Rabín David Maxa – osobní zkušenost s pamětí předků
Když mi bylo přibližně šest let, hrál jsem si v dětském pokoji s modely vláčků a vagonů a figurkami železničářů a cestujících. Železnici mi pomáhal sestavovat můj tatínek, v té době již starší pán, kterému jsem se narodil až v jeho šedesáti osmi letech. Mezi nejrůznějšími modely byl také vagon na dobytek. V jednu chvíli jsem bezmyšlenkovitě vzal několik figurek cestujících a umístil je do něj. Velmi živě si pamatuji, že otec v tu chvíli zbledl a velmi důrazným hlasem mi řekl, abych již nikdy nedával žádné lidské figurky do dobytčího vozu.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.