí jako probiotikum, tedy živná půda pro tělo prospěšné mikroorganismy (střevní mikrobiom), které se nacházejí v tlustém střevě a které mají velký význam pro naši imunitu. Vláknina také pomáhá snižovat hladinu krevního cukru i cholesterolu,“ konstatovala na tiskové konferenci v květnu nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., spolupracovnice AquaLife Institutu. 

Vláknina na sebe váže vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem (až čtyřicetkrát!), žaludek se rychleji zaplní a vysílá signál, že už je zasycený. Pokud je tedy součástí jídla zelenina a ovoce, dostaví se pocit sytosti po relativně menší porci jídla, takže přijmeme menší množství energie. Vyšší podíl vlákniny ovšem znamená také větší potřebu tekutin.

Bez tekutin to nejde 

Věra Boháčová vysvětlila, že u běžných druhů ovoce a zeleniny, jako jsou například jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák, pokryje voda v nich obsažená zhruba potřebu současně přítomné vlákniny. U některých druhů, kde je vlákniny více (např. běžná kedlubna nebo méně užívaný lilek), už je potřeba tekutiny přidávat. Pokud jsou součástí jídelníčku i luštěniny a celozrnné varianty potravin, potřeba tekutin je také vyšší.