Základní dovednosti v gestalt psychoterapii: příručka, která nesvazuje

Martin Jára: Jak se vám kniha četla? Phil Joyce se profiluje jako gestalt terapeut, Charlotte Sills je transakční analytička. Připadá mi, že formátem je kniha laděná spíš do transakční analýzy, například je velmi přehledná.

Alina Kulakovská: Když jsem knihu četla, říkala jsem si, že je to dobrý průvodce pro začínající psychoterapeuty. Je dost strukturovaná, což jsem opravdu ocenila – nikdy jsem nebyla zmatená, o čem se vlastně bavíme. A teorie bylo zároveň tak akorát.
Kateřina Fialová: Někdy mi připadalo, jako kdybych četla kuchařku nebo návod na to, jak mám složit stůl. A přišlo mi to vtipné. Protože když některé věci řešíme na výcviku, tak je vnímáme skoro jako alchymii nebo mystickou vědu. A tato knížka s tím kontrastuje. Hluboká témata zjednodušuje. Líbí se mi její popisný jazyk, třeba v částech o sexualitě nebo penězích.

Svázání, nebo volnost?
MJ: Jasně, je to příručka a zevrubné analýzy čekat nelze. Je to přednost, nebo nevýhoda? Ale to mě až tak nezajímá. Spíš se vás chci zeptat, jestli vás tato knížka nesvazuje. Nebo obecněji: gestalt terapeut se učí být tvořivý – a najednou se má řídit návodem?

KF: Ano, taky jsem myslela na to, jestli by to nechtělo najít střed mezi dvěma póly… 

Wanda Vozároyová: Ale ja sa vždy vraciam k tomu, že tá kniha je určená pre jasné publikum, ktorým sú začínajúci psychoterapeuti. Viem si predstaviť, že pre niekoho, kdo už v tejto modalite pracuje nejakú dobu, by to mohlo byť zväzujúce. Ale ja osobne som v tej knihe cítila aj voľnosť. Tá kniha ma neprevádzala dogmaticky. Dávala mi príklad – „asi takto to môže znieť“. A ty si to môžeš upravit pre svoju potrebu.
AK: Knížka mi pomohla rozvíjet tvořivost právě tak, že pojmenovala, co jsem jen tušila. Měla jsem pocit, jako kdybych získávala podporu pro vlastní nápady. Takhle nějak si představuji „knižní supervizi“.
WV:Ako rozvíjať tvorivosť u mladých terapeutov? Možno by to chcelo pracovný zošit?
KF: Abychom toho po té knize nechtěli moc. Snaží se prostě čtenáře povzbudit, aby byl aktivní – a dává prostor pro kreativitu a zkoušení. Já jsem si během toho, co jsem knihu četla, některé věci zkoušela.
MJ: To všechno rád slyším. Návod tedy překonal svůj účel. A teď bych se chtěl zeptat věcně: která kapitola vás zaujala?
AK: Mluvíme tady o podpoře… a mě hodně oslovila kapitola o podpoře. Líbily se mi ty sebereflexivní otázky na konci. Jen parafrázuji: kolik klientů denně je pro vás OK? Jak byste to upravili, aby to bylo OK s ohledem na vaše finanční zdroje? Přišlo mi to velmi praktické, uzemněné. A v té kapitole se to hezky střídá: jednou se podporuje klient, pak zase terapeut…
WV: Chcem reagovať na tú uzemnenosť. Mne prišlo skvelé, že sú tam vložené rôzne, ako to nazvať, pracovné listy, sprievodné dokumenty, formuláre. Keď som si niečo takéto vytvárala  sama, vedela som, že sa o to môžem oprieť.
KF: Mně se líbila část o experimentech. Zvlášť ten důraz na citlivost, kde je to moc a kde to je málo, což za mě souvisí s tou tvořivostí: je důležitá, ale je třeba ji používat delikátně. A vlastně ta kniha sama je napsaná citlivě. Když člověk čte odborné texty, často se ztrácí a připadá si jako idiot.
WV: V kapitole o experimentoch sa mi veľmi páčil ten prvok, ako vytvárať experiment tak, aby bol uveriteľný pro toho klienta, aby byl jemu na mieru. A aj ten klient sa stáva veľmi aktívnou súčasťou toho celého procesu… A teraz chcem sama urobiť taký experiment a spýtať se teba, Martin. Ako sa kniha čítala tebe? 

MJ: Díky za to. Dívám se na ni jako učitel. A ptám se sám sebe: je to knížka, kterou chci, aby četli moji studenti? A teď říkám – i po rozhovoru s vámi –, že určitě ano. A mám poslední otázku na vás: kdybyste tuto knížku měly někomu doporučit, co byste mu řekly?
KF:Dala bych mu ji s tím, že je to knížka, kterou jsem měla půjčenou z knihovny, ale i když jsem si ji přečetla, chci ji mít ve své knihovně napořád.
WV: Ja by som ju doporučila niekomu s prázdnym hárkom papiera a s inštrukciou, že je to taká kuchárka, z ktorej si študent psychoterapie môže skúsiť uvariť vlastné jedlo. 

AF: Já bych ji doporučila někomu, kdo zrovna začíná se svou psychoterapeutickou praxí. Obzvlášť pokud se v tom cítí sám nebo sebou nejistý a cítí, že by se mu hodila podpora.
MJ: A závěr? Snad můžu shrnout takto: kniha je rádcem, podporou i inspirací. Nejen pro začínající gestalt terapeutky a terapeuty. Co třeba také pro jejich kolegy a kolegyně z transakční analýzy – nebo i z dalších směrů? 

Rozhovor vedli Kateřina Fialová, Alina Kulakovská, Wanda Vozároyová a Martin Jára, frekventantky a učitel ve výcviku Instep, který se zaměřuje na integrativní gestalt terapii.