Proč se pohroužit do hypnotické relaxace?

Hypnotickou relaxaci navozujeme obvykle sugescemi relaxačního či uspávacího charakteru. Ve svém účinku se tato relaxace blíží prohloubené relaxaci v bdělém stavu. Hypnotizovaní jedinci však mají výraznější prožitek a zpracovávají informace novým, příjemnějším způsobem. Hypnotická relaxace má vliv i na frekvenci výskytu symptomů specifických obtíží a poruch a na jejich intenzitu.

Hypnóza

Hypnóza je nejčastěji chápána jako pozměněný stav vědomí, v němž je bdělost jedince relativně zachována, ale pozměněny jsou psychické funkce, jako je pozornost, vnímání, myšlení, a tělesné funkce, jako je rytmus dechu, tepová frekvence, krevní tlak. Změny v psychických a tělesných funkcích se liší od běžných zkušeností zažívaných v bdělém stavu obvykle tím, že jsou buď zvýrazněné, či utlumené. 

Hypnóza může být také definována jako specifický prožitek, který jedinec přijme jako hypnotický stav. Mezi takové prožitky patří hypnotické fenomény, jako je například samovolný pohyb ruky, živé představy či různé posthypnotické sugesce, které udržují vsugerovaný stav uvolnění i po hypnóze. 

Mohlo by vás také zajímat: Může být hypnóza klientovi vnucena proti jeho vůli? Tuto představu vyvrátil americký psycholog Milton H. Erickson, který má dodnes příznivce nejen mezi terapeuty, ale i kouči a lektory.

Rozhovor před formálním navozením hypnózy

Je vhodné si uvědomit, že prožitek z hypnózy se formuje již úvodním rozhovorem s klientem. Lidé jsou totiž mnohdy zavaleni informacemi z filmů, z literatury či z vyprávění o hypnotizérech, kteří si mohou dělat s hypnotizovanými, cokoli chtějí. Například jim mohou vsugerovat, aby vykonali antisociální čin, nebo jim vymazat vzpomínky na vše, co se během hypnózy událo. Klient pak může mít obavu, že by se mu mohlo stát něco podobného. Tato obava znesnadňuje jeho pohroužení do hypnózy a znemožňuje i následnou hypnotickou relaxaci. 

Rozhovor, jenž hypnóze předchází, je tedy nesmírně důležitý a měl by být sám o sobě příjemný a relaxační. Obtíž je v tom, že do druhého člověka zcela nevidíme a nevíme, jak naše sdělení prožívá či hodnotí (Dlabal, 2021). Proto je důležité se klienta vždy zeptat, jak si hypnózu i relaxaci představuje. Pak se můžeme rozhodnout, zda se k těmto představám připojíme a během navozování hypnózy z nich vyjdeme, nebo zda bude nutné je v rozhovoru s klientem ještě přiměřeně upravit. Výsledkem tohoto procesu je vytvoření hypnotizačního postupu, který je z pohledu klienta přijatelný.  

Milton H. Erickson je nazýván nejvlivnějším hypnoterapeutem naší doby. Součástí jeho terapie byly naučné příběhy (teaching tales), které cestou šoku, překvapení či zmatení, s využitím otázek, hříček a hravého humoru, pomáhaly lidem vidět svou situaci v novém světle. V knize MŮJ HLAS PŮJDE S TEBOU sesbíral Sidney Rosen přes stovku takových příběhů, podaných doslovně tak, jak je Erickson vyprávěl, a doplněných užitečnými komentáři.

Navození hypnózy

Při navození hypnózy za účelem hypnotické relaxace využíváme sugesce relaxačního či uspávacího charakteru, které jedince směrují k odpovídajícímu hypnotickému prožitku relaxace. Pokud chceme kupříkladu vyvolat pocit samovolného klesání víček, můžeme si již během rozhovoru s klientem domluvit metodu uvolňování svalů a následně ji během hypnotizace využít. Sdělíme tedy klientovi, že si bude za chvíli představovat, že se jeho svaly stávají postupně uvolněnými a táhne je to dolů do podložky. Po navození hypnózy zrelaxovaný stav prohloubíme a necháme působit. 

Ukončení

Rovněž ukončení hypnózy a navazující rozhovor by měly na klienta působit příjemně. Během formálního ukončení odsugerováváme vše, co již nechceme, aby působilo, například ospalost. Místo toho vracíme svalům energii, mysli bdělost a klienta uvádíme zpět do místnosti. Sugesce, které jsme si domluvili v rámci cílů spolupráce, samozřejmě necháváme působit i po hypnotizaci. Necháváme tedy působit vše dohodnuté, jako jsou pocity uvolnění, klidu a vyrovnanosti. 

