Jakou hudbu nejraději posloucháte? Preferenci určitých žánrů a interpretů obvykle přisuzujeme tomu, s čím jsme se setkali během formativních období (nejčastěji v pubertě) a co se tedy stalo součástí našeho sebepojetí a identity v rámci různých sociálních skupin. Tým nizozemských vědců však zjistil, že za naším unikátním vztahem k hudbě stojí hlavně genetické faktory.
Výzkumníci se tázali, proč je pro většinu z nás poslech hudby tak příjemný. Bez ohledu na to, jakým žánrům dáváme přednost, jde o činnost, které se téměř každý s oblibou oddává a u níž zažívá pestrou paletu emocí. K odhalení zákonitostí týkajících se hudebních preferencí vyplnilo zhruba devět tisíc lidí několik dotazníků v čele s nástrojem BMRQ (Barcelona Music Reward Questionnaire). Dotazníky mapovaly emoční prožitky z poslechu hudby, její užívání pro regulaci emocí, ochotu vyhledávat nové interprety a také radost spojenou s tancem (nebo jiným pohybem souvisejícím s hudbou) či navazováním sociálních kontaktů. Nejzajímavější na celém výzkumu je však to, že vzorek respondentů sestával ze švédských dvojčat, díky čemuž šlo sledovat vlivy genetiky i prostředí.
Podle výsledků mohou za lehce nadpoloviční většinu faktorů ovlivňujících hudební prožitek právě geny, což platí především pro zmíněný sociální aspekt. Lze tedy říct, že užívání si hudby v zájmu napojení se na ostatní členy naší společenské skupiny je poměrně hluboko zakódováno v naší DNA, což je v souladu s teoriemi o důležitosti hudby v rámci evoluce člověka. Stojí též za pozornost, že se nepodařilo nalézt jednu konkrétní část naší genové struktury, jež by odpovídala za veškerou variabilitu hudebních prožitků – zdá se tedy, že neexistuje „gen hudby“, nýbrž naši schopnost vychutnávat si konkrétní typy hudby určuje rozmanitá směs genetických vzorců, jež se navíc u každého projevuje trochu jinak. Ačkoli tedy můžeme říct, že se dědičnost na tom, co s oblibou posloucháme, podílí zřejmě víc, než jsme čekali, jednotlivé výběry jsou stále obestřeny tajemstvím.
Zdroj:
Bignardi, G. et al. 2025. Twin modelling reveals partly distinct genetic pathways to music enjoyment. Nature Communications, 16, 2904.