Peníze a vztahy

Peníze a jejich výměna, vzdávání se peněz a jejich přijímání, je jedna ze základních společenských transakcí, při nichž se ke slovu hlásí nejrůznější charakterové a mezilidské pohnutky. Peníze jsou součástí našeho života a vztahují se i k psychoterapii.

Postoj k nim se netýká jen materiální hodnoty. Peníze mohou být prostředkem k posílení naší moci, k udržení kontroly, nebo naopak k zintenzivnění pocitu zranitelnosti a studu. 

Jakým způsobem finanční prostředky ovlivňují naše mezilidské vztahy a jak s nimi pracujeme v psychoterapeutickém procesu? To je téma, které prozkoumáme v následujícím textu.

Peníze jako symbol

Byl svátek Dlouhého dne a do synagogy se hrnul nějaký pan Votický. U vchodu ho zarazil šames. „Mají zaplacené sedadlo?“ ptal se ho. „Já nic,“ odvětil pan Votický, „já mám v templu bratrance a chci mu říct jen slovíčko a jsem hned venku.“ Šames se mu bystře zadíval do obličeje a pak řekl podezíravě: „Voni švindlíři, voni se chtějí, mně se zdá, modlit!“

Výše uvedená židovská anekdota vyjadřuje jedno ze základních dilemat: nechce se nám platit. Komu by se také chtělo? Z vlastní zkušenosti víme, že se nám platit nechce, a víme také, že ani ostatním se nechce. A to navzdory realitě vztahů a výměn, z nichž je jasné, že platit se musí, na což poukazuje chování šamese. Jak všudypřítomné toto dilema je, ukazují četná lidová rčení o penězích, peněžních výměnách, emoční dynamice a charakterových strukturách: Bez peněz do hospody nelez! Ten by si pro korunu nechal vrtat koleno. Kdo rád dává, dvakrát dává. Ten si sedí na penězích. Nepustí ani chlup! Má srdce na dlani. Ta je na peníze jako čert!

Mohli bychom jistě pokračovat dál, ale zkrátka a dobře, peníze mají nejen materiální hodnotu, ale i silný emoční náboj. Jeden židovský aforismus říká, že člověk ukazuje svůj charakter třemi způsoby: svým talířem (chutí k jídlu), svou kapsou (vztahem k penězům) a svou zlostí.

Do peněz jsou promítány nejrůznější lidské tendence a pohnutky. Těžko se o nich mluví, vždyť i o sexu a jiných intimnostech se někdy hovoří snadněji než o výši příjmů nebo stavu bankovního účtu. To proto, že na peníze je mnohdy nahlíženo jako na něco nečistého, špinavého, spojeného se studem. Své peníze pociťujeme velmi intimně. 

Obchodní dimenze sebepoznání a uzdravení

Psychoterapie je proces, který pomáhá lidem s různými psychickými, fyzickými nebo vztahovými problémy. Terapie se neodehrává v izolaci, ale v rámci vztahu mezi pacientem a terapeutem a tento vztah je osobní a vzájemně obohacující. Přestože má psychoterapie hluboký lidský rozměr, nelze opomenout ani její obchodní aspekt.

Terapeut nabízí svou odbornost, zkušenosti a znalosti, zatímco pacient platí za tuto službu penězi, které podporují terapeutovu obživu. Z terapií si pacient odnáší cenné, ale někdy těžko popsatelné zkušenosti. Tyto zkušenosti následně přispívají k jeho lepšímu a plnějšímu živo-bytí.