V následném rozhovoru by měl klient mít možnost sdílet svůj hypnotický zážitek a probrat vše, co považuje za nutné. Po rozhovoru by měl cítit, že hypnóza byla úspěšně zakončena a že při ní zažil něco příjemného a užitečného. 

Vliv hypnotické relaxace

Jak již bylo řečeno, hypnotická relaxace má podobný účinek jako prohloubená relaxace. Navozuje zklidnění dechu a srdečního tepu, snížení tlaku, zvýšení produkce alfa vln na EEG (Edmonston, 1981) a pozornost se při ní zaměřuje na vnitřní myšlenky a procesy. Dochází ke snížení vnitřního napětí a dosažení přirozeného rovnovážného klidového stavu.

Rozdíl mezi hypnotickou relaxací a relaxací v bdělém stavu je prožitek hypnotických zkušeností a fenoménů a jejich vliv na subjekt. Hypnotizovaný jedinec má větší tendenci být pohlcen svým prožitkem a periferní informace příliš nezaznamenávat. V případě hlubší hypnózy dokonce zažívá, že se něco děje mimovolně. Tento prožitek u mnohých jedinců vyvolává až fascinaci hypnózou. 

Někteří autoři připisují hypnotické relaxaci léčivý účinek (Vymětal, 2000; Wolberg, 1972) u mnohých obtíží a poruch. U osob, které prožívají potíže neurotického rázu, navození klidového stavu snižuje kromě všeobecné úzkosti také intenzitu a frekvenci panických atak, obsesivních myšlenek či fobií. I proto léčebné sugesce, které se využívají v hypnoterapii ke zvládání úzkostných stavů, v sobě zahrnují formulace navozující klid a vyrovnanost. Hypnotická relaxace dále napomáhá zvládat každodenní běžnou zátěž vyrovnaněji a tím zastavuje kruh nezvládání a stresování se. V případě poruch spánku a depresivních stavů, které jsou spojeny se zvýšenou hladinou stresu, napomáhá ke snížení vnitřního napětí, dosažení přirozeného stavu a obnově potřebných vnitřních sil. U psychosomatických obtíží, jako jsou kardiovaskulární poruchy, gastrointestinální poruchy a tak dále, může snižovat frekvenci výskytu nežádoucích symptomů a jejich intenzitu.

Přečtěte si také: Hypnóza: cesta do lidského podvědomí

Kazuistika

Klientka přichází kvůli tomu, že se necítí dobře v uzavřených prostorech, především když jsou přeplněné lidmi. V poslední době nechodí do obchodů a úplně přestala jezdit autobusem. Cítí v nich výraznou úzkost a obavu, že nad sebou ztratí kontrolu či omdlí. Zrychlí se jí dech, tep a cítí silné napětí. Nákupy proto objednává online a do práce ji manžel vozí autem, což je pro rodinu náročné.

Přichází na doporučení kamarádky, která u mě hypnoterapii v minulosti absolvovala. I přes toto „doporučení“ má klientka z hypnózy obavy. Bojí se, že by mohla udělat či říct něco nevhodného. Sděluji jí, že při hypnóze bude stále vědět, co se děje, a bude si vše důležité pamatovat. Dodávám, že hypnotická relaxace je v podstatě hlubší stav uvolnění, při němž se její tělo a mysl zklidní. To samo o sobě by jí mohlo do určité míry pomoci se zvládáním jejích obtíží. Klientka se zbavuje původního napětí a souhlasí se společnou prací.

Vybízím ji tedy, aby se pohodlně usadila v křesle, a postupně ji vedu k uvolnění celého těla. Následně navozuji hypnotický stav a nechávám ho působit.  

Když se klientka z hypnózy probírá, sděluje mi, že to bylo velmi příjemné. Měla pocit, jako by se její tělo propadalo do křesla, a pak už jen vnímala slova, aniž by jim věnovala pozornost. Nad ničím nepřemýšlela. Soustředila se nejvíce na uvolnění a na pocit, že tento klid se stává součástí jejího každodenního života. Cítila se tak dobře, že by v hypnóze ráda zůstala mnohem déle.  

Na druhém sezení mi oznamuje, že příjemný pocit a klid ze sezení jí vydržel téměř celý týden. Je nadšená, neboť si dokázala dojít do obchodu. Dokonce zvládla zajet autobusem navštívit matku, počkala si však na prázdnější vůz. Kdyby takto fungovala stále, byla by spokojená. Na dalším sezení se chce do hypnózy opět pohroužit a projevuje zájem naučit se, jak si relaxovaný stav může navodit sama.  

Martin Dlabal

Autor je klinický psycholog, psychoterapeut a hypnoterapeut. Věnuje se rovněž lektorské činnosti v oblasti komunikačních strategií.

Foto: Archiv Veroniky Holcové