Odvrácená strana talentu

Často nekriticky obdivujeme úspěšné osobnosti za jejich nevšední nadání, výjimečné výkony a společenské postavení, jako by se tím měřila základní hodnota člověka. Psycholog DANIEL TŮMA odhaluje nebezpečí tohoto postoje a rozkrývá opomíjené souvislosti.

Mnozí z nás nejednou zažili rozčarování, když se s mimořádně nadaným a úspěšným člověkem setkali osobně a nahlédli pod jeho fasádu. Poznání, že osobnost talentovaného jedince může mít i stinné stránky, nás překvapuje. U velikána čekáme, že bude vzorem a bude oplývat ceněnými vlastnostmi, jako je velkorysost, hlubokomyslnost, moudrost, spravedlnost anebo citlivost. Každý si představujeme jiné výšiny charakteru podle svých zvnitřněných ideálů. Setkání tváří v tvář s chováním, které bychom nečekali, anebo s vlastnostmi, jimiž opovrhujeme, vyvolá silnější zklamání, než na jaké jsme připravení. Ideály se rázem vytratí, obdiv se změní v údiv. Představme si hypotetické situace: zjistíme, že například slavná herečka uchvacující nás denně na jevišti až k slzám je v běžném životě nesnesitelná histrionsky laděná osobnost, že světově úspěšný klavírista je nebezpečně submisivní, a proto je ovládán svou podřízenou, že se slavný psycholog celé roky tajně sebepoškozuje nebo že nejvyšší manažer pomáhající organizace sice mluví pěti jazyky, ale trpí závislostmi a sexuálně ho vzrušuje pouze násilí. Co se s námi stane? Tato odhalení v nás logicky vyvolají otázku: Jak je to u tak uznávaného, úspěšného a talentovaného člověka možné?

Z hlediska barevnosti konstruktů, kterým říkáme struktura a dynamika osobnosti, to možné je. Struktura osobnosti a její dynamika jsou totiž zcela jedinečné. V osobnosti každého člověka mohou existovat nečekané protiklady. Zároveň s talenty, jež obdivujeme, mohou být přítomny i subklinické a klinické rysy, které člověku ztěžují interakci s okolím, zejména co se vztahů a komunikace týče.


Motivace, nebo úzkost?

Psychologií mimořádně nadaných jedinců je tedy důležité se zabývat i proto, že se tito lidé stávají vzorem a ideálem, a tak má toto téma přesah do teorie managementu, do politologie i sociální psychologie – a v neposlední řadě s ním souvisí kritické myšlení a etika, protože mimořádně nadaní jedinci se stávají i vůdčími osobnostmi v dané oblasti. K vedoucí pozici patří neodmyslitelně vliv a moc. A právě moc vůdčí osobnosti je tím, čím bychom se měli zabývat se stejnou intenzitou, s jakou podléháme blaženému efektu jejího strhujícího kouzla. Slepý obdiv a ztráta soudnosti mohou totiž vést až k fanatismu. Dobře známe situace, kdy je slavný člověk jakékoli profese obklopen davem fanoušků měnících se v oddané stoupence kultu jeho osobnosti. Hvězdy z umění, vědy, sportu či politiky mají moc, mnohdy i nad našimi životy, protože nejen ovlivňují myšlenkové proudy, ale srovnávání se s nimi v nás může otevírat pochybnosti o hodnotě nás samých a posilovat v nás touhu po podobné výjimečnosti. Pak pociťujeme hořkosladkou chuť, ideál se mění v nedosažitelný etalon, motivace a inspirace se přelévají v úzkost, perspiraci a někdy i závist. Sebejistota zkřehne, sebevědomí se oslabí, vzor nás přestal zušlechťovat a začal nás neurotizovat. Salieri syndrom (pojmenovaný podle Mozartova méně slavného současníka, skladatele Antonia Salieriho) vyznačující se ubíjející vnitřní otázkou „Proč on, a ne já?“ nám může zkomplikovat život víc, než si myslíme. Ideál nás má motivovat, a ne pro svou nedosažitelnost zúzkostňovat. A rozhodně nás nemá fanatizovat. To je odvrácená strana talentu.


Tragická pochybení

Na základě svých zkušeností z práce psychologa se zaměřením na osobnost lidí na pozicích s vyšším společenským vlivem se domnívám, že talent a schopnosti, které vedou ke slávě, moci, úspěchu a obdivu, se nejednou snoubí se silnou ctižádostivostí a individualismem, v některých případech i s omnipotentním bludem, pocitem nadřazenosti a privilegovanosti. Často se u těchto lidí objevuje strach z opuštění elitní pozice, trpí zvláštním pocitem osamocení a mnohdy bývají vyčerpaní kvůli tendenci nepromeškat žádnou šanci vedoucí k dalšímu postupu či ke znásobení „lajků“, nebo jsou zcela odolní, potřebují méně odpočívat a pracují dvanáct hodin denně.

Mohou se ale objevit i negativní dopady na okolí. Vezmeme-li v úvahu například zneužití moci či naopak neuplatnění autority ve chvíli, kdy je to žádoucí, obojí může mít tragické následky. Pouštět se zde do smutného výčtu zločinů a prohřešků lidí se specifickými talenty a mocí, kteří měli výrazně psychopatické rysy a ve svém postavení tragicky pochybili, by bohužel vydalo na knihu. I v tuto chvíli totiž možná někde na světě známý herec, mediálně proslulá lékařka, oslavovaný korporátní manažer či profesor psychologie provozují domácí násilí, psychicky týrají své děti, trpí závažnými parafiliemi... a všichni zároveň plní svůj instagramový účet radami a doporučeními, jak se stát úspěšným, bohatým, jak neustále rozvíjet svůj talent a hlavně v sebe nepřestat věřit.

Placená zóna

Daniel Tůma

je psycholog se specializací na osobnostní a psychologickou způsobilost. Je zakladatelem firmy Made in Czechoslovakia, která se zabývá prevencí, detekcí a nápravou korporátní a systémové psychopatie, diagnostikou osobnosti klíčových pracovníků a psychologickým výcvikem manažerů. Daniel Tůma se věnuje výzkumu subklinické psychopatie a emoční inteligence u populace pilotů a manažerů a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.