Hraj Fritze

John, začátek sezení

John: Když to v duchu všechno probírám –

Fritz Perls: Mluv ke své mysli.

J: Ale když to v mysli probírám –

F: Mluv ke své mysli.

J: Já chci mluvit k tobě.

F: Dobrá. Děkuji. Kdo je další?

J: Ty přece nejsi tak nepřátelský.

F: Nejsem nepřátelský. Pokud nepochopíš, že – mě nezajímá duševní onanie. Pokud chceš pracovat, tak pracuj.

J: Dobrá. Zkusím to. Pořád si myslím, že jsi dost nepřátelský, ale zkusím to.

F: Řekni to Fritzovi. Posaď ho na židli. Řekni: „Fritzi, zdáš se dost nepřátelský.“

J: Fritzi, jsi trochu nepřátelský. Nejenom trochu, hodně.

F: Hraj Fritze.

J: Hraj Fritze. Vypadni z toho pódia – vypadni z pódia a neopruzuj, ty starý troubo, co se snažíš chovat jako lidská bytost. Co se snažíš říct, co si myslíš, co se snažíš skutečně jednat, co se snažíš jednat jako skutečný člověk. Vypadni z toho pódia, nepatříš sem, protože nejsi nikdo. Já jsem někdo. Já jsem Bůh. Ty nejsi nikdo. Nejsi nic než nikdo –

F: Řekni tu větu publiku. „Jsem Bůh.“

J: Ale oni existují.

F: Řekni tu větu publiku.

J: Já jsem Bůh. Vy neexistujete.

F: To jsi neřekl.

J: Zapomněl jsem, co jsem říkal.

F: Tak prosím jdi z pódia.

J: Krucifix, to je ta nejnepřátelštější věc, jakou jsem kdy slyšel. Proč mě nechceš nechat, abych to tady dodělal?

F: Protože každý krok sabotuješ.