Od teorie k praxi

Díky nehodnotícímu postoji – takzvanému postoji nestranného pozorovatele – získáváme zdravý odstup od toho, co prožíváme, a přestáváme se identifikovat s pocity a obsahy představ a myšlenek, které jsou častou příčinou psychických potíží. Jinými slovy, vnímáme skutečnost realističtěji, takovou, jaká opravdu je. Odstup sám přináší úlevu a také umožňuje, abychom na své pocity a myšlenky nereagovali automaticky navyklými vzorci chování, které nevedou k dobrému řešení. Díky všímavému postoji získáváme čas a prostor se rozhodnout pro vědomou a uváženou reakci, která je pro rozuzlení dané situace adekvátní. Díky vědomému pozorování dokážeme bez hodnocení akceptovat to, co se v nás odehrává, a vyhnout se tak zkreslenému chápání, výčitkám, přehnané vnitřní kritice, pochybovačnosti a jiným potížím. Díky tomu, že při tomto prostém pozorování neusilujeme o změnu, nastává paradoxně žádoucí změna spontánně, protože nedochází k záměrnému vyhýbání se nepříjemným aspektům zkušenosti a zvyšuje se naše pochopení a odolnost.

Prostřednictvím mindfulness tedy dokážeme reflektovat svoji zkušenost autentičtěji a pravdivěji. Tím se prohlubuje naše poznání souvislostí našeho myšlení, prožívání a jednání nebo jednoduše poznání sebe samých, díky čemuž máme v životě méně problémů a jsme šťastnější, zejména z dlouhodobého hlediska.