Neexistuje žádný zákon, který by jasně definoval, co vlastně psychoterapie je, kdo ji může vykonávat a jaká odborná průprava je potřeba. Jak se v nabídce péče o duševní zdraví zorientovat? DOMINIKA ČECHOVÁ nabízí několik užitečných doporučení.
„Myslíš, že jsem srab, když chci vyměnit terapeuta?“ napsala mi známá před několika lety. Tehdy jsem jí jako čerstvá absolventka psychologie obratem ubezpečila o tom, že rozhodně srab není, a motivovala ji k rychlé výměně. Terapeut jí příliš připomínal tátu a nebylo jí s ním dobře. Dnes, po letech sebezkušenostní terapie, která patří k základní průpravě naší profese, a více než desetileté zkušenosti se samostatnou psychoterapeutickou praxí, to vidím trochu jinak. Chvíle nepohody nebo „divného“ pocitu při probírání citlivých témat, vztek na terapeuta, nespokojenost s poskytovanými službami – to vše jsou důležité milníky, jejichž dobré zpracování může terapii významně posunout. Otevírat a zpracovávat podobná témata však lze jen na bázi důvěryhodného a pevného terapeutického vztahu. Když se vztah nepodaří navázat, komunikace „drhne“, nebo se s terapeutem necítíme dobře, je potřeba hledat někoho jiného.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